Jeho zpráva byla zveřejněna v dubnu 2024 pod názvem „Mnohem více než jen trh“. V září 2024 byla publikována tzv. Draghiho zpráva o budoucí konkurenceschopnosti Evropy, která přitáhla značnou pozornost. Obě zprávy spolu úzce souvisejí, neboť konkurenceschopnost nelze zvýšit bez posílení jednotného trhu. Mají být využity zvláště při tvorbě strategie a pracovního programu nové Komise. Z tohoto důvodu je účelné se k některým doporučením Enrica Letty, pokud jde hlavně o finanční trh či pojišťovnictví, vrátit.
Zpráva je poměrně rozsáhlá, má 147 stran a je rozdělena do 6 základních kapitol. Tento článek je proto třeba chápat jako signální informaci. Zájemcům o tuto problematiku lze doporučit její zevrubné prostudování.
Mohlo by vás zajímat: AI modely, využití osobních dat a soulad s GDPR
Pátá svoboda pro pozvednutí výzkumu, inovací a vzdělávání
Ve zprávě se používá pojem jednotný trh, i když v posledních dvou dekádách převládal pojem vnitřní trh. To ale není podstatné, oba pojmy lze pokládat za synonyma. Jednotný trh byl založen na čtyřech základních svobodách, tj. na volném pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob. Letta oceňuje jejich přínos, ale dodává, že v 21. století ve světle nových výzev a příležitostí nejsou již dostatečné k využití plného potenciálu EU v oblasti globálních inovací a ekonomiky založené na znalostech, tj. znalostní ekonomiky.
Proto navrhuje zakomponovat do Smlouvy o fingování EU pátou svobodu, která by zahrnovala zejména výzkum, inovace, data, kompetence, znalosti a vzdělávání. Tento krok by posílil jednotný trh jako základní kámen evropské integrace a mohl by sjednotit příležitosti pro růst, inovace a inkluzi. Letta je přesvědčen, že Komise by měla připravit na základě konzultací s členskými státy i jinými orgány EU komplexní a ambiciózní akční plán pro nastavení a implementaci páté svobody.
Unie úspor a investic
Letta je názoru, že je třeba v rámci jednotného trhu připravit Unii úspor a investic. I když EU patří k největším globálním ekonomickým mocnostem, tak její podíl na globálních aktivitách v oblasti kapitálových trhů – včetně vydávání akcií, celkové tržní kapitalizace a vydávání korporátních obligací – neodpovídá jejímu podílu na globálním hrubém domácím produktu. To jasně ukazuje na kritickou potřebu více integrovaného a robustního evropského finančního trhu, který by byl schopen převádět úspory na investiční potřeby. Objem privátních úspor v EU se pohybuje kolem 33 bilionů EUR, přičemž 34,1 % z nich je umístěno na běžných účtech. Takže toto bohatství není využito pro naplnění strategických potřeb EU.
Kromě toho každý rok dochází k přesměrování evropských zdrojů do ekonomiky USA a k správcům aktiv v USA, což podtrhuje neefektivnost ve využití úspor v EU. Z toho plyne, že větší integrace finančních trhů EU je příkazem doby. Pokud jde od roku 2015 budovanou Unii kapitálových trhů, tak Letta je názoru, že nebyla schopna docílit konkrétní a hmatatelné výsledky, hlavně z toho důvodu, že chyběl silný politický mobilizátor či hybatel, který by překročil vnitřní dimenzi finančních trhů.
Letta v další části zprávy odůvodňuje nezbytnost zeleného přechodu. Je prý nezbytné docílit přímé propojení mezi financováním férového, zeleného a digitálního přechodu a rozvojem Unie úspor a investic.
Mohlo by vás zajímat: Každý desátý nesoběstačný čeká na místo v zařízení déle než rok
Vytvoření ekosystému pro evropské investice
K vytvoření prospívající Unie úspor a investic je nezbytná podle Letty urgentní aktivita v těchto třech strukturálních oblastech: nabídka kapitálu, poptávka po kapitálu a institucionální rámec a tržní struktura řídící pohyb tohoto kapitálu.
Letta vychází z toho, že evropští institucionální investoři a obzvláště penzijní fondy jsou mnohem menší a hrají rovněž menší roli než fondy v jiných vyspělých ekonomikách. Důvodem je roztříštěnost a rozdílné systémy sociálního zabezpečení a penzí v členských státech. Proto se navrhuje vytvořit v EU dlouhodobý spořící produkt s automatickým začleněním. Povinné veřejné systémy financování penzí jsou dané sociálními a politickými rozhodnutími států a jen výjimečně umožňují dlouhodobou akumulaci kapitálu.
Nicméně kolektivní a individuální dlouhodobé spořící plány mohou být připraveny na úrovni EU. Jejich úspěch je závislý na daňových motivacích poskytnutých členskými státy. V této oblasti si lze představit zesílenou spolupráci nebo nějaké jednomyslné rozhodnutí. Podle Letty je účelné zjednodušit a vylepšit panevropský osobní penzijní produkt, který by pak mohl být významnou opcí pro budoucnost. Ale možností je i vytvoření zaměstnaneckého penzijního produktu - dlouhodobého spořícího produktu s automatickým začleněním.
Mohlo by vás zajímat: Roman Juráš: Eliminace podpojištění je pro stabilitu trhu zásadní
Dále Letta zdůrazňuje, že penzijní fondy nejsou pouze jedinými dlouhodobým institucionálním investorem. Důležitými hráči jsou především pojišťovny, jejichž celková finanční aktiva v eurozóně jsou podstatně větší než penzijních fondů. I když se jejich investiční modely liší, tak politiky napomáhající alokaci úspor do oblastí jejich nejproduktivnějšího použití by proto měly mít širší záběr a brát v úvahu též pojišťovny a přiměřenost rámců, které upravují jejich investiční mandáty.
Například zvýšení soudržnosti mezi rámci členských států EU pro schválení interních modelů, aby bylo možno kalkulovat kapitálové požadavky velkých pojišťovacích skupin, by mohlo napomoci uvolnění většího objemu kapitálu, neboť by se zohlednil rizikový profil každého podniku v rámci skupiny. To by bylo možné docílit zesílením konvergence orgánů dohledu a podporou spolupráce mezi národními orgány např. vytvořením společných dohledových týmů za účasti příslušných národních orgánů dohledu a orgánu dohledu EIOPA (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění). Tento postup by mohl být doprovázen takovými opatřeními, jako je například zlepšení finanční gramotnosti a vytvoření evropského rámce pro uznávání kvalifikovaných investorů.
Komentáře
Přidat komentář