Jak bude vypadat svět v roce 2100? Budou lidé žít déle a zdravěji než dnes, nebo se pokrok moderní medicíny začne vytrácet pod tlakem nových nemocí, klimatických změn a společenských krizí? Odpovědi hledala mezinárodní komise odborníků, jejíž rozsáhlá studie byla v říjnu 2026 zveřejněna ve vědeckém časopise The Lancet a představena na Světovém zdravotnickém summitu v Berlíně.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2025 v Česku dle oPojištění.cz
Výzkumníci pracovali s historickými údaji a analýzami zahrnujícími 204 zemí a území. Z několika stovek potenciálních nebezpečí vybrali sedmnáct vzájemně propojených hrozeb, které mohou v období let 2025 až 2100 zásadně ovlivnit lidské zdraví a délku života. Cílem nebylo předpovědět katastrofickou budoucnost, ale vyhodnotit možné zdravotní následky jednotlivých rizik a ukázat, jak významnou část z nich lze odvrátit.
Vědci jednotlivé hrozby porovnávali pomocí ukazatele DALY, který vyjadřuje roky zdravého života ztracené předčasným úmrtím nebo životem se zdravotním omezením. Modelované hodnoty představují rozdíly mezi příznivými a nepříznivými scénáři budoucího vývoje. Nejde tedy o předpovězené počty úmrtí ani o jisté budoucí ztráty. Výsledky navíc nelze jednoduše sčítat, protože se některé zdravotní dopady překrývají.
Přehled všech sedmnácti hrozeb[1]:
- Obezita – 23,1 miliardy let.
- Nízká úroveň vzdělání – 16,1 miliardy let.
- Příjmová nerovnost – 13,8 miliardy let.
- Škodlivé využití umělé inteligence – 10,4 miliardy let.
- Jaderný konflikt a následný hladomor – 9,35 miliardy let.
- Zhoršené duševní zdraví – 9,35 miliardy let.
- Nezdravé stárnutí populace – 8,26 miliardy let.
- Konvenční ozbrojené konflikty – 7,71 miliardy let.
- Kouření – 7,06 miliardy let.
- Vysoký krevní tlak – 4,79 miliardy let.
- Antimikrobiální rezistence – 3,44 miliardy let.
- Přirozeně vznikající pandemie – 2,39 miliardy let.
- Nadměrná konzumace alkoholu – 2,35 miliardy let.
- Klimatické změny – 1,89 miliardy let.
- Znečištění ovzduší – 1,64 miliardy let.
- Výrazný pokles rozvojové pomoci zdravotnictví – 1,50 miliardy let.
- Dětská podvýživa – 1,02 miliardy let.
Přehled ukazuje, jak rozdílné problémy mohou ovlivnit zdraví budoucích generací. Nejde však o pořadí pravděpodobnosti katastrof ani o univerzální žebříček politických priorit. Zatímco některá rizika představují rozsáhlou současnou zdravotní zátěž, jiná jsou méně pravděpodobnými scénáři s mimořádně závažnými možnými následky. A právě v tomto rozdílu spočívá jedna z nejzajímavějších částí celé analýzy.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců ve 3Q 2026: Trh i nadále rychle roste!
Od jaderné války po obezitu
Mezi sedmnácti identifikovanými riziky vyčnívají dvě, kterým vědci přisuzují potenciál ohrozit samotné přežití lidského druhu. Jde o rozsáhlý jaderný konflikt a záměrné škodlivé využití umělé inteligence. Obě hrozby se od ostatních liší rozsahem možných následků i značnou nejistotou, která jejich vyhodnocování provází.
V případě jaderné války by nemusely být nejničivější samotné výbuchy. Rozsáhlý konflikt by mohl vyvolat požáry, při nichž by se do atmosféry dostalo obrovské množství sazí. Ty by omezily pronikání slunečního záření, způsobily ochlazení planety a narušily zemědělskou výrobu. Následný nedostatek potravin by mohl zasáhnout i státy vzdálené tisíce kilometrů od míst bojů. Scénář označovaný jako jaderná zima tak ukazuje, že následky moderní války se nemusí zastavit na hranicích zúčastněných zemí.
