Pojišťovny čeká složité období

Rozhovor jsme rozdělili do tří částí. Dnes přinášíme první část.

*Jak je na tom české pojišťovnictví? Bude i do budoucna stejné, jako bylo před krizí? Vzniknou nová rizika?

České pojišťovnictví v uplynulém roce prokázalo, že je zdravé. Pojišťovny investovaly s rozmyslem, aktiva byla vesměs uložena v bezpečných instrumentech. Ptáte se, zda recese s sebou přináší nová rizika a změny v pojišťovnictví. Pojišťovnictví má velkou setrvačnost, a tak lze hovořit spíše o určitých změnách v poptávce. V některých segmentech pojistného trhu registrujeme určitý pokles poptávky, jinde tomu je naopak. Trh reaguje na aktuální situaci. V poměrně krátké době u nás vzrostla nezaměstnanost skoro na dvojnásobek, takže vznikla poptávka po pojistných krytích spojených s touto situací. Na českém trhu sice takové produkty byly i v minulosti, ale zájem o ně byl zcela okrajový. To se nyní změnilo. Lidé chtějí mít jistotu, že i v nepříznivé situaci dokáží svůj život ufinancovat.

Velký útlum – kolem 40 % zaznamenaly hypotéky. Výsledky průzkumu společnosti Deloitte potvrdily, že významným důvodem je fakt, že se lidé často bojí vzít si hypoteční úvěr, protože mají strach ze ztráty zaměstnání. Tím se vytvořil prostor pro nový rizikový pojistný produkt, který jsme uvedli na trh společně se společností Hyposervis pod názvem SichrJob. Platí ho developer a klientovi toto pojištění zaručuje, že pokud během prvních tří let od poskytnutí úvěru ztratí práci, pojišťovna za něj převezme hypoteční splátky, a to až na dobu 18 měsíců. Vnímáme i posílení zájmu podnikatelů o pojištění přerušení provozu. Střední i malé podniky si uvědomily, že právě nečekané přerušení provozu může vést ve svých důsledcích až k ukončení jejich podnikání. Naopak pokles poptávky jsme zaznamenali v pojištění přepravy. Příčinou je zejména pokles výkonů v této oblasti.

Doslova katarzí rovněž prošla oblast životního pojištění. V posledních letech významně rostlo investiční životní pojištění, nyní se objevil příklon k rizikovým formám tohoto pojištění, zejména s flexibilním připojištěním jako je úrazové pojištění nebo pojištění denních dávek v nemoci či při pobytu v nemocnici.

Dá se předpokládat, že tento trend přesunů poptávky bude pokračovat ještě minimálně celý příští rok. Osobně očekávám, že rok 2010 bude pro pojišťovny složitější, než ten letošní.

*Jaký díl viny nesou na krizi ratingové agentury?

Necítím se povolán posuzovat míru jejich viny. Smyslem ratingu je dát investorům k dispozici neutrální pohled na to, do jaké míry je firma perspektivní a zda-li může dosahovat dobrých ekonomických výsledků. Jisté je, že krize zanechá na renomé těchto společností určitě šrámy. Přesto si myslím, že stejně, jako to bylo v případě auditorských firem, kdy došlo k několika problémovým událostem, i tady se trh stabilizuje a ratingové agentury na trhu zůstanou a i nadále budou vyhledávaným nástrojem při posuzování investičních záměrů.

*Co pro pojišťovny znamená nový zákon o pojišťovnictví, který začne platit 1. ledna 2010?

Český pojistný trh je z hlediska zákonných úprav poměrně vyspělý. První právní úprava, která vymezila prostor pro působení pojišťoven, vznikla v roce 1991. Nicméně za posledních 10 let prošel zákon, pokud se nemýlím, šestnáctkrát novelizací (!). Musel především reagovat na náš vstup do EU. Je zřejmé, že je-li zákon tolikrát novelizován, je lepší sestavit už zákon nový.

Pětiletá přítomnost v EU nám navíc dává povinnost transponovat komunitární právo EU do zákonů ČR. I to byl důvod ke vzniku zcela nového zákona o pojišťovnictví. Vznikal za spolupráce všech zúčastněných a pojišťovny jsou na něj dobře připraveny. Zákon dává ČNB řadu zmocnění a v současné době vznikly dvě prováděcí vyhlášky, které nesou pracovní názvy – „bezpečnostní“ a „výkaznická“.

Za jednu z nejdůležitějších oblastí působnosti nového zákona považuji problematiku interního kontrolního a řídícího systému. Její součástí je mj. oblast interního auditu a compliance.

