Riziko blackoutu v Rakousku obyvatelé vnímají jako nižší než v předchozích letech, přesto nepodceňují přípravu. Zatímco při minulém vydání studie odhadovali pravděpodobnost rozsáhlého výpadku proudu v příštích 2 letech průměrně na 38 %, nyní tato hodnota klesla na 32 %. Vyplývá to z třetího vydání nyní publikované studie "EY Blackout Readiness Check", která sleduje připravenost rakouských domácností na mimořádné situace. Základem pro její zpracování byla data sebraná výzkumnou agenturou Marketagent.com z pověření EY, jež dotazovala v srpnu loňského roku 1000 osob ve věku 18 až 65 let.
Mohlo by vás zajímat: Roman Šimeček: Ekologická katastrofa z Hustopečí je výzvou pro pojišťovny
Vánoce: rizikovější období?
Více než třetina Rakušanů (36 %) se domnívá, že během vánočních svátků je riziko plošného výpadku proudu vyšší než v jiných obdobích roku. Oproti předcházející anketě (35 %) jde o nepatrný nárůst. Většina respondentů (60 %) však považuje vánoční období z hlediska energetické bezpečnosti za srovnatelné s ostatními měsíci. Christina Khinast-Sittenthaler, vedoucí energetického sektoru ve společnosti EY Austria, upozorňuje na širší souvislosti: „S nárůstem extrémních povětrnostních jevů se také zvyšuje riziko, že kritické části státní infrastruktury, jako je například dodávka energie, na nějaký čas selžou. Je proto důležité, aby se domácnosti i firmy připravily na mimořádnou situaci a přijaly vhodná preventivní opatření.“
Konkrétní opatření na vzestupu
Navzdory klesajícímu vnímání rizika přijímá preventivní opatření stále více Rakušanů. Zatímco podle předchozího vydání zprávy bylo připraveno 77 % domácností, loni toto číslo vzrostlo na 79 %. To ale současně znamená, že přibližně každá pátá rakouská domácnost (21 %) stále nemá žádná opatření pro případ blackoutu.
Mezi nejčastější preventivní kroky Rakušanů patří:
- Náhradní osvětlení (svíčky, baterky) – 59 % domácností
- Zásoby trvanlivých potravin – 52 % domácností
- Nápojové zásoby – 45 % domácností
- Hotovost – 43 % domácností
- Léky – 41 % domácností
Zajímavostí je, že přibližně každá osmá rakouská domácnost (12 %) disponuje dokonce nouzovým zdrojem napájení. Data také ukazují generační rozdíl – starší občané mají tendenci vytvářet větší zásoby než lidé mladší 40 let.
Důvěra ve státní pomoc
Studie EY se zaměřila i na důvěru občanů ve státní instituce. Více než polovina Rakušanů (51 %) loni věřila, že jejich stát učinil dostatečná opatření pro případ blackoutu a dokázal by účinně pomoci zasaženým domácnostem. 4 z 10 respondentů (40 %) tento optimismus nesdílel a 9 % vyjádřilo naprostou nedůvěru ve státní připravenost.
Mohlo by vás zajímat: Za jakých podmínek může lékař zveřejnit fotografie svých pacientů?
Optimistická očekávání versus realita
Překvapivým zjištěním studie je optimismus Rakušanů ohledně délky případného výpadku. Více než 84 % respondentů předpokládá, že v případě blackoutu by byly dodávky proudu obnoveny nejpozději po 24 hodinách. Více než polovina dotázaných (53 %) dokonce očekává, že rozsáhlý výpadek proudu by trval maximálně 5 hodin.
Tyto odhady jsou však v rozporu s oficiálními prognózami, jak upozorňuje Christina Khinast: „V loňském roce měl parlament v ruce průzkum, jak dlouho bude elektřina mimo provoz v případě vážného blackoutu. Podle jeho závěrů se očekává, že opětovné zásobování domácností bude trvat až 48 hodin, což je mnohem déle, než si respondenti myslí.“ Expertka z EY připomíná, že oficiální doporučení státních orgánů hovoří o vytvoření zásob přibližně na 2 týdny, což výrazně převyšuje očekávání většiny respondentů ohledně délky případného výpadku.
Připravené Rakousko jako inspirace pro Česko?
Ačkoliv rakouské ozbrojené síly ve své podobné starší zprávě Security Policy Annual Preview 2020 odhadly pravděpodobnost výpadku proudu v příštích 5 letech na 100 %, občané vnímají nyní toto riziko jako klesající. Přesto míra přípravy rakouských domácností roste, což může být inspirací i pro českou společnost, kde systematická příprava na blackout není tolik rozšířená. Bylo by zajímavé zjistit podobnou anketou, jak o případném blackoutu smýšlí čeští občané, a zda se na takovou kritickou situaci nějak připravují.
Robustnost českého energetického systému vůči blackoutům je na vysoké úrovni. V případě rozsáhlé energetické krize může Česko počítat nejen s pomocí okolních států, ale také třeba s klíčovými vodními elektrárnami Orlík a Dlouhé stráně, které dokáží zajistit vcelku pohotově obnovení dodávek.
Mohlo by vás zajímat: Bence Holló je nový prezident Maďarské asociace pojišťoven
Proč jsou tyto vodní elektrárny tak důležité? Paradox moderní energetiky spočívá v tom, že gigantické elektrárny – uhelné kolosy či jaderné titány – jsou při obnově po blackoutu bezmocné bez dodávky elektřiny do nich pro první „zážeh“. Ačkoliv tyto energetické giganty dokáží zásobovat elektřinou celá města, samy potřebují "startovací proud", aby se probudily z nečinnosti. Obr zkrátka v té chvíli potřebuje pomocnou ruku od trpaslíka. V kritických situacích přichází záchrana buď v podobě mezinárodní solidarity sousedních zemí, nebo právě prostřednictvím speciálních elektráren s "černým startem" – zejména přečerpávacích či plynových, které mají unikátní schopnost nastartovat bez externí elektrické energie, čímž se stávají nepostradatelnými oživovateli celého energetického systému.
I přes tato opatření však nelze riziko masivního výpadku zcela vyloučit – jak připomíná analýza serveru Evropa v datech, historické události jako italský blackout z roku 2003, kdy téměř 56 milionů obyvatel zůstalo 18 hodin bez elektřiny, dokazují, že i vyspělé evropské země mohou čelit vážným energetickým krizím. Preventivní opatření nejsou vlastně nijak nákladná ani složitá, ale mohou zásadně zmírnit dopady případné energetické krize na každodenní život. Jak uzavírá Christina Khinast: „Prevence je polovinou úspěchu – to platí zejména pro krizové scénáře, jako jsou výpadky proudu.“
Důležité informace k blackoutu a přípravě na něj lze u nás najít na webu: www.krizport.cz/rady/rady-pro-obcany-blackout.
Komentáře
Přidat komentář