Odborný časopis Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Už jste v České republice rok. Jaké jsou po tom roce vaše hlavní dojmy?
Musím říct, že všechno funguje výborně – profesně i soukromě. V bance i ve firmě, kde pracuji, jsem byl velmi hezky přijat. Soukromě jsem pořád ve fázi objevování – nejen České republiky, ale i Prahy a jejího okolí. Jediná věc, která je pro mě opravdu náročná a u níž jsem úplně zapomněl, jaké to je, je žít v zemi, jejíž jazyk neovládám. Musím přiznat, že to je pro mě skutečná výzva.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Jaká byla úspěšnost odborných zkoušek za 4Q 2025?
Čeština je opravdu těžká. A vím, že mluvíte plynně anglicky, německy, samozřejmě francouzsky, takže to pro vás musí být velká změna. Ale po 12 letech vedení pojišťoven v Itálii a Německu můžete srovnávat. Jaké jsou největší rozdíly?
Nejdříve musím říct, že většina témat je podobná. Jde o regulaci, o „value for money“, digitalizaci a provozní efektivitu. Ale přesto tu samozřejmě nějaké rozdíly jsou. Například v Itálii, když má zákazník pojistnou událost, většinou se obrací na právníka. A není to překvapení – je to země s největším počtem právníků na obyvatele v Evropě, čtyři právníci na tisíc obyvatel. V Německu je to čtyřikrát méně a v České republice jedenáctkrát méně. Je to úplně jiný přístup – který má i své výhody, když jednáte s právníky, protože ti přesně znají naše procesy i smlouvy klientů.
Jak vnímáte místní pojistný trh? Je něco, co vás vyloženě překvapilo?
Ještě chvíli zůstanu u rozdílů v Evropě, než se vrátím k českému trhu. Když budu srovnávat, a je to celkem těžké, chci být pokorný – přece jen jsem tu teprve rok, zatímco v Německu jsem byl sedm let. Mám pocit, že Němci mají mnohem strukturovanější a systematičtější přístup k riziku a ochraně, zatímco Češi to vnímají kulturně jinak. Zdá se mi, že věří, že nakonec všechno dobře dopadne – že třeba zasáhne stát nebo se nic zlého nestane.
Myslíte, že se to může změnit – že se přístup k riziku v Česku vyvine a lidé začnou pojištění více využívat?
Může se to změnit, ale v Evropě, kde to souvisí s kulturou a myšlením, to obvykle trvá dlouho. Němci jsou extrémně opatrní vůči riziku – nejsem si jistý, že to samé platí pro Čechy. Všiml jsem si i další věci – že lidé mají rádi komplexní řešení. A to vytváří určitý rozpor, protože zároveň jako spotřebitelé očekávají jednoduchost, rychlost a transparentnost. Spojit obojí je velmi těžké.
To musí být velká výzva pro pojišťovny – vyhovět oběma stranám.
Přesně tak. Je to jeden z našich hlavních bodů na pořadu dne. Jednoduchost je složitá.
To je pravda, když vezmeme v úvahu vše, co se může stát. Kam se vlastně pojistný sektor ubírá? Jaká je nová role pojišťoven?
Z mého pohledu nás čeká ještě více digitalizace. Je tam stále prostor ke zlepšení. A je nejenom tam. V budoucnu nepůjde jen o finanční náhradu škody, ale i o doplňkové služby, které může zákazník využívat od prvního dne. Nemělo by jít jen o to, že platíte pojistné za riziko, které možná nikdy nenastane, ale že zároveň získáváte i přidanou hodnotu. V USA je to běžné – nekupujete jen pojištění, ale balíček služeb s přidanou hodnotou.
Mohlo by vás zajímat: Intermap Technologies: Pojistný trh se rozhodl pro další rozvoj povodňových map
Jak takové přidané služby vypadají?
Jsou to věci, které můžete využívat hned. Například aplikace pro zdraví, které vám pomohou předvídat rizika. V podstatě jde o prevenci – vytváří hodnotu pro zákazníka a zároveň pomáhá pojišťovně snížit riziko. Moje dcera žijící ve Švýcarsku byla nedávno na cestách v Indonésii. Měla cestovní pojištění a v době její cesty tam byly nepokoje, erupce sopek a záplavy. Nedostala od pojišťovny ani jednu jedinou výstrahu. To je přesně ten typ služby s přidanou hodnotou, kterou, myslím, lidé očekávají – prevence, varování.
To je možná i ten rozdíl mezi českým a například německým trhem, na který jste se ptala. V Německu lidé u životního pojištění očekávají nejen finanční odškodnění, ale i praktickou stránku věci, když se něco stane. Řekněme, že si zlomím nohu. Kdo se postará o děti, kdo nakoupí, kdo mi uklidí byt?
