V 1. pololetí 2025 se uskutečnilo další kolo dohledových zátěžových testů vybraných pojišťoven. Cílem těchto testů je vyhodnocení schopnosti pojišťoven absorbovat dopady případného negativního vývoje makroekonomického a finančního prostředí a realizace některých pojistných rizik. Zátěžového testování se zúčastnilo sedmnáct tuzemských pojišťoven, jejichž tržní podíl dle hrubého předepsaného pojistného v roce 2024 činil99,3 % trhu tuzemských pojišťoven.[1]
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Spolu prohrála volby koketerie s eurem a s emisními povolenkami
V zátěžovém testu byl vyhodnocován vliv změn rizikových parametrů na výchozí hodnotu aktiv a pasiv pojišťovny dle ocenění pro účely Solventnosti II k 31. 12. 2024 a odtud na solventnostní pozici pojišťovny. Klíčovým sledovaným ukazatelem byl solventnostní poměr, tj. poměr použitelného kapitálu k solventnostnímu kapitálovému požadavku (SCR). Stejně jako v předchozích kolech testů nebyl požadován přepočet SCR po realizaci zátěžových scénářů a změna hodnoty aktiva pasiv měla v testu vliv pouze na výši použitelného kapitálu.
Z tržních rizik byl testován dopad akciového, úrokového, měnového a nemovitostního rizika, dále rizika kreditního rozpětí a poklesu cen státních dluhopisů. V případě neživotních pojistných rizik bylo součástí testu riziko poklesu pojistného (při zachování výše škod a nákladů) u dvou nejvýznamnějších druhů neživotního pojištění pro každou pojišťovnu a riziko katastrofických škod způsobených povodněmi. V případě životních pojistných rizik byl do zátěžového testu zahrnut šok okamžitého storna části životního portfolia pojišťovny. Pojišťovny mohly využít opatření týkající se dlouhodobých garancí, která vedou ke snížení citlivosti rozvahy na některá tržní rizika. Z těchto opatření byl využit pouze tzv. koeficientvolatility[2], který aplikovaly čtyři testované pojišťovny.
Výsledky zátěžového testu pojišťoven ukázaly, že pojišťovací sektor jako celek byl ke konci roku 2024 dostatečně kapitálově vybaven a byl schopen absorbovat relativně významné změny rizikových faktorů. Celkový solventnostní poměr za testované pojišťovny by činil v případě aplikace šoků pro tržní i pojistná rizika 138 % a nacházel by se tak relativně vysoko nad úrovní regulatorního minima ve výši 100 %. Ze sledovaných rizik měla na pojišťovny nejvýznamnější dopad rizika poklesu hodnoty akciových investic, poklesu hodnoty státních dluhopisů a rizika povodní.
Zátěžový scénář
Základní charakteristiky použitého scénáře vycházely ze zátěžového scénáře navrženého Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) pro evropské zátěžové testy 2025. Ze stejného podkladového scénáře EBA pak vycházely rovněž makrozátěžové testy ostatních segmentů finančního trhu, které jsou prezentované ve Zprávě o finanční stabilitě – Jaro 2025. Scénář předpokládal výrazné zhoršení globálního i domácího ekonomického vývoje z důvodu geopolitické polarizace a protekcionistických obchodních politik. Tyto vlivy by mimo jiné vedly k fragmentaci globálních dodavatelských řetězců a nárůstu cen komodit. Vzhledem ke stagflačnímu charakteru krize by došlo k nárůstu kratšího konce výnosové křivky. Bezrizikové korunové výnosy s delší splatností by nicméně ve scénáři rostly již jen mírně, což odráží skutečnost, že již před aplikací scénáře byla úroveň bezrizikových sazeb relativně vysoká, a rovněž tranzitivní charakter inflace ve scénáři. Krátký konec bezrizikové korunové výnosové křivky ve scénáři vzrostl o 57 b. b., pro pětiletý výnos činil nárůst 35 b. b. a pro desetiletý výnos 21 b. b.
Obdobné zpřísnění měnové politiky bylo předpokládáno v eurozóně, kde rovněž výnosy s delší splatností rostly jen omezeně, což opět reflektuje trhy vnímaný přechodný charakter zvýšení měnověpolitických sazeb a inflace (nárůst krátkého konce bezrizikové eurové výnosové křivky o 89 b. b., u pětiletého výnosu o 90 b. b. a u desetiletého výnosu o 62 b. b.). V případě dolarové bezrizikové křivky došlo již jen k velmi mírnému nárůstu kratšího konce při stagnaci delších výnosů. V případě zohlednění koeficientu volatility vzrostl krátký konec bezrizikové korunové výnosové křivky ve scénáři o 103 b. b., pětiletý výnos o 81 b. b. a desetiletý výnos o 67 b. b. V souvislosti se silnou averzí k riziku by česká koruna oslabila oproti euru o 7 % a oproti dolaru o 12,1 %. Scénář také předpokládal výraznou nejistotu na globálních finančních trzích, projevující se prudkým nárůstem rizikových prémií a v souladu s tím i poklesem cen akcií o 44,6 %[3] a cen nemovitostí o 22,5 %.