Zákon rovněž přináší povinnost informovat klienta o tom, jak se bude vyvíjet výše odkupného v jeho životním pojištění.  V případě investiční formy musí být klient průběžně informován také o hodnotě podílových jednotek. To jsou z pohledu klienta podstatné věci, a proto i v této oblasti vnímáme nový zákon jako krok správným směrem.

Změny se týkají také požadavků na kapitálové vybavení a technické rezervy pojišťoven. Např. dlouho se vedly diskuse o tvorbě  vyrovnávací rezervy. Tato problematika je v zákoně nyní přesně specifikována.

*Lze říci, že nová zákonná úprava již reaguje na perspektivní zavedení Solvency 2?

Ano, Solvency II bude pro pojišťovny další velkou výzvou. Na téma Solvency 2 se vede řada diskusí z nejrůznějších oblastí.

V České republice proběhla studie QIS4, které se zúčastnila řada pojišťoven a která zkoumala současnou kapitálovou vybavenost v kontextu požadavků Solvency 2. Studie dopadla pro pojišťovny v ČR poměrně velmi příznivě. Finanční krize ale významným způsobem přispěla ke zpřísnění kritérií pro kapitálové stress testy a uvidíme jakým způsobem se to odrazí v plánované studii QIS5.

*Bude nutné, aby pojišťovny poskytly pro zajištění aplikace Solvency 2 další interní zdroje?

Implementace Solvency 2 zasahuje řadu oblastí, zejména pak oblasti aktuariátu, informačních technologií či správy aktiv. Vlastní náročnost implementace bude rozdílná podle rozsahu činnosti každé jednotlivé pojišťovny.

Pojišťovnám přinese implementace Solvency 2 zpětně přidanou hodnotu v řadě oblastí jejich podnikání. Samozřejmě, že pojišťovny budou muset v této souvislosti investovat do lidských zdrojů. V západní Evropě to řada z nich řeší formou částečného či plného outsourcingu této implementace. *Vím, že jste přišli na trh se zajímavým soukromým zdravotním připojištěním. Jak tento produkt funguje a jaký je o něj zájem?

Nechali jsme si udělat studii a výzkum trhu na téma zdravotní pojištění, které pro nás vypracovaly Boston Consulting a ARKO Projekt. Zajímalo nás, o jaké produkty v oblasti nadstandardní zdravotní péče by měli lidé zájem a kolik by byli za tuto péči ochotni platit.  Výzkumy ukázaly, že klienti jsou obecně s kvalitou zdravotní péče spokojeni. Nespokojeni jsou s čekací dobou ve zdravotnických zařízeních a s chováním zdravotnického personálu.

Na základě výsledků výzkumu jsme na trh uvedli nový asistenční program MedUNIQA, který klientům zajišťuje, že budou ošetřeni u lékaře specialisty do 5 dnů od telefonátu do našeho call centra a poté do 30 minut od sjednaného termínu objednání. Klient může rovněž kdykoli po telefonu konzultovat svůj aktuální zdravotní stav, popřípadě otázky související s klinickými nálezy či otázky týkající se zdravotní problematiky obecně.

Klientům zajišťujeme i tzv. Second Opinion - umožňujeme jim získat názor kolegia kvalifikovaných lékařů k dosavadnímu či navrhovanému postupu léčení jeho stávající diagnózy včetně názoru, zda existuje i alternativní způsob léčby.

Nabízíme i rodinnou variantu tohoto produktu. Zavedli jsme speciální vyšetření dětí u nejlepších specialistů na pracovištích v Praze a v Brně. Program jsme nově rozšířili i o firemní variantu zaměřenou zejména na preventivní péči, což může být výrazný zaměstnanecký benefit. Předpokládáme, že o MedUNIQA bude značný zájem v rámci firemní klientely i u fyzických osob.<147-7750-0 height="133" width="200" src="/res/data/012/001407_04_007750.jpg" align="right" alt="">

*Kdy podle Vás výrazně poroste u Čechů zájem o pojištění?

Ekonomická aktivita a míra nezaměstnanosti - to jsou faktory, které do značné míry ovlivňují zájem o pojištění. V průmyslu a u podnikatelů zájem o pojištění vždy souvisí s ekonomickým cyklem. Jednoduše řečeno: pokud roste objem výroby, roste i objem pojištění.

U občanů je návaznost na ekonomický cyklus nižší, ale obecně růstový potenciál ještě velmi velký. Víme, že v ČR je pojištěna jen zhruba polovina domácnosti a rodinných domků. To je v mezinárodním srovnání velmi málo. Zájem o pojištění vždy krátkodobě vzroste, pokud dojde k nějaké přírodní katastrofě, ale často mám pocit, že se lidé oklepou a zájem opět poklesne. Potenciál je dán, ale rozhodně není ještě plně využit. Další oblastí je pojištění osob.