Mluvil jste o roli pojišťovny jako poskytovatele služeb s přidanou hodnotou. Máte i produkt, který motivuje lidi starat se o zdraví, kdy mohou dostat zpět až 30 % z peněz. Je tohle budoucnost? Je to nová role pojišťovny – motivovat lidi a pečovat o prevenci jako takovou?
Tímhle směrem se trh ubírá. Pojištění už nebude jen o kompenzaci ztrát – bude o vytváření hodnoty po celý život zákazníka. Směr, kterým se pojištění a pojišťovnictví obecně bude také ubírat, je určitě prevence. Začíná to zvýšením povědomí – zejména na českém trhu, kde je potřeba ho posílit.
Zmiňoval jste velkou roli digitalizace. Vy jste studoval IT. Jak se „ajťák“ dostane k pojišťovnictví?
Nebyl to pro mě úplně jasný směr. Studoval jsem průmyslové IT v Toulouse ve Francii a původně jsem měl pracovat v letectví. Všechno to byla spíš náhoda. Moje kariéra je plná takových „proč ne“. A první takové „proč ne“ bylo rozhodnutí pracovat v bance. Začínal jsem v Société Générale v IT oddělení. Pak jsem přešel do oblasti řízení a správy firemních vozidel a leasingu, tedy přesun z IT do obchodu. To bylo další „proč ne“. A následně od správy firemních vozidel do pojišťovnictví – další „proč ne“.
Strávil jste čas i v jiných zemích – na Ukrajině, v Indonésii, Chorvatsku nebo Rakousku –, takže znáte trhy po celém světě. Ale jaká je podle vás největší výhoda propojení banky a pojišťovny?
V České republice působíme jako integrovaná banka a pojišťovna s Komerční bankou. To nám dává přístup k široké zákaznické základně i distribuční síti – což je velká výhoda. Ale nestačí to. Musíme zákazníky banky přesvědčit, že naše produkty jsou konkurenceschopné, a proto nepracujeme jen jako bankopojišťovna. Pracujeme také s trhem. Je pro mě velmi, velmi důležité, že pracujeme s externími partnery, abychom zůstali napojeni na trh, na skutečnou konkurenci. Bylo by velmi nebezpečné pracovat pouze jako bankopojišťovna, protože by to mohlo vést k určitému odtržení od reality.
Vaše skupina má velmi dobré výsledky. Co za nimi stojí a jaký je recept na další růst?
Máme čtyři hlavní produkty a u všech vidíme velký potenciál – jak mezi klienty Komerční banky, kde je poměrně nízká míra „vybavenosti“ našimi produkty, tak i na volném trhu. Máme dobré produkty i kvalitní digitální služby a věříme, že můžeme dál růst.
A co se týče digitálních služeb, co zatím chybí? Je pojišťovnictví dostatečně agilní?
V mnoha případech jsou technologie dostupné, ale do pojišťovnictví přicházejí později. Nejen kvůli regulaci, ale i kvůli zdravému rozumu – pracujeme s citlivými daty, často lékařskými či zdravotními údaji, takže nemůžeme jen tak použít plug-and-play řešení od startupu. Musíme chránit data klientů, dbát na IT bezpečnost – proto to možná trvá déle.
Mohlo by vás zajímat: ČKP: Mapy.com nově varují řidiče před střety se zvěří
A jak do toho vstupuje regulace?
Existují dva aspekty z hlediska regulace. My nutně nepotřebujeme mít super přísnou regulaci, abychom mysleli na bezpečnost IT a ochranu dat. Ano, regulace to zpomaluje, ale ve výsledku je celkem jasné, že i bez regulace bychom nikdy neumístili data klientů třeba do veřejného cloudu. Například. Co se týče budoucnosti digitalizace – přichází samozřejmě umělá inteligence. Už teď ji využíváme: když klient nahlásí škodu online, systém pomocí AI hned zkontroluje, zda něco nechybí nebo zda je dokument platný, co dalšího je například potřeba. Tím výrazně zvyšujeme spokojenost klienta, protože nemusíme čekat další dny na doplnění.
Máte osobní cíl jako generální ředitel KB Pojišťovny?
Mám jich několik, ale pokud mám vybrat jeden – a to nejen pro pojišťovnictví – jde o zvládání transformace. Ta přichází od zákazníků, z regulace i skrze technologie. Z mého pohledu tyto transformace se nikdy nezastaví, budou pokračovat a budou řízeny opět technologiemi. Mým hlavním cílem je, aby se v KB Pojišťovně všichni cítili s těmito změnami komfortně, uměli je využít jako příležitost a zvládali je s lehkostí.
Odborný časopis Pojistný obzor je k přečtení ZDE
Barbora Klímová
Šéfredaktorka odborného časopisu Pojistný obzor
Komentáře
Přidat komentář