Povede Draghiho zpráva ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy?


			Povede Draghiho zpráva ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy?

V září byla zveřejněna zpráva o zvýšení konkurenceschopnosti Evropy, kterou pro Evropskou komisi připravila skupina expertů, v jejímž čele stál Mario Draghi, bývalý prezident Evropské centrální banky (2011 – 2019) a bývalý italský premiér (2022). Zpráva vyvolala značnou pozornost, a to vzhledem k jejímu kritickému zaměření a jasnému vymezení problémů, jimž EU čelí.

Je až překvapující, že poměrně úzká skupina expertů byla schopna vypracovat tak komplexní analýzu a soubor doporučení s cílem zvýšit konkurenceschopnost a postavení EU ve světovém hospodářství. Zpráva má dvě části. V části A je formulována strategie konkurenceschopnosti pro Evropu (66 s.) a v části B je obsažena hlubší analýza a doporučení (327 s.)


Mohlo by vás zajímat: ČAP: Češi za volantem dělají přestupky, které jim u druhých vadí


Ve zprávě jsou analyzovány jak sektorální, tak horizontální politiky a ve všech oblastech nechybí doporučení. Jedno je ale naprosto zřejmé. Cesta vpřed k vyšší konkurenceschopnosti není možná bez investic. Draghi konstatuje, že aby EU naplnila svoje cíle, tak jsou potřeba masivní finanční prostředky. Pokud jde o cíle obsažené v předložené zprávě, tak minimální roční dodatečné investice byly vyčísleny na 750 – 800 mld. EUR, což odpovídá 4,4 – 4,7 % hrubého domácího produktu (HDP) EU. Pro srovnání se ve zprávě uvádí, že investice na základě Marshallova plánu v období 1948 – 1951 představovaly 1 – 2 % HDP EU. Evropské pojišťovnictví jako významný institucionální investor může při vytvoření adekvátních regulatorních podmínek podílet právě na mobilizaci investic.

Jaké cíle v této oblasti Draghi vymezuje?

  • redukovat fragmentaci jednotného (vnitřního) trhu odstraněním překážek, které brzdí inovace, růst podniků a velké infrastrukturní projekty v Evropě. Tímto lze zvýšit poptávku po rizikovém kapitálu a vyšších objemech financování přes kapitálové trhy,
  • snížit v Evropě závislost na bankovním financování urychlením rozvoje Unie kapitálových trhů a stejně tak zvýšit toky finančních prostředků na kapitálové trhy povzbuzením vyššího zapojování zaměstnanců do soukromých penzijních plánů,
  • rozšířit bankovní financování překonáním nadměrné restriktivní regulace a pokud to bude nezbytné se znovu podívat na obezřetnou regulaci, aby byl k dispozici silný a konkurenceschopný bankovní systém,
  • rozpočet EU musí být účinnější a musí se zaměřit na financování strategických priorit. Je třeba zjednodušit administrativní zatížení a zlepšit využívání rozpočtu EU. Celková finanční architektura EU musí podporovat investování,
  • zavést pravidelné a poměrně velké vydávání společných dluhových nástrojů EU k financování společných projektů, jež zvýší konkurenceschopnost EU a její bezpečnost. Dále je nezbytné pomoci integrovat kapitálové trhy.

Mohlo by vás zajímat: Německo: Fotbal vede v žebříčku rizikových rekreačních sportů


Tyto hlavní cíle v oblasti investic jsou pak převedeny do konkrétních politických návrhů či doporučení. Například se navrhuje transformovat orgán dohledu ESMA (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) do takové podoby jako je americká SEC (Komise pro cenné papíry), aby byla jediným evropským regulatorním a dohledovým orgánem. K tomu je třeba upravit jeho správu a řízení i rozhodovací procesy, a to podobně jako je tomu v Evropské centrální bance. Dále se navrhuje harmonizovat insolvenční rámec a eliminovat překážky v oblasti zdanění, jež brání přeshraničním investicím v EU.

Draghi vychází z toho, že je třeba lépe nasměrovat úspory domácností do produktivních investic. Nejsnazší a nejúčinnější cestou je to učinit přes dlouhodobé spořící produkty (penzijní produkty). Členské státy EU se vybízejí k tomu, aby zhodnotily různé formy produktů 2. pilíře a příslušné penzijní systémy za účelem zvýšit opce pro všechny občany, kteří jsou pracovně aktivní.

Pokud jde o rozpočet EU, navrhuje se zjednodušení a racionalizace jeho struktury a také pravidel financování EU. Podstatně by se měl snížit počet financovaných programů a také čekací doba ohledně schválení financování projektů nebo podpory ze strany EU.


Mohlo by vás zajímat: Německo: Fotbal vede v žebříčku rizikových rekreačních sportů


Závěrem je třeba dodat, že Draghi představil svoji zprávu Evropskému parlamentu. Nyní je otázka, do jaké míry bude využita novou Evropskou komisí při tvorbě jejího plánu činnosti. Je jasné, že některé návrhy nebude snadné prosadit, jako například další přímé zadlužování EU. Rozsah mobilizace soukromých finančních zdrojů vyžaduje aktivní zapojení členských států EU a koordinaci mezi veřejným a soukromým sektorem.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články