Jsem přesvědčen, že český pojistný trh má v oblasti životního pojištění před sebou velkou perspektivu. Zásadním impulsem bude bezesporu realizace důchodové reformy. Stejné je to v oblasti zdravotního pojištění. V rámci reformy zdravotnictví je zapotřebí definovat standardy péče a umožnit připojištění nadstandardu. Samozřejmě, že to vše závisí na politické konstelaci a vůli politiků se s těmito nepopulárními kroky vyrovnat. Budeme-li to však stále odkládat, o to těžší břemeno v blízkých i vzdálenějších letech všichni poneseme.

Dnes existují velké rozdíly v disponibilních příjmech ekonomicky aktivních lidí u nás a v zahraničí. Ale v důchodu se všechno ještě výrazně změní: zahraniční důchodci mají kryto až 70 % svých příjmů z období jejich ekonomické aktivity. Naši důchodci se dostávají někam mezi 30 – 40 %. Takže už dnes platí: kdo se na důchod sám finančně nezabezpečí, nebude na tom dobře. Otázka zabezpečení na stáří je přitom stále velmi podceňovaná. To by si měli uvědomit zejména občané se středními a vyššími příjmy.

Bohužel, lidé stále spoléhají výhradně na stát. K důchodové reformě zatím nedošlo. Já osobně považuji důchodovou a zdravotní reformu za naprosto klíčovou. Bez nich hrozí buď nekontrolovaný nárůst zadlužení země nebo výrazné omezení penzí či zdravotní péče v budoucnu. Pro ilustraci – ve vyspělých zemích je životní pojištění jedním ze zdrojů zabezpečení se ve stáří. Spořicí složka je v ČR u životního pojištění v průměru 170 eur ročně, zatímco v Rakousku je to 1500 eur. To je podstatný rozdíl.

Je třeba změnit styl myšlení lidí. Jednak je třeba o těchto záležitostech veřejně a velmi otevřeně – a tedy bolestně -diskutovat, a zároveň zodpovědné reformní kroky zahájit a to bezodkladně. Lidé tak budou mít jasno. U nás je ale reforma stále hlavně „politikum“. Je na čase také vyvrátit lidem zcela bez obalu mýtus, že reforma přinese vyšší důchody. Nikoli, přinese jejich vlastní a mnohem vyšší „spoluúčast“.

Druhá paralela se zahraničím je, že na stáří je třeba spořit brzo - začít odkládat část disponibilního příjmu v mladším věku a vytvářet si rezervu. Jen takové úložky vytvoří dostatečný polštář na stáří.

*Budou ceny pojistného růst, nebo klesat?

Na to není jednoduchá odpověď. V pojišťovnictví je velké množství různých oblastí pojištění. U pojištění majetku je rozhodujícím faktorem propojení pojistitelů se zajistiteli. Pojišťovny rozkládají riziko na zajišťovny, což se plně projevilo např. v roce 2002, kdy byly povodně. Kdyby v té době nebyly pojišťovny zajištěny, tak jsme tady asi dnes neměli žádnou pojišťovnu, protože by býval byl problém pokrýt škody vlastním kapitálem. Z 35 miliard korun přišlo tehdy zhruba 32 miliard od zajistitelů. Vlastní vrub českých pojišťoven tvořil jen asi 10%.

Cena zajištění je cyklickou záležitostí, která závisí nejen na tom, jak se vyvíjí daný region, tedy jeho škodní potřeba, ale zejména na tom, jak se celosvětově vyvíjí škody – viz hurikánové sezóny v USA. Nejvyšší ceny zajištění byly zaregistrovány v popovodňových letech, tedy v roce 2003 a 2004. Od té doby je trh tzv. měkký, tzn. že ceny zajistného trvale klesají.

Lze předpokládat, že pro rok 2010 se ceny nezmění, nebo mírně klesnou. Ale to platí jen pro segment majetkového pojištění.

<16-694-0 height="135" width="200" src="/res/data/001/000186_04_000694.jpg" align="left" alt="">Nedokážu přesně říci, zda ceny klesnou nebo vzrostou v jiných segmentech, jako je například pojištění motorových vozidel. Vnímáme např., že v povinném ručení v posledních letech výrazně roste podíl škod na zdraví a rostou náklady, které pojišťovny musejí za tyto škody vyplácet. Když se pacient dostane domů ze zdravotnického zařízení, vyplácí se mu mnohdy renta, ušlý zisk, atd. Rovněž narůstají náklady na sociální pracovníky, kteří se o něj musí starat. Těžce handicapované oběti dopravních nehod mnohdy potřebují tři ošetřovatelky, které se střídají po osmi hodinách. Jde o obrovské náklady, které trvají po celou dobu života poškozeného. Tyto náklady rostou mnohem rychleji než inflace. Pojišťovny budou muset této oblasti věnovat zvýšenou pozornost. Jsem přesvědčen, že se budou snažit výrazně segmentovat – co nejlépe individuálně stanovit pojistné odpovídající riziku, které přebírají.