Druhou existenční hrozbou je zneužití umělé inteligence. Její rychlý rozvoj přináší značný potenciál pro medicínu, vědecký výzkum nebo průmysl. Současně však může usnadnit vývoj biologických zbraní, koordinaci kybernetických útoků nebo narušení kritické infrastruktury. Znepokojivá je zejména rychlost, s jakou se schopnosti těchto technologií mění, zatímco bezpečnostní pravidla a mezinárodní dohled vznikají podstatně pomaleji.
Autoři studie netvrdí, že lidstvo do roku 2100 pravděpodobně vyhyne. Upozorňují na katastrofické scénáře, jejichž pravděpodobnost zůstává nízká, ale jejichž důsledky by mohly být mimořádně závažné. Při výpočtech navíc museli více spoléhat na expertní odhady než na historická data, která pro podobné události prakticky neexistují.
Z hlediska celkových zdravotních ztrát ovšem vystupuje do popředí mnohem obvyklejší problém: obezita. Její následky zahrnují zvýšené riziko cukrovky druhého typu, kardiovaskulárních onemocnění, některých druhů rakoviny a dalších chronických problémů. Současně zatěžuje zdravotnické rozpočty, zvyšuje pracovní neschopnost a ovlivňuje ekonomickou produktivitu. Nejde o jedinou dramatickou událost, ale o postupně narůstající zdravotní problém s rozsáhlými společenskými důsledky.
S obezitou souvisejí další dvě samostatně hodnocené hrozby: vysoký krevní tlak a kouření. Vysoký tlak bývá dlouho bez příznaků, přesto patří k významným příčinám infarktů, mozkových příhod a poškození ledvin. Kouření zůstává jedním z hlavních ovlivnitelných rizik předčasného úmrtí. Tyto problémy spojuje především dlouhodobé působení, jehož zdravotní následky se kumulují po mnoho desetiletí.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců ve 3Q 2026: Trh i nadále rychle roste!
Dalším rizikem je nadměrná konzumace alkoholu, která přispívá k onemocněním jater, srdce a nervového systému, ale také k úrazům, dopravním nehodám, závislostem a násilí. Přestože se jednotlivé dopady mohou výrazně lišit podle země a životního stylu, představuje alkohol jeden z významných ovlivnitelných rizikových faktorů.
Překvapivé výsledky přináší hodnocení sociálních a ekonomických podmínek. Nedostatečná úroveň vzdělání představuje podle modelu druhou nejvyšší potenciálně odvratitelnou zdravotní zátěž. Na první pohled se může zdát zvláštní, že školní docházka figuruje ve stejné analýze jako jaderná válka nebo pandemie. Vzdělání však ovlivňuje příjmy, pracovní příležitosti, zdravotní gramotnost a schopnost využívat preventivní péči.
Lidé s nižším vzděláním bývají častěji vystaveni ekonomické nejistotě, rizikovým pracovním podmínkám a omezenému přístupu ke zdravotním službám. Vědci upozorňují především na situaci žen a dětí v subsaharské Africe, kde může mít dostupnější vzdělání významné zdravotní přínosy. Neznamená to, že by další roky ve škole automaticky zaručovaly delší život. Ukazuje to však, jak těsně spolu souvisejí zdraví a společenské podmínky.
Podobný obraz nabízí příjmová nerovnost. Rozhodující není pouze celkové bohatství společnosti, ale také způsob, jakým jsou rozděleny příležitosti a dostupné zdroje. Lidé s nízkými příjmy mívají horší přístup ke kvalitnímu bydlení, zdravé stravě nebo včasné lékařské péči. Častěji také žijí v prostředí zatíženém znečištěním a dlouhodobým stresem.
Tyto rozdíly nejsou výhradním problémem chudších zemí. Také v ekonomicky vyspělých státech mohou existovat výrazné rozdíly ve zdravotním stavu a délce života mezi jednotlivými regiony a sociálními skupinami. Výsledky studie tak připomínají, že zdravotní politika úzce souvisí také se školstvím, pracovním trhem a sociální stabilitou.
Další dvě hrozby se týkají demografických změn a psychického zdraví. Rostoucí délka života patří k největším úspěchům moderní medicíny, automaticky však neznamená, že lidé budou také déle zdraví a soběstační. Pokud se prodlouží především období života s chronickými nemocemi, výrazně vzrostou nároky na zdravotní a sociální péči. Právě nezdravé stárnutí populace tak představuje významnou výzvu nejen pro jednotlivce, ale i pro veřejné rozpočty.
