ČAP: Účet za sucho roste. Ekonomické dopady mohou dosáhnout až 50 miliard korun

ČAP: Účet za sucho roste. Ekonomické dopady mohou dosáhnout až 50 miliard korun
ČAP: Účet za sucho roste. Ekonomické dopady mohou dosáhnout až 50 miliard korun
15.10.2026 Škody, Pojistný trh

Viditelným symbolem pokračujícího sucha je vodní nádrž Husinec, jejíž hladina klesla o sedm metrů a zásobní prostor obsahuje jen zlomek běžného objemu. Skutečný účet sucha však nekončí u nedostatku vody ani u přímých škod v zemědělství a lesnictví. Po započtení dopadů do dodavatelských řetězců, investic, produktivity a škod na životním prostředí se širší společenské náklady extrémně suchého roku 2018 mohly pohybovat přibližně mezi 30 až 50 miliardami korun. Obdobná výše škody, ovšem v cenách roku 2026, může v čase způsobit i letošní extrémně suchý rok.

Přímé škody způsobené suchem před osmi lety byly Ministerstvem zemědělství odhadnuty přibližně na 24 miliard korun. Tento údaj ale zachycuje hlavně ztrátu produkce a poškození v zemědělství a lesnictví. Neobsahuje celý přenos výpadku do navazujících odvětví, omezení investic ani dlouhodobé důsledky pro půdu, vodu, lesy a biodiverzitu.


Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2025 v Česku dle oPojištění.cz


Jan Matoušek 2 2020

Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven

„Pojistné plnění zachycuje jen pojištěnou a uznanou část škody, kompenzace zase politicky stanovenou část náhrad. Skutečný účet však zahrnuje i ztracenou produkci, omezené investice, dopady na dodavatele a dlouhodobé poškození krajiny. Právě s tímto celkovým účtem musíme porovnávat náklady prevence. Investice do odolnosti krajiny musí probíhat nejen systematicky, ale také v dostatečném rozsahu, protože náklady na nečinnost mohou být v konečném důsledku mnohonásobně vyšší,” říká Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.

Přímá škoda je pouze první vrstvou celkového účtu

Pracovní ekonomický model rozděluje společenské náklady sucha do čtyř vrstev. Vedle přímých škod (D) sleduje nepřímé dopady v dodavatelských řetězcích (I), přetrvávající dopady na investice a produktivitu (P) a samostatně také netržní škody a environmentální externality (E). Pojistná plnění ani státní kompenzace se k primární škodě znovu nepřičítají, protože představují způsob rozdělení již vzniklé ztráty. Mohou ale významně ovlivnit, jak silně se prvotní škoda přelije do zaměstnanosti, investic nebo platební schopnosti.

„Číslo, které vždy silně rezonuje v médiích, např. v roce 2018 to bylo oněch 24 miliard Kč, není konečné. Na přímé škody se nabalují další ekonomické ztráty, které nevnímáme, ale platíme je všichni. Pokud by sucho v roce 2018 vygenerovalo ekonomickou ztrátu mezi 30 až 50 miliardami Kč v cenách roku 2018, můžeme s přihlédnutím k letošnímu suchému roku poměrně bezpečně konstatovat, že ekonomický ztráta sucha byla opět v desítkách miliard Kč,” říká Aleš Rod, ekonomický poradce České asociace pojišťoven.

Aleš Rod ČAP 2026 1

Aleš Rod, ekonomický poradce České asociace pojišťoven

Déšť nevrací ztracenou úrodu ani zrušené investice

Sucho se od většiny přírodních katastrof liší tím, že přichází pomalu a jeho následky přetrvávají dlouho. Pozdější srážky mohou zlepšit aktuální hydrologickou situaci, ale už nevrátí úrodu ztracenou v klíčové fázi růstu, neobnoví uschlé výsadby ani automaticky nenahradí investice odložené kvůli výpadku příjmů. Ekonomické dopady sucha tak často pokračují ještě dlouho poté, co se samotný nedostatek vody začne zmírňovat.

Aktuální stav vodní nádrže Husinec ukazuje, že problém se netýká pouze zemědělské produkce. V zásobním prostoru nádrže se nachází 1,3 % běžného objemu a hladina je přibližně o sedm metrů níže než za normálního stavu. Nádrž proto přestává podporovat průtok v řece Blanici a vypouští pouze množství odpovídající přítoku.

Účet za sucho roste. Ekonomické dopady mohou dosáhnout až 50 miliard korun 1

Prevence se musí porovnávat s celkovou škodou

Při rozhodování o opatřeních proti suchu je proto nutné porovnávat náklady prevence s celkovou škodou, které má zabránit, nikoli pouze s pojistnými plněními nebo přímými kompenzacemi. Opatření na zadržování vody v krajině, propojování vodohospodářských soustav, závlahy, obnovu půdy a zvýšení odolnosti lesů nejsou jen environmentálními výdaji. Jsou investicí do ekonomické stability, zásobování a odolnosti regionů.

„Pojištění nevrátí ztracenou úrodu ani vodu do krajiny, proto vnímáme roli pojišťoven šířeji - už dnes aktivně přispíváme k tvorbě preventivních opatření a díky rozsáhlým datům o škodách víme, kde a jak lze rizika účinně snižovat. Jsme připraveni tyto zkušenosti dále sdílet a společně se státem a dalšími partnery hledat konkrétní řešení,“ říká Jan Matoušek.


Mohlo by vás zajímat: Jaké byly škody z přírodních katastrof ve světě v 1. pololetí 2026?


Zdroje a metodická poznámka

Pracovní odhad vychází z historického odhadu Ministerstva zemědělství pro rok 2018, který převzal také Nejvyšší kontrolní úřad, a z metodického rámce České asociace pojišťoven pro ocenění přímých, nepřímých, přetrvávajících a vybraných environmentálních dopadů.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články