Nanotechnologie je prostor, ve kterém se věda za použití speciálních technologií zabývá objekty, které jsou menší než jeden mikrometr nebo rozměry mezi 1 a 100 nanometry (jeden nanometr je délka deset na mínus devátou metru). Velikost jednoho nanometru ve srovnání s jedním metrem si lze představit jako kuličku v porovnání se zeměkoulí.
Částečky těchto mikroskopických velikostí vykazují odlišné fyzikální vlastnosti. Stávají se elastičtějšími či průhlednějšími, jsou pevnější nebo se mění jejich vodivost.
Tři největší oblasti výzkumu se týkají:
* nanotechnologie – jde o výzkum v mikroelektronice, zaměřený speciálně na oblast počítačů,
* nanobiotechnologie – vývoj využití v biologii či budování biologicky inspirovaných materiálů ve velikosti molekul,
* nanomateriály – kontrola a využití fyzikálních vlastností materiálů velikostně na úrovni nanostupnice.
Viry a DNA jsou příklady objektů, které lze pozorovat pouze při tak vysokém rozlišení, jako jsou rozměry na mínus devátou. Rozsah možného využití se pohybuje od kosmetiky až po obranu.
Lze očekávat, že společnosti, které se zabývají vývojem produktů, které nanotechnologie nabízí, však budou žádat pro své produkty pojistné krytí. Mnoho koncernů již vyjádřilo názor, že nanotechnologie se v tomto případě mohou stát problémem, protože případné následky se mohou projevovat v horizontu mnoha dalších let. Alespoň to tvrdí někteří odborníci.
Jiní odborníci jsou názoru, že jestliže pojistný průmysl zmodernizuje své produkty ve spolupráci s vědci a jejich objevy, budou odborníci z pojišťoven schopni analyzovat možná rizika a nebudou později nepříjemně překvapeni.
Nejlepší by bylo, kdyby pojistitelé již v pojistných smlouvách zajistili použití bezpečných materiálů – tak, aby to pojišťovnám snížilo případné ztráty.
Jinou cestou je, že některé pojišťovny vytvoří zvláštní pracovní skupiny, zabývající se nanotechnologiemi jako součást rizikové strategie a budou se snažit domluvit se s vědci a porozumět jejich nové disciplině. Jedna věc je však jistá: pojišťovny budou muset neustále věnovat důkladnou pozornost tomu, jak a kam vývoj v této oblasti postupuje.
Jaká jsou možná rizika?
Mezi hlavní rizika patří zdravotní riziko. Nanočástice mohou být pevné nebo volně se pohybující a není úplně jasné, jak se chovají volné částice uvnitř organismu, jestliže jsou inhalovány, polykány, nebo absorbovány kůží. Je obava, že nanočástice by se mohly shromažďovat uvnitř orgánů nebo zasahovat do biologických procesů.
Přeloženo z www.in-sure.org 02/2008
Komentáře
Přidat komentář