Více než dvě třetiny Rakušanů (69,2 %) vidí svůj zdravotní stav pozitivně: 21,2 % dokonce jako „velmi dobrý“, 48 % jako „spíše dobrý“. Následuje čtvrtina (24,7 %), kteří ho popisují jako „průměrný“. Zbývajících 6 % ho považují za „špatný“ nebo „spíše špatný“.
Rozdíly mezi pohlavími vycházely spíše nevýrazně: 71 % mužů a 67,4 % žen uvádějí pozitivní vnímání vlastního zdravotního stavu, zatímco negativně ho vidí 5,3 % mužů a 6,9 % žen.
Tyto výsledky ukázala studie rakouské pojišťovny UNIQA ve spolupráci s výzkumnou agenturou Marketagent.com Online Research GmbH začátkem tohoto roku. Agentura sbírala data během prosince 2017 u vzorku 2 010 osob ve věku 18 – 64 let.
Mohlo by vás zajímat: ČAAS: Zdravotní asistence pomáhá i v zahraničí
Rodinný stav a zdraví
Ukazuje se, že život v partnerském svazku má pozitivní vliv na zdraví: odpovědi „velmi dobré zdraví“ a „spíše dobré zdraví“ udávali respondenti žijící s životním druhem bez dětí v míře 70,7 %, v rodině s dětmi v míře 70,9 %.
U singles jsou tyto odpovědi zastoupeny poněkud méně: 66,5 % u osob žijících zcela osamoceně a 62,7 % u osob žijících v domácnosti s dětmi.
Pokud ovšem analytici vyhodnocovali pouze odpovědi „velmi dobrý zdravotní stav“, jsou nejzdravějšími respondenti žijící samostatně s dětmi (27 %). Osaměle žijící bez dětí udávali tuto nejpozitivnější variantu ve 22,1 % odpovědí, a dotazovaní žijící v partnerském svazku přibližně ve 20 % odpovědí.
Mohlo by vás zajímat: Brexit může ohrozit pojišťovnictví na Gibraltaru
Malé rozdíly mezi spolkovými zeměmi
Rakousko vypovídalo v této studii celkem homogenně. Nejspokojenější se svým zdravotním stavem jsou obyvatele Burgenlandu (80 % pozitivních reakcí). Na opačném konci spektra jsou Vídeňané s „jen“ 62,5 % subjektivně zdravými obyvateli.
Budeme-li však hodnotit jen superlativ, tedy „velmi dobrý zdravotní stav“, pak nejspokojenějšími jsou lidé ve Vorarlbersku (25 %).
Spokojenější Rakušané se soukromým zdravotním připojištěním
„Zajímavá je skutečnost vyplývající ze studie, že respondenti, kteří uvedli, že disponují soukromým zdravotním připojištěním, hodnotí svůj zdravotní stav podstatně lépe (z 80 %) než jejich spoluobčané, kteří si toto doplňkové zabezpečení nesjednali,“ konstatoval Kurt Svoboda, šéf rakouské UNIQA. „U osob bez zdravotního připojištění je spokojených se zdravím o 15 % méně.“
Žádnou formu doplňkové zdravotní péče kryté pojištěním přitom udávala více než polovina dotázaných respondentů.
Mohlo by vás zajímat: Seminář NFVP: Jak zvýšit počet studentů pojišťovnictví
Ach, ta předsevzetí
Výzkum rovněž ukázal, že populace v Rakousku vidí přelom roku velmi často jako příležitost něco v životě změnit k lepšímu: 57,6 % respondentů připustilo, že k Novému roku mají osobní cíle zaměřené na zdraví.
Nejvýše na žebříčku je snaha zhubnout (57,2 %). Velká skupina (55,7 %) hodlá letos více sportovat a hýbat se a 53,9 % chce upravit jídelníček a stravovat se zdravěji. Čtyři z deseti vidí jako prioritu snížit svůj stres a více dbát na životní rovnováhu a odreagování.
Více než čtvrtina dotázaných (28 %) uvedla, že „důsledně provádějí, co si naplánovali a předsevzali“. Naopak 49 % respondentů přiznalo určitou laxnost při dodržování nových pravidel zdravějšího života. A v tomto ohledu jsou ohroženy více ženy než muži. Podíl důsledných je totiž u mužů o něco vyšší (31 %) než u žen (26 %).
Komentáře
Přidat komentář