Jan Matoušek: Kdo odškodní oběť nehody, když řídí software?

Jan Matoušek: Kdo odškodní oběť nehody, když řídí software?
Jan Matoušek: Kdo odškodní oběť nehody, když řídí software?

Nástup automatizovaného řízení přinese zásadní změny v oblasti odpovědnosti za dopravní nehody, likvidace pojistných událostí i samotného fungování pojišťoven. Kdo ponese odpovědnost za škodu způsobenou softwarem a jak se promění způsob oceňování rizik? Výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek ve svém komentáři pro odborný portál oPojištění.cz vysvětluje, proč bude pro budoucnost autopojištění rozhodující přístup k datům, jakou roli sehrají výrobci automobilů a provozovatelé autonomních flotil a na jaké výzvy se musí český pojistný trh připravit.

Pro poškozeného zůstává základním místem pro uplatnění nároku pojišťovna odpovědnosti z provozu vozidla. Otázka, zda škodu nakonec ponese provozovatel, výrobce nebo dodavatel technologie, se může řešit následně. Právě za tímto rozdělením se ale otevírá zásadní proměna pojistného byznysu.

Nemusíme přitom čekat na auta bez volantu. U podmíněné automatizace SAE 3 přebírá systém řízení ve stanovených podmínkách, člověk však musí být připraven na výzvu převzít je zpět. Tento režim česká legislativa umožňuje od ledna 2026. Úroveň SAE 4 zvládá ve vymezených podmínkách jízdu i řešení situací, které by jinak vyžadovaly zásah řidiče.


Mohlo by vás zajímat: Martin Daneš: PVZP má za sebou turbulentní období. Nyní se stabilizovala


Jak rychle se tato vozidla rozšíří? Studie Světového ekonomického fóra a poradenské společnosti Boston Consulting Group z roku 2025 odhaduje, že v roce 2035 budou v Evropě přibližně 2 % nově prodaných osobních aut vybavena SAE 3 a další 2 % systémem SAE 4 pro dálniční provoz. Jde o podíl na nových prodejích, nikoli na celém vozovém parku. Boston Consulting Group navíc ve své prognóze z roku 2026 očekává v základním scénáři do roku 2035 přibližně 120 tisíc robotaxi v Evropě. Masový přechod tedy nemusí přijít rychle. Pravidla odškodnění a přístup k datům ale potřebujeme od prvních vozidel, u nichž řízení přebírá systém.

U soukromých vozidel zůstane významná role individuálního pojištění. U autonomních flotil poroste význam smluv s provozovateli a platformami. Vedle odpovědnosti z provozu bude třeba pokrýt odpovědnost za vady technologií, poškození vozidel i kybernetická rizika.

Allianz Partners a Waymo pro Evropu oznámily spolupráci zahrnující pojištění flotil, odpovědnost za výrobek a výzkum bezpečnosti. Pojišťovací makléř Marsh a pojistitel Apollo připravili pro partnery Uberu program sdružující klíčové účastníky autonomního provozu pod jednu zastřešující smlouvu.

Část trhu se tak může přesouvat k velkým firemním zákazníkům. Pro pojišťovny to znamená jiné obchodní vztahy, koncentraci rizika a větší závislost na datech o technologiích. Jedna chyba softwaru totiž může zasáhnout mnoho vozidel současně.


Mohlo by vás zajímat: EU KIDS ACT: Konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro děti


Promění se také hodnocení škodní historie. Japonská pojišťovna Sompo Japan, součást skupiny SOMPO Holdings, upravila podmínky tak, aby nehoda způsobená vadou systému nebo neoprávněným přístupem třetí strany nezhoršila pojistné hodnocení zákazníka, pokud sám nepochybil

Není to důkaz, že automatizace vždy snižuje riziko. Je to příklad přesnějšího přiřazení škody. Pro budoucnost bonusu a malusu bude důležité rozlišovat chování člověka, fungování systému i péči provozovatele o vozidlo.

To však bez dat nepůjde. Potřebujeme zjistit, kdo v okamžiku nehody řídil, zda systém vyzval k převzetí řízení a jak člověk reagoval. Pro ocenění rizika navíc potřebujeme znát verzi softwaru, podmínky provozu a počet kilometrů v jednotlivých režimech.

Evropský Data Act otevírá uživatelům a jimi určeným třetím stranám přístup k vymezeným datům. Nedává ale pojišťovnám automatický přístup ke všem údajům vozidla.

Český zákon již umožňuje pojistitelům a České kanceláři pojistitelů při šetření škody zpracovávat údaje z povinně instalovaného záznamového zařízení, které jim zpřístupní provozovatel. Pro širší hodnocení automatizovaných systémů však potřebujeme další datové a metodické zázemí.

V ČKP můžeme nabídnout zkušenosti se škodními daty a jejich sdílením. Další cestu vidím ve spolupráci s pojišťovnami, automobilkami, Ministerstvem dopravy a policií při hledání shody na tom, které údaje potřebujeme, kdo je uchovává a jak k nim zajistit včasný a spolehlivý přístup.


Mohlo by vás zajímat: Sedmnáct hrozeb: Co podle vědců ohrožuje lidstvo nejvíce?


Součástí této debaty může být i společná evidence škodní zkušenosti s automatizovanými systémy. Pro smysluplné srovnání by měla vedle škod zohledňovat rozsah a podmínky používání jednotlivých systémů. ČKP může přispět k vytvoření takového datového zázemí při respektování ochrany osobních údajů a pravidel hospodářské soutěže. Ocenění rizika a stanovení pojistného zůstává věcí jednotlivých pojišťoven.

Za podstatné považuji, abychom se společně připravovali na situace, které automatizované řízení přinese. S jasným cílem: aby se poškození domohli náhrady a pojišťovny měly k dispozici podklady pro spravedlivé vyřízení škody a odpovídající ocenění rizika.

Jan Matoušek
Výkonný ředitel České asociace pojišťoven a České kanceláře pojistitelů

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články