Pro Evropu, včetně České republiky, jde o aktuální problém. Stárnutí obyvatelstva ovlivňuje financování důchodů, dostupnost dlouhodobé péče, potřebu zdravotnického personálu i fungování pracovního trhu. Stále důležitější proto není jen počet let, kterých se lidé dožijí, ale také jejich zdravotní stav.
Samostatně vědci hodnotili zhoršené duševní zdraví. Deprese, úzkostné poruchy a další psychická onemocnění mohou výrazně omezovat kvalitu života, vzdělávání i pracovní schopnosti. Jejich důsledky dopadají na pacienty, rodiny, zaměstnavatele i zdravotnické systémy. Rozsahem modelované zdravotní zátěže se duševní onemocnění dostávají na úroveň některých nejzávažnějších bezpečnostních rizik, přestože jejich povaha a pravděpodobnost jsou zcela odlišné.
Mohlo by vás zajímat: Roman Šimeček: Kyberpojištění naráží na limity cloudu
Zkušenost s covidem-19 připomněla, jak rychle může infekční onemocnění ochromit zdravotnictví, dopravu, obchod a běžný společenský život. Přirozeně vznikající pandemie proto představují další globální hrozbu. Nové patogeny se mohou objevit při přenosu mezi zvířaty a lidmi a následně se díky mezinárodnímu cestování rychle rozšířit. Pandemie přitom neohrožují pouze nakažené. Přetěžují nemocnice, narušují preventivní péči, školní docházku i hospodářskou činnost.
Neméně závažná je antimikrobiální rezistence, tedy schopnost mikroorganismů odolávat lékům, které proti nim byly dosud účinné. Pokud budou bakterie stále častěji vzdorovat antibiotikům, mohou se i běžné infekce stát obtížně léčitelnými. Nejde přitom pouze o zápaly plic nebo infekce močových cest. Účinná antibiotika jsou nezbytná také při operacích, transplantacích a některých onkologických terapiích. Bez nich by se část běžných zákroků stala podstatně rizikovější.
Mezi sedmnácti riziky nechybí ani změna klimatu. Rostoucí teploty zvyšují zdravotní zátěž spojenou s vlnami veder a mohou zhoršovat podmínky pro zemědělství, zásobování vodou nebo šíření některých infekčních nemocí. Extrémní počasí může poškozovat infrastrukturu, narušovat výrobu potravin a prohlubovat ekonomickou nejistotu. Nejzranitelnější bývají především senioři, chronicky nemocní, děti a obyvatelé regionů s omezenými možnostmi přizpůsobení.
Modelované zdravotní dopady klimatických změn přitom nezahrnují všechny možné následky globálního oteplování. Některé hospodářské, ekologické a společenské škody jsou obtížně měřitelné a mohou se prohlubovat i po roce 2100. Nižší hodnota v konkrétním zdravotním srovnání proto neznamená, že by šlo o nevýznamný problém.
S životním prostředím souvisí také znečištění ovzduší. Dlouhodobé vystavení jemným prachovým částicím a dalším škodlivinám přispívá k onemocněním srdce, cév a plic. Jde o dobře zdokumentované riziko, jehož následky lidé pociťují již dnes. Pomoci mohou čistší energetika, modernizace průmyslu a dopravy nebo účinnější ochrana obyvatel ve znečištěných oblastech.
Další hrozbou je dětská podvýživa. Nedostatek kvalitní stravy v prvních letech života může narušit tělesný vývoj, oslabit imunitní systém a negativně ovlivnit kognitivní schopnosti. Následky mohou přetrvávat dlouho do dospělosti. Podvýživa navíc neznamená pouze nedostatek kalorií, ale také chybějící vitaminy, minerální látky a další důležité živiny. Zvlášť znepokojivý je paradox současného světa: zatímco v některých zemích patří obezita k největším zdravotním problémům, jinde děti stále nemají dostatek základních potravin.
Vedle jaderné války se analýza věnuje také konvenčním ozbrojeným konfliktům. Ani války vedené běžnými zbraněmi nepředstavují pouze bezprostřední nebezpečí pro vojáky a civilisty. Ničí nemocnice, vodovodní systémy, energetickou infrastrukturu a dopravní spojení, způsobují vysídlování obyvatel a narušují vzdělávání i hospodářství. Jejich nepřímé zdravotní dopady mohou přetrvávat celé generace.
