Společnost Protektor Forsikring po prvotním odhadu 25 milionů liber zvýšila tuto částku na 50 milionů liber, tedy neuvěřitelných 1,5 miliardy korun. S touto predikcí, která se týká hlavně majetkového a odpovědnostního pojištění, souhlasí i zajišťovna Munich Re. Ta vzniklé náklady promítne do výsledku svého hospodaření.
Přestože jsou tyto údaje stále zatím předběžné a nejisté, jelikož podrobné vyšetřování zdaleka neskončilo, jedno je jasné. Spoušť, která zbyla po živelní katastrofě, zanechala mnoho objetí, jejichž ztráta je samozřejmě nevyčíslitelná a nenahraditelná.Policie na základě podrobného vyšetřování uvedla, že při tragédii zemřelo přibližně 80 lidí, zatímco zhruba 255 jich z hořícího domu uprchlo či bylo zachráněno. V budově podle policie bydlelo 350 lidí, což je výrazně méně, než uváděly některé neoficiální odhady. Ty mluvily až o 500 obyvatelích.
Mohlo by vás zajímat: Tragický požár londýnského věžáku: Co na to pojistitel?
Policie stále pátrá po přibližně desítce lidí, kteří v domě zřejmě žili, ale z různých důvodů neuposlechli výzvy, aby se po požáru přihlásili úřadům. Britská vláda ve snaze pomoci vyšetřování požáru přislíbila, že nebude kontrolovat, zda lidé žijící v domě byli ilegálními přistěhovalci, ani zda bydleli v bytech pronajímaných načerno.
K požáru obytného věžáku došlo v noci z úterý na středu dne 14. června. Důvodem byl pravděpodobně požár v kuchyni, možná od přehřátého motoru nebo výměníku chladničky v jednom z bytů ve druhém patře.Důvodem neočekávaně rychlého rozšíření požáru, během půlhodiny byla v plamenech celá budova, mohou být jak hořlavé věci a odpad odložený na chodbách tak i neuzavřené instalační otvory v bytových jádrech po nedávné rekonstrukci bytů.
Mohlo by vás zajímat: Největší rizika podle Swiss RE? Nedostatek vody i dokonalý kyberútok
Podstatné bylo šíření plamenů vnějším obložením budovy. Po změně stavebních předpisů v roce 1986 údajně už není striktně dána požární odolnost vnějších stěn londýnských bytů 1 hodina a vnější obklady nemusejí být nehořlavé, ale jen nepodporující šíření ohně, přičemž u takto vysoké budovy je komínový efekt značný. Budovy s tímto typem izolací jsou poznat na první pohled, vypadají jako by byly pobité plechem.
Podle zpráv vzplála jedna strana budovy téměř naráz a přihlížející i zasahující byli ohrožováni padajícími kusy obložení. Agentura Reuters později přinesla zprávu, že výrobce použitých panelů doporučuje (pro jejich vysokou hořlavost a termoplasticitu) použití pouze u budov o výšce pod 10 metrů. Jejich ohnivzdorná alternativa od téže firmy je o 2 libry na metr čtvereční dražší. Problém s tepelnou izolací není jedinou příčinou rychlého šíření požáru. Jako další uvádí britská média také poplašný systém, který zřejmě selhal a nevaroval obyvatele domu před šířícím se ohněm. Po tragickém požáru proběhly v celé Anglii bezpečnostní testy, které odhalily témeř dvě stovky výškových budov s neyvhovujícím obložením.
Mohlo by vás zajímat: Čeští makléři ve formě. Zprostředkovali pojistné za 22 miliard
Grenfell Tower stojí v západním Londýně v oblasti North Kensington. V rámci revitalizace oblasti a potlačení slumů bylo v roce 1967 naplánováno několik set staveb, mezi nimi i tato obytná věž. Plány schválila městská rada Kensington & Chelsea v roce 1970, stavba byla zahájena 1972 a dokončena 1974. Nová výstavba byla navržena jako nájemní byty v majetku města vhodné pro pracující třídu, navzdory plánům však podobně jako jiné projekty ve vnitřním městě začala trpět asociálním chováním, problémy s drogami, zločinem a rasovými rozbroji.
Komentáře
Přidat komentář