Zcela jistě budou existovat segmenty, kde pojistné mírně vzroste a naopak takové, u kterých pojistné mírně klesne. Pojišťovny budou přemýšlet, jak pojistné nezvyšovat ale současně realizovat i řadu opatření k tomu, aby škodní potřeba nerostla.

Pojišťovny se také mnohem více zaměří na servis v průběhu trvání pojištění. Ten bude znamenat významnou konkurenční výhodu. Vezměte si například letošní novinky na trhu v oblasti povinného ručení. My jsme zavedli k pojištění vozidel a domácností službu MeteoUNIQA, což je cílené lokální varování proti nepřízni počasí formou SMS. Jsme na trhu jediní, kteří to nabízí. Klient dostane s předstihem SMS, že se „k jeho adrese“ specifikované pomocí jeho PSČ blíží nějaká velká nepohoda – bouře, kroupy, lijáky, v zimě náledí nebo sněhová vánice . Náskok umožní klientovi provést potřebná preventivní opatření – schová auto do garáže, uklidí věci ze zahrady, přeplánuje svůj odjezd, apod. To pomáhá snížit potenciální riziko a tedy i potenciální škodní potřebu.

*A teď z jiného soudku: jak vycházíte s makléři?

Asociace českých pojišťovacích makléřů (AČPM) před nedávnem oslavila 15 let. Makléřská profese se stala nedílnou součástí všech vyspělých trhů i trhu v ČR. Makléř má výraznou přidanou hodnotu pro klienta při upisování rizika, tvorbě rizikových zpráv a analýze rozsahu pojištění, který je pro něho ten správný a potřebný.

S makléři má UNIQA velmi úzkou a konstruktivní dlouhodobou spolupráci, zhruba polovina našeho nového byznysu přichází prostřednictvím makléřů. Máme mezi nimi více než 500 partnerů, s nimiž spolupracujeme.

Nesmírně důležitá je pro nás zpětná vazba. Tu z poslední doby bych viděl ve dvou rovinách – jedním z nich je například naše ocenění v anketě APČM Pojišťovna roku. V posledním ročníku jsme se téměř ve všech kategoriích dostali mezi elitu, dvakrát jsme byli na stupních vítězů. Bylo to dobré ocenění práce našich kolegů, kteří zajišťují makléřský servis.

U spolupracujících makléřů děláme rovněž každoročně průzkum spokojenosti se službami UNIQA. Z výzkumu vyplývá, že dvě třetiny našich partnerů – makléřů se domnívá, že jsme schopni nabídnout lepší servis než naše konkurence. 85 % z nich říká, že jsme schopni velmi rychle reagovat na jejich požadavky a 95 % uvádí, že jim poskytujeme dostatečné informace v relevantních záležitostech a je spokojeno s naší produktovou nabídkou.

Myslím si, že oblast majetkových makléřů má před sebou dobrou perspektivu. Jde o segment, který bude trvale posilovat svoji pozici na trhu.

*Měly by se zveřejňovat honoráře zprostředkovatelů?

Jde o často diskutovanou otázku zejména v oblasti životního pojištění. O tomto problému se toho již napsalo a řeklo mnohé a velká diskuse nás ještě čeká. Jen bych podotkl, že naším cílem je najít průhledné řešení pro všechny zainteresované – zprostředkovatele, pojišťovnu a klienta. Jen informovaný klient je spokojený klient. Pravidla je třeba nastavit tak, aby byla jasná a srozumitelná, a hlavně jednotná. Existují pokusy produkty srovnávat pomocí různých kritérií typu TER a TANK, ale to jsou spíše ukazatele pro aktuáry, nikoli běžného spotřebitele. Z dlouhodobého hlediska by trhu prospělo, kdyby se našlo řešení, jež by splňovalo všechny tyto požadavky a sloužilo opravdu klientovi.

*Vztahuje se tento závěr i na makléřské provize?

V řadě zemí je makléř odměňován přímo klientem a pak tento problém nevzniká. Pro pojišťovnu je důležité, aby makléř dodal kvalitní rizikovou zprávu, aby mohli experti v pojišťovně kvalifikovaně posuzovat riziko a aby klient nakoupil skutečně to, co koupit potřebuje - ne méně, ale také ne více. Vlastní dohoda o odměně je tam vztahem mezi makléřem a klientem – tedy je mimo pojišťovnu.

Děkuji Vám za rozhovor.

Dagmar Šístková