Insurance Europe v tomto dopisu vyjadřuje vážné obavy, protože dle návrhu EHDS by mělo být pojišťovnictví vyňato z přístupu k sekundárním zdravotním údajům. Andreas Brandstetter, prezident IE, uvádí, že vyloučení pojišťovnictví odporuje cíli návrhu, který zní: „Použít údaje k podpoře rozvoje nových inovativních zdravotních služeb.“
Mohlo by vás zajímat: Pavel Kadlečík: V Colonnade pojistíme i přepravu polární stanice na Antarktidu
IE sice vítá úsilí Evropské komise vytvořit EHDS, který má potenciál podpořit účinnější poskytování zdravotní péče a přípravu inovativního léčení a služeb, ale lituje, že záměry Evropské komise vyloučit pojistitele z přístupu k sekundárnímu použití zdravotních údajů nejsou doprovázeny detailním vysvětlením či zdůvodněním.
Podle návrhu by pojistitelé nemohli požadovat přístup k sekundárním údajům za účelem úpravy pojistného. To by blokovalo jejich schopnost používat nově dostupné anonymizované zdravotní údaje k nabízení dostupnějších sazeb, nových inovativních služeb a ke krytí rizik, jež byla předtím nepojistitelná. Navíc je to v rozporu s plánem Evropské komise „porazit“ rakovinu, který uznává nutnost, že hodnocení pojistitelů založená na riziku musejí odrážet nejnovější vývoj v léčeních rakoviny a jejich zlepšenou účinnost.
Mohlo by vás zajímat: Pillow pojišťovna nově nabízí revoluční pojištění i slovenským řidičům
V dopisu IE též zdůrazňuje, že přístup Evropské komise, kdy jsou pojistitelé vnímáni zdánlivě jako riziko, přehlíží užitečný příspěvek sektoru do EHDS a může potenciálně negativně ovlivnit pojištění zdravotních rizik. V této souvislosti je podstatné, že Evropská komise zahrnuje pojišťovnictví do svého posouzení dopadu a plně uznává roli sektoru, co se týče poskytování přínosů spotřebitelům a celé společnosti. IE je pevně přesvědčena, že úspěch jakékoli politiky spočívá v její inkluzivitě, což znamená, že je všem dotčeným stranám dána stejná příležitost, aby vyjádřily své obavy, poskytly poznatky a nabídly řešení.
Co přináší Evropský prostor pro zdravotní data
Záměrem návrhu nařízení o EHDS je ustanovit jednotný prostor pro bezpečnou a důvěryhodnou výměnu zdravotních dat v EU a zároveň zlepšit přístup jednotlivce ke svým zdravotním údajům včetně posílení kontroly nad jejich využitím, a také by měl uvolnit potenciál datové ekonomiky bez potřeby ukládat data jakkoliv centrálně. Nařízení má ambici nastavit právní rámec a podpořit výstavbu dvou přeshraničních infrastruktur pro výměnu zdravotních údajů a to pro primární a sekundární využití.
Primární využití elektronických zdravotních dat podporuje jejich využívání pro zdravotní péči na vnitrostátní i přeshraniční úrovni. EHDS umožní občanům přístup k jejich zdravotním datům v elektronické podobě a také umožní pacientovi zpřístupnit jeho údaje zdravotnickým pracovníkům dle jeho vlastního výběru, a to i v zahraničí a v jazyce konkrétního zdravotnického pracovníka. Pacient i oprávněný zdravotnický pracovník tak bude moct rychle získat přesnější informace o zdravotním stavu a provedených vyšetřeních, diagnózách a léčbě, což má mnoho pozitivních přínosů včetně menšího počtu chyb způsobených nedostatkem validních informací, a také v možnosti vyhnout se zbytečné diagnostice.
Mohlo by vás zajímat: Pavel Kadlečík: V Colonnade pojistíme i přepravu polární stanice na Antarktidu
Infrastrukturou pro přeshraniční sdílení elektronických zdravotních dat v rámci primárního využití bude tzv. MyHealth@EU. Ta již řadu let existuje a umožňuje výměnu pacientského souhrnu a také eReceptu mezi vybranými zeměmi prostřednictvím Národních kontaktních míst pro elektronické zdravotnictví, které si členské státy vytvořily. Zapojení k této infrastruktuře bylo od počátku na dobrovolné bázi, čehož řada členských států včetně České republiky využila. Aktuálně tak Česká republika dokáže sdílet s vybranými zahraničními poskytovateli pacientský souhrn a nově rovněž eRecept, stejně jako přijímat tyto údaje ze zahraničí. Avšak s příchodem EHDS by napojení na tuto infrastrukturu bude pro všechny země EU povinné, což umožní v případě potřeby předávání elektronických zdravotních dat po celé Evropě a zajistí to tak kontinuitu zdravotní péče pro evropské občany.
Aby mohlo docházet ke sdílení vysoce kvalitních elektronických zdravotních údajů, návrh nařízení o EHDS zavádí řadu podmínek pro výrobce a další hospodářské subjekty systémů elektronických zdravotních záznamů (EHR), tedy informačních zařízení nebo softwarů určené výrobcem k prohlížení a vedení elektronických zdravotních záznamů poskytovatelem zdravotní péče. Tyto informační systémy podle ustanoveních v EHDS budou muset dodržovat řadu požadavků na interoperabilitu, zabezpečení, bezpečnost a ochranu soukromí.
Mohlo by vás zajímat: Česká asociace pojišťoven slaví 30 let své existence
Sekundární využití elektronických zdravotních dat představuje zpracování zdravotních údajů pro jiné účely, než pro které byly primárně shromážděny, tedy například za účelem informování, hodnocení a tvorby politik veřejného zdraví, nebo k provádění výzkumu a vývoji inovací. Dle návrhu nařízení budou data zpřístupňována jen při řádném zachování práv a soukromí subjektů údajů, včetně dodržování práv duševního vlastnictví a obchodního tajemství. Pro sekundární využití elektronických zdravotních dat se předpokládá vytvoření zcela nové decentralizované infastruktury HealthData@EU, které se budou členské státy také povinně účastnit.
EHDS rovněž navrhuje v rámci sekundárního využití dat zřízení subjektů pro přístup ke zdravotním datům pro sekundární využití elektronických zdravotních dat (HDAB) v každém členském státě. Tyto HDAB budou vyhodnocovat žádosti o zpřístupnění dat a rozhodovat, zda uživateli dat bude uděleno povolení pro přístup ke zdravotním datům či nikoliv na základě toho, jak je bude chtít využít a k jakým účelům. Návrh nařízení definuje přesněji soubor druhů dat, které lze použít k vymezeným účelům, kam se řadí například statistické aktivity, veřejný zájem v oblasti zdraví, jakož i zakázané účely, mezi které patří využití dat proti osobám, pro komerční reklamu, zvýšení pojištění nebo vývoj nebezpečných produktů. Přístup bude uživateli také povolen pouze tehdy, pokud budou požadovaná data použita ke konkrétním účelům stanoveným nařízením, v uzavřeném a bezpečném zpracovatelském prostředí, a aniž by byla odhalena totožnost jedince. K dispozici budou tedy data pouze v anonymizované nebo v pseudonymizované podobě a bude zakázáno pokoušet se o opětovnou identifikaci subjektů údajů.
Dle návrhu nařízení budou nakonec informace o žádostech o přístup k datům, o výsledcích a všech významných zjištěních, která mají význam pro zdraví, zveřejňovány při řádném zachování soukromí subjektů dat, aby z výsledků výzkumu s pomocí těchto údajů mohla těžit celá společnost.
Komentáře
Přidat komentář