Sucho zasáhlo všechny spolkové země a prakticky všechny zemědělské plodiny. Zvláště silně trpí travní porosty, kukuřice, brambory, cukrová řepa, dýně a sója. V některých regionech jsou zasaženy také obiloviny. Rozsah letošních škod je patrný zejména ve srovnání s předchozími lety. Za posledních deset let dosáhly podle údajů pojišťovny celkové škody v rakouském zemědělství přibližně dvou miliard EUR. Letošní škody způsobené pouze suchem tak během několika měsíců dosáhly zhruba poloviny této částky. Podle Kurta Weinbergera, předsedy představenstva Österreichische Hagelversicherung (ÖHV), se události s tak závažnými dopady, které se dříve objevovaly přibližně jednou za deset let, nyní vyskytují každé dva až tři roky.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2026: MetLife reportuje čistý zisk 1 %. AIG v minusu
Průměrná úroda je o třetinu nižší
Podle údajů pojišťovny vede letošní sucho k průměrnému poklesu výnosů o 30 %. U travních porostů činí ztráta přibližně 45 %, u obilovin 15 % a u ostatních plodin kolem 25 %. Mezi jednotlivými zemědělskými podniky však existují obrovské rozdíly. V závislosti na lokalitě a pěstované plodině se výpadky výnosů pohybují mezi 20 a 100 %. Celková produkční hodnota postižených plodin činí v běžném roce přibližně 3,2 miliardy EUR.
Pro pojistitele představuje letošní sezona zároveň významnou zkoušku jejího systému zajištění zemědělských rizik. V Rakousku je proti suchu pojištěno 80 % orné půdy a 40 % travních porostů. ÖHV v současnosti očekává, že za škody způsobené suchem vyplatí na pojistném plnění přibližně 400 milionů EUR.
Za mimořádným rozsahem škod stojí kombinace dlouhodobého nedostatku srážek a vysokých teplot. V některých regionech Rakouska spadlo od 15. června o více než 75 % méně srážek, než činil průměr v letech 2016 až 2025. Ve Vídni bylo do 10. srpna zaznamenáno 42 tropických dnů, tedy dnů s teplotou nad 30 stupňů Celsia. Jde o nejvyšší hodnotu za dobu sledování od roku 1981. Rekordní teplota 41,2 stupně Celsia byla naměřena 5. srpna v Bad Deutsch-Altenburgu v Dolním Rakousku.
Podle klimatologa Anderse Levermanna z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu klimatická změna nezvyšuje pouze intenzitu extrémních povětrnostních jevů, ale také jejich četnost. Podle údajů pojišťovny se průběžně prodlužuje také délka vln veder. Jejich průměrná délka vzrostla z přibližně jednoho až osmi dnů ve 40. až 80. letech minulého století na pět až 25 dnů v letech 2010 až 2020.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2026: Allianz SE s provozním ziskem 8,6 %. AXA má základní zisk 4 %
Pojišťovna: Sucho je zatím stále pojistitelné, ale v partnerství
Pojišťovnictví je tak letos vystaveno mimořádnému testu. Šéf ÖHV Weinberger se domnívá, že riziko sucha je z dnešního pohledu stále pojistitelné. ÖHV podle něj těží ze své diverzifikace: kryje několik druhů zemědělských rizik, působí ve více zemích a spolupracuje s 36 zajistiteli po celém světě.
Důležitou roli navíc hraje rakouský systém partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public-Private Partnership), který podle pojišťovny umožňuje zemědělcům dostupné pojištění. V případě sucha – stejně jako u rizik krupobití, mrazu, bouře a povodní – tak stát hradí 55 % pojistného. Zemědělec se na pojistném aktuálně podílí ze 45 % a má právní nárok na odškodnění. Státní rozpočet je na druhé straně předvídatelný, na rozdíl od ad hoc náhrad vyplácených z fondu pro případ katastrof.
Otázkou však zůstává, jak dlouho lze takový model udržet, pokud se extrémní projevy počasí budou dále zhoršovat. Weinberger spoléhá na rozložení rizik mezi různé regiony a druhy škod. Z dnešního pohledu lze podle něj riziko stále dostatečně kalkulovat. Letošní miliardové škody však ukazují, že správné vyhodnocování klimatických rizik je pro pojišťovny stále důležitější.