Sedmnáctou hrozbou je pokles mezinárodní rozvojové pomoci určené na zdravotnictví. V řadě nízkopříjmových zemí zahraniční prostředky pomáhají financovat očkování, léčbu infekčních nemocí, péči o matky a děti nebo základní zdravotnickou infrastrukturu. Jejich náhlé omezení bez odpovídající náhrady může znamenat návrat problémů, které se v minulých desetiletích podařilo alespoň částečně zvládnout. Podle odhadů vědců by přibližně 70 procent potenciálně odvratitelné zdravotní zátěže spojené s výpadkem této pomoci připadalo na subsaharskou Afriku.
Mohlo by vás zajímat: Letní požáry odkrývají válečnou munici a s ní nové pojistné riziko
Budoucnost není předem rozhodnutá
Přestože výsledky studie mohou působit znepokojivě, její hlavní poselství není beznadějné. U mnoha analyzovaných hrozeb již existují opatření, jejichž účinnost byla ověřena v praxi. Rozhodující bude především schopnost jednotlivých států tato opatření dlouhodobě financovat a přizpůsobovat novým podmínkám.
Autoři studie doporučují tři základní směry dalšího postupu. Prvním je budování odolnějších zdravotnických systémů, které dokážou zvládat běžnou péči i náhlé krize. Nestačí přitom pouze navyšovat počet nemocničních lůžek. Důležitá je dostupnost personálu, kvalitní prevence, spolehlivé zásobování a schopnost rychle reagovat na nově vznikající nebezpečí.
Druhou prioritou jsou investice do vědeckého a technologického pokroku. Vývoj nových antibiotik, vakcín, diagnostických metod nebo účinnější léčby chronických nemocí může v příštích desetiletích zachránit obrovské množství zdravého života. Nové technologie však zároveň musejí být doprovázeny odpovídajícími bezpečnostními pravidly, aby se jejich přínosy neproměnily v další zdroj nebezpečí.
Třetím směrem je systematické sledování hrozeb a průběžné vyhodnocování jejich vývoje. Schopnost rozpoznat nebezpečí v počáteční fázi může rozhodnout o tom, zda se podaří problém zvládnout, nebo přeroste v rozsáhlou krizi. Významnou roli proto hraje sdílení informací, mezinárodní spolupráce a pravidelná aktualizace vědeckých poznatků.
Výsledky je však nutné interpretovat obezřetně. Analýza není předpovědí, podle níž do roku 2100 nevyhnutelně nastane sedmnáct katastrof. Vědci porovnávali možné scénáře budoucího vývoje, přičemž spolehlivost jednotlivých odhadů se výrazně liší. U obezity, kouření nebo vysokého krevního tlaku jsou k dispozici rozsáhlá historická data, zatímco u jaderné války a katastrofického zneužití umělé inteligence závisí výsledky více na předpokladech o mimořádných událostech.
Studie také ukazuje, jak výrazně mohou jednotlivá rizika ovlivňovat další oblasti života. Klimatické změny mohou zhoršovat potravinovou bezpečnost, ozbrojené konflikty oslabují zdravotnictví a ekonomická nejistota omezuje možnosti prevence. Stejná provázanost však platí i pro řešení. Dostupnější vzdělání může podporovat zdravější životní styl, kvalitnější ovzduší snižovat výskyt chronických nemocí a silnější zdravotnictví pomáhat při epidemiích i každodenní péči.
Mohlo by vás zajímat: Letní požáry odkrývají válečnou munici a s ní nové pojistné riziko
Rok 2100 je podle studie časovým horizontem, na kterém se projeví důsledky rozhodnutí přijímaných dnes. Kvalitnější vzdělávání, dostupnější prevence, účinnější léčba nebo lepší připravenost zdravotnických systémů možná nepůsobí tak dramaticky jako varování před jadernou válkou. Jejich dlouhodobý účinek však může být pro budoucí generace zásadní. Budoucnost lidského zdraví tak není předem určena. O její podobě rozhodne nejen schopnost čelit mimořádným katastrofám, ale především ochota řešit dlouhodobé problémy, které už dnes ovlivňují životy milionů lidí. A právě v této oblasti má současná generace největší prostor něco změnit.
[1] Vyjadřuje odhadovaný součet let zdravého života, které by bylo možné celosvětově do roku 2100 zachránit účinnější prevencí a omezováním obezity. Zahrnuje jak předčasná úmrtí, tak roky prožité s nemocemi a zdravotními omezeními.
Komentáře
Přidat komentář