Podstata přípustného rizika
Riziko je situace, kdy si nejsme jisti, zda dosáhneme očekávaného a žádoucího následku. Zároveň však víme, že může nastat i následek, který je nežádoucí. Z pohledu trestního práva představuje takový nežádoucí následek porušení nebo ohrožení zájmu, který chrání trestní zákon. Riziko tak spočívá v jednání, které, pokud nastane následek relevantní z hlediska trestního práva, by vedlo k trestní odpovědnosti. Avšak v případě, že jsou dodrženy zákonem stanovené podmínky a pravidla, je protiprávnost takového jednání vyloučena.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Deset věcí, na které si dát pozor při sjednávání pojištění
Přípustné riziko jako okolnost vylučující protiprávnost
Přípustné riziko upravuje § 31 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). V jeho prvním odstavci jsou vymezené podmínky přípustného rizika, zatímco druhý odstavec uvádí případy, za kterých se o přípustné riziko jednat nemůže.
Podle tohoto ustanovení ohrožení nebo porušení zájmu chráněného trestním zákoníkem není protiprávní nebo trestné, pokud k němu došlo při společensky prospěšné činnosti. Tato činnost musí být vykonávána v rámci zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce osoby, která jedná v mezích přípustného rizika, a musí odpovídat aktuálnímu dosaženému stavu poznání a dostupným informacím.
Zároveň tato činnost nesmí ohrožovat život nebo zdraví, ledaže k ní byl dán souhlas v souladu s jiným právním předpisem. A zároveň zamýšlený výsledek, k němuž směřuje, není neúměrný míře rizika. Tato uvedená činnost rovněž nesmí odporovat jinému právnímu předpisu, veřejnému zájmu, zásadám lidskosti a ani se nesmí příčit dobrým mravům. Důležitou podmínkou také je, že společensky prospěšného výsledku není možné dosáhnout jinou cestou.
Pojďme si to shrnout. Jednání, které můžeme podřadit pod tento trestněprávní institut, musí splňovat několik podmínek:
- vykonávaná činnost je společensky prospěšná;
- daná situace byla důkladně uvážena;
- jednání je v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi, které jsou k dispozici v době rozhodování o dalším postupu;
- jde o činnost v rámci zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, při níž dochází k ohrožení nebo porušení zájmu chráněného trestním zákoníkem;
- existuje pravděpodobnost relativně malé škody, která je menší než pravděpodobnost dosažení sledovaného cíle;
- činnost nesmí zřejmě odporovat požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu, zásadám lidskosti nebo se příčit dobrým mravům;
- společensky prospěšného výsledku nelze dosáhnout jinak.
Kdo může riskovat
Podle zákona může riskovat jen osoba v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce. Musí se tedy jednat o kvalifikovanou osobu, profesionála. Jen ten je totiž schopný posoudit míru rizika ve vztahu k výsledku, kterého má být dosaženo. Kvalifikovaná osoba musí o rizikovém jednání rozhodovat lege artis. To znamená, že musí rozhodovat v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi v době rozhodování o dalším postupu. Nemůže tedy vycházet ze zastaralých, neaktuálních poznatků a informací.
Mohlo by vás zajímat: Pokuty za porušení pravidel proti praní špinavých peněz za rok 2024
Společensky prospěšná činnost
Společensky prospěšné je takové riziko, jestliže se jeho podstoupením zvyšuje celková společenská efektivnost a produktivita práce, respektive jestliže dochází k osobním, časovým a materiálovým úsporám. Samozřejmostí přitom je, že výhoda, o kterou se usiluje, nesmí být neoprávněná. Upřednostněno tedy bude prosazování nejvýznamnějších společenských zájmů a ochrana základních lidských práv a svobod, zatímco ryze individuální a soukromé zájmy budou vyloučeny.
Společensky prospěšnou činnost tak můžeme shledávat zejména v oblasti výzkumu a vývoje, technického rozvoje výroby, farmakologie a medicíny, ale například i při výkonu tzv. nebezpečných povolání (policistů, hasičů, záchranářů, příslušníků horské služby, vojáků apod.).
Společensky prospěšného výsledku nejde dosáhnout jinak
Zákon nepřipouští podstupování zbytečného rizika v případech, kdy lze společensky prospěšného výsledku za daných okolností dosáhnout jinak – s menším rizikem nebo bez něj. Z hlediska zvolené varianty by mělo toto řešení vykazovat nejvhodnější poměr pravděpodobnosti užitku a ztráty, stejně jako jejich velikost. Přípustným rizikem je jen riziko nevyhnutelné, které už nelze dále redukovat.
Pokračování článku ZDE.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Rok po Draghiho zprávě… neschopnost Evropské unie bije do očí
D.A.S. právní ochrana je jedničkou na trhu s právní ochranou v České republice. Dle České národní banky se podílí téměř 92 % na nákladech na pojistná plnění celého trhu s právní ochranou. D.A.S. je jedinou specializovanou a nezávislou pojišťovnou svého druhu u nás. Svým klientům nabízí nonstop dostupný kvalitní právní servis, který se prolíná mnoha oblastmi života i podnikání. Zabývá se také edukací a přispívá k rozvoji právního povědomí ve společnosti. Ve své praxi se pojišťovna opírá o zkušenosti z více než stoleté tradice firmy i o své mezinárodní zázemí. Působí nejen v Evropě, ale také v Kanadě nebo Jižní Koreji.
Komentáře
Přidat komentář