Ohrožena je i potravinová soběstačnost
Důsledky sucha se však netýkají pouze zemědělců a jejich pojištění. Weinberger varuje také před riziky pro potravinovou bezpečnost Rakouska, protože závislost země na dovozech by mohla dále růst. V současnosti dosahuje Rakousko ještě poměrně značné míry soběstačnosti: 87 % u obilovin, 83 % u kukuřice, 78 % u brambor, 55 % u zeleniny, ale pouze 26 % u rostlinných olejů.
Podle prognóz citovaných pojišťovnou ÖHV by v případě pokračování klimatické změny a úbytku zemědělské půdy mohla do roku 2050, respektive 2060, míra soběstačnosti u obilovin a kukuřice klesnout na 50 %, u brambor na 28 % a u rostlinných olejů dokonce pouze na 21 %. „Řežeme si větev, na které sedíme. Považuji to za hrubou nedbalost,“ komentoval Weinberger pokračující zastavování půdy a s ním spojený úbytek zemědělských ploch. Zdůraznil, že půda není nezbytná pouze pro produkci potravin. Zároveň zadržuje vodu a oxid uhličitý. Její úbytek proto zvyšuje zranitelnost krajiny vůči dalším klimatickým extrémům.
Mohlo by vás zajímat: Když AI špatně poradí v pojištění… Kdo to zaplatí?
Česko sleduje rakouský vývoj
Podobná debata probíhá také v Česku. Sucho je i zde považováno za jedno z významných klimatických rizik pro zemědělství. Český pojistný trh již nabízí produkty, které umožňují pojistit se proti dopadům sucha. Indexové pojištění může být například založeno na údajích meteorologických stanic. K výplatě pojistného plnění pak dojde ve chvíli, kdy je dosažen předem stanovený deficit srážek, tzv. index či parametr, a to bez zjišťování vzniklých škod. Takový produkt nabízí Agra pojišťovna, česká pobočky ÖHV, a jde zároveň o sílící trend v zemědělském pojištění po celém světě včetně Evropy
Rozdíl mezi Českem a Rakouskem v současnosti spočívá především v rozsahu pojištění. Zatímco v Rakousku je proti riziku sucha pojištěno přibližně 80 % orné půdy a 40 % travních porostů, české zemědělství je proti suchu dosud pojištěno jen ve velmi malém rozsahu. Zemědělci se navíc v posledních letech potýkají s kombinací sucha, pozdních mrazů, krupobití a povodní. Přidávají se také nemoci hospodářských zvířat. S rostoucí četností extrémních klimatických výkyvů tak nerostou pouze finanční zátěž pro zemědělce, ale také význam pojištění, zajištění a veřejné podpory.
Mohlo by vás zajímat: Petr Eliáš: První hodiny po požáru rozhodují o dalším průběhu likvidace
Pro pojišťovnictví bude rozhodující, zda se bude i nadále dařit dostatečně rozkládat a správně vyhodnocovat rostoucí rizika. Podle Vladimíra Johna, ředitele české Agra pojišťovny, vyžaduje systematické řízení rizik v zemědělství s ohledem na klimatickou změnu komplexní opatření. Vedle širšího využití udržitelného hospodaření zmiňuje také spolupráci soukromého a veřejného sektoru při řešení dopadů klimatické změny. „Měli bychom naléhavě usilovat o změnu systému řízení rizik a dosavadního modelu tak, aby se riziko rozdělilo mezi stát, zemědělce a pojišťovny. Individuální pojištění zemědělců by snížilo ztráty, aniž by byly nutné nákladné plošné ad hoc náhrady.“
Díky tomu by podle Johna mohli zemědělci i stát lépe plánovat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Zároveň by se tím pro naše spotřebitele snížilo riziko růstu cen potravin a zejména vyšších daní. „Dosavadní praxe státních kompenzací při rozsáhlejších škodách v řádu desítek miliard představuje pro státní rozpočet nepřiměřenou zátěž. A podle současného nastavení náhrad by podle předpovědí klimatologů břemeno dál rostlo,“ uzavírá Vladimír John.
Komentáře
Přidat komentář