Insurance Europe požaduje racionální a efektivní regulaci pojišťovnictví

Olav Jones konstatuje, že regulace hraje klíčovou roli při zajištění férovosti a bezpečnosti pro občany a podniky v rámci EU. Pokud jde o pojistitele, tak účinná a efektivní regulace může podpořit důvěru klientů, zachovat rovné podmínky a umožnit přeshraniční růst a konkurenci.  EU má podle něj oprávněně vysoké ambice, co se týče tvorby silného regulatorního rámce za účelem ochrany občanů, životního prostředí a finanční stability. Nicméně často směřuje k regulaci, jež je příliš komplikovaná, nadmíru detailní a duplicitní a připravovaná v úzkém týmu, resp. bublině. Mnohdy se ignorují narůstající kumulativní náklady a rizika nezamýšlených důsledků.

Mohlo by vás zajímat: Politicky exponovaná osoba: Jak správně vyhodnotit poměr rizika a výnosu?

Regulace, mající dopad na pojistitele, dramaticky vzrostla z 12 textů v roce 2012 na zhruba 70 rozsáhlých dokumentů, které už jsou nebo budou teprve aplikovány. U některých textů neúměrně vzrostla komplexita a úroveň podrobnosti, včetně prováděcích aktů k nim a pokynů, což celkově představuje tisíce stran povinností a příkazů. Každý regulatorní výstup vyžaduje zdroje a odbornost, aby mohl být implementován a aby byl zajištěn soulad s národním právem. To vede k podstatným nákladům, jež musí být přeneseny na klienty, k redukci kapacit a schopnosti inovovat a růst a ke snížení globální konkurenceschopnosti evropských pojistitelů.

Stávající regulatorní zátěž musí být zefektivněna a bezodkladně snížena

Evropská komise deklarovala v roce 2023 důležitý závazek, že racionálně zjednoduší požadavky na podávání zpráv (reporting) ze strany podniků a sníží existující zatížení o 25 %.  To bylo zopakováno a zdůrazněno v úkolovacích dopisech novým komisařům, kteří se ujali funkce dne 1. prosince 2024. Dokonce se šlo dál a byl vymezen cíl snížit zatížení reportingem u malých a středních podniků o 35 %. Evropský pojišťovací průmysl podle Olava Jonese tohle stanovisko vitá a kvituje, že Evropská komise uznává potřebu řešit obrovské zatížení reportingem, který představuje podstatnou část celkové nadměrné regulace pojistitelů. Aby to ovšem vyústilo v materiální benefit, tak musí dojít ke skutečným změnám. V tomto ohledu lze přivítat, že nová Komise klade důraz na dialog se zainteresovanými osobami, aby napomohly naplnění uvedených cílů.

V této souvislosti Jones zdůrazňuje zklamání, že návrhy na racionalizaci požadavků na reporting, jež Komise prezentovala v říjnu 2023, nemají téměř žádný přínos pro sektor pojišťovnictví. Hlavní iniciativou EU, jež se týká pojistitelů, je odložení práce na doplnění sektorově specifických standardů, které vyžaduje směrnice 2022/2464, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, do roku 2024. V tomto případě jde již o známou změnu, jež však neznamená redukci, ale jen zpoždění ohledně doplnění nových požadavků.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Zatočíme s párou

Komise rovněž navrhla upravit prahové hodnoty ve směrnici o účetnictví, aby byl zohledněn dopad inflace, což umožní opravdu jen malým pojistitelům dostat se z působnosti určitých regulatorních požadavků. To je ale podle Jonese normální a očekávaná úprava, která pomůže jen malým, avšak nedotkne se všech ostatních pojistitelů. Mezitím regulace dodává další významné nové požadavky na základě:

• přezkumu režimu Solventnost II ve formě směrnice 2025/2, kterou se mění směrnice 2009/138/ES, pokud jde o proporcionalitu, kvalitu dohledu, vykazování, opatření týkající se dlouhodobých záruk, makroobezřetnostní nástroje, rizika týkající se udržitelnosti, dohled nad skupinou a přeshraniční dohled, a směrnice 2002/87/ES a 2013/34/EU,
• směrnice 2025/1, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize pojišťoven a zajišťoven,
• a dále pak nařízení (EU) 2022/2554 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru (DORA) a
• retailové investiční strategie a mnoha dalších aktů.

IE již poskytla v rámci reakce na výzvu Komise řadu návrhů k tomu, jak redukovat zatížení reportingem, a to ve vztahu k obezřetnému regulatornímu rámci pro pojišťovnictví, Solventnosti II, řízení podnikání a udržitelnosti. Jones ujišťuje, že IE bude v této aktivitě pokračovat a připraví další návrhy. 

EU potřebuje zásadně zlepšit přístupy a přípravu nové regulace

Kromě snížení zátěže plynoucí z požadavků na reporting musí EU podle Johna Berrigana, generálního ředitele v generálním ředitelství Komise pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, zaujmout jiný přístup k budoucí regulaci. Tyto změny by měly být zaváděny jen v případech, kdy je to skutečně odůvodněné. Podobné stanovisko lze nalézt ve zprávě Enrica Letty o budoucnosti vnitřního trhu, který navrhuje nejen komplexní přístup k docílení efektivního a konkurenceschopného vnitřního trhu, ale přimlouvá se za efektivní a pulzující ekonomický ekosystém. Lze se opřít i o zprávu Maria Draghiho o budoucnosti konkurenceschopnosti EU, neboť v ní vyzval ke zjednodušení pravidel. Doložil, že EU vydala v období 2019 – 2024 celkem 13 000 nových regulací, kdežto USA jen 5 500!

Zátěž podle Jonese nevyplývá pouze z velké množství požadavků, ale i z toho, že regulace není často konstruována přesně pro daný sektor, nemluvě o duplicitách a překrývání různých legislativních aktů a nedostatečném času na implementaci požadavků. Často jde o právní nejasnosti a pozdní poskytnutí odpovědí na důležité otázky. IE tak předložila Komisi základní principy, jež by měla Komise přijmout, aby bylo zajištěno, že bude připravována jen skutečně odůvodněná regulace a že bude konstruována jako maximálně účinná a efektivní a nebude podkopávat schopnost globální konkurenceschopnosti sektoru.

Mohlo by vás zajímat: Lucie Žulavská: Nový zákon o distribuci poskytne klientům vyšší ochranu

Regulace dotýkající se pojišťovnictví by měla zohledňovat jeho specifika

Podle Jonese je třeba se vyhnout takové regulaci pojišťovnictví, která je založena na hlubších obavách ohledně bank a jiných institucí ve finančním sektoru nebo která ignoruje zásadní prvky podnikatelského modelu v pojišťovnictví, produkty nebo trhy. To vyúsťuje v dodatečné neodůvodněné provozní a nákladové zatížení, jež je nakonec zaplaceno spotřebiteli.  Regulace a dohled nad pojistiteli musí být odlišné od regulace a dohledu nad bankami a jinými finančními institucemi a musí brát v úvahu specifické prvky pojišťovnictví. To zajistí, že regulatorní režim pro pojišťovnictví bude zaměřen na správná rizika a nakonec i to, že spotřebitelé a společnost se ve značné míře vyhnou nadbytečným nákladům a budou moci nadále získávat výhody z odolného, efektivního, inovativního a spolehlivého pojišťovacího sektoru.