Co když nefinancujeme škody


			Co když nefinancujeme škody
15.4.2008 Škody

Bouře, záplavy, sesuvy půdy – přírodní katastrofy přicházejí jedna za druhou a způsobují velké škody. Dosavadní pojistný model by se mohl brzy ukázat jako finančně neudržitelný.

 

„Naše statistiky ukazují, že se počet přírodních katastrof zvyšuje. Pojistné neroste tolik, aby krylo škody,“ tvrdí Peter Michael Lackner, člen představenstva Uniqa Sachsversicherung AG.

 

Již tři měsíce po začátku roku byly spotřebovány částky celkového přijatého pojistného kvůli bouřím Paula a Emma. Paula způsobila škody za 100 miliónů eur, Emma byla ještě dražší, tam to bylo dokonce 150 miliónů. Kyrill v roce 2007 přišel celkem na 250 miliónů. Tato čísla přitom představují jen pojištěné škody, zatímco ty národohospodářské, nepojištěné, jsou vysoké a stále se zvyšují.

 

 

Princip solidarity

Momentálně je základem pojištění princip solidarity. „Zatímco jeden konec světa postihne víc bouří, na jiné se situace pokud jde o rizika zlepší. Zavedené modely zajišťují, že se vysoké riziko škod způsobených orgány vyrovnává,“ soudí Lackner.

 

Ale tak to nemusí být věčně. Výše pojistného by měla být v těchto modelech orientována na možné nebezpečí, které může postihnout zemědělskou půdu. S rostoucím rizikem se proto pojistné zvyšuje.

 

 

Obranné systémy

V Rakousku a Německu navíc existují systémy, které předem upozorňují na nebezpečí povodně. Lackner tento projekt (PPP – Private Public Partnership) považuje v Evropě za jedinečný, zejména díky spolupráci odborníků se svazem pojišťoven Versicherungverbandes (VVO) a ministerstvem životního prostředí.

 

Odborníci říkají, že tento program by měl přispět především k prevenci škod. Kdo si nesklidí před přicházející bouří , která je předem ohlášená, svůj zahradní nábytek, hrubě porušuje pravidla prevence. Může tak přijít o náhradu pojistné škody.

Zdroj: VersicherungsJournal

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

RSS

Související články