Mohlo by vás zajímat: Deglobalizace mění námořní pojištění: Nová rizika na nebezpečnějších trasách
Rozpětí výnosů českých státních dluhopisů a bezrizikové výnosové křivky se rozšířilo až o 74 b. b. v závislosti na době do splatnosti, což se promítlo v dodatečném poklesu cen těchto dluhopisů v rozmezí od 0,2 % (dluhopisy s dobou do splatnosti do tří let) až 8,8 % (doba do splatnosti nad deset let). U zahraničních státních dluhopisů a domácích i zahraničních korporátních dluhopisů byla hodnota šoku rozlišena dle splatnosti a ratingu dluhopisu. Pokles cen zahraničních státních dluhopisů se pohyboval mezi 2,1 % (rating AA nebo lepší, splatnost do 3 let) a 15,1 % (rating BB nebo horší, splatnost nad 10 let). Obdobně uvažovaný pokles cen korporátních dluhopisů činil 2,9 % až 40,8 % (rating BB nebo horší, splatnost nad 10 let).
V souvislosti s výše popsaným nepříznivým makroekonomickým vývojem byla uvažována reakce klientů pojišťoven, kteří by revidovali své úspory a výdaje, včetně výdajů na pojistné. Scénář předpokládal předčasné ukončení smluv životního pojištění představujících 10 % životního portfolia každé pojišťovny. V případě neživotních pojistných rizik zátěžový scénář zahrnoval pokles zaslouženého pojistného vlivem zvyšující se konkurence. Tento pokles byl aplikován u dvou nejvýznamnějších druhů neživotního pojištění každé pojišťovny při současném zachování stejné výše nákladů jako v roce 2024. Dále byla testována kapitálová vybavenost pojišťoven při opakovaném výskytu povodní.[4]
Dopad zátěžového scénáře na solventnost pojišťovacího sektoru
Výchozí agregovaný solventnostní poměr dle Solventnosti II dosáhl k 31. 12. 2024 za skupinu testovaných pojišťoven 204 %[5] a zohledňoval rovněž dopad významných povodní, jež zasáhly Českou republiku v září 2024 a způsobily celkovou hrubou škodu krytou pojišťovnami ve výši 20 mld. Kč. Solventnostní kapitálový požadavek činil 53 mld. Kč a byl kryt použitelným kapitálem ve výši 109 mld. Kč.
Po realizaci zátěžového scénáře by poklesl agregátní použitelný kapitál o 39 mld. Kč. Tento dopad by byl zmírněn o vliv daně z příjmu[6] ve výši 4 mld. Kč. Pokles použitelného kapitálu by vedl k poklesu solventnostního poměru o 66 p. b. na 138 %, ten by se tak stále nacházel dostatečně vysoko nad zákonnou hranicí solventnostního poměru 100 % (Graf 1). V porovnání s předchozím zátěžovým testem by byl jeho dopad o 4 p. b. vyšší, a to zejména z důvodu mírného nárůstu rizikovosti investičních portfolií, zvýšení velikosti šoků pro akciové riziko, nemovitostní riziko a riziko kreditního rozpětí a růstu dopadu u rizika povodní (zejména z důvodu obecně náročnějších podmínek pro sjednávání zajistných smluv pro pojišťovny).
Mohlo by vás zajímat: UNIQA uchránila za 1. pololetí 2025 před podvodníky v Česku 48,5 milionu korun
Dopad zátěžového scénáře na výši solventnostního poměru byl snížen aplikací koeficientu volatility. Pokud by pojišťovny aplikující koeficient volatility toto opatření nevyužily, z výchozí úrovně 202 % by v zátěžovém scénáři poklesl solventnostní poměr za všechny zúčastněné pojišťovny o 69 p. b. na 133 %.
Dopad zátěžového scénáře na solventnostní pozici by byl rozdílný u jednotlivých pojišťoven. Rozdíly v míře dopadu zátěžového testu mezi pojišťovnami by odrážely především charakteristiky pojistného kmene[7], strukturu investičních portfolií, úroveň řízení aktiv a pasiv a rovněž využívání koeficientu volatility. V případě tří pojišťoven by po aplikaci zátěžového scénáře poklesl solventnostní poměr pod hranici 100 %. Jejich souhrnná kapitálová nedostatečnost by však po aplikaci zátěžového scénáře představovala pouze 145 mil. Kč, zatímco celkový přebytek použitelného kapitálu nad SCR v zátěžovém scénáři činil 20 mld. Kč.
Dopad šoků pro jednotlivá rizika
Použitelný kapitál by byl opět nejvýznamněji ovlivněn realizací akciového rizika (dopad 11,6 mld. Kč, Graf 2), a to především z důvodu významnosti akciového šoku. Významný by byl také dopad poklesu cen státních dluhopisů (6,2 mld. Kč), který byl zapříčiněn vysokým podílem státních dluhopisů v portfoliu testovaných pojišťoven. V porovnání s minulým zátěžovým testem vzrostla relativní významnost rizika povodní, jehož dopad na pokles použitelného kapitálu by činil 6 mld. Kč. Nárůst kreditního rozpětí korporátních dluhopisů by vedl k poklesu použitelného kapitálu o 4,5 mld. Kč, obdobný dopad (4,6 mld. Kč) na snížení použitelného kapitálu by mělo i riziko okamžitého storna části portfolia životního pojištění a riziko pojistného v neživotním pojištění (4,7 mld. Kč). V případě měnového rizika by významná depreciace koruny vůči euru a dolaru vedla naopak k nárůstu použitelného kapitálu o 1,6 mld. Kč.
Výsledkem aplikovaného scénáře pro úrokové riziko by bylo zvýšení použitelného kapitálu o 0,4 mld. Kč. Nárůst bezrizikových výnosových křivek v zátěžovém scénáři by vedl ke snížení hodnoty úrokově citlivých aktiv o 3,6 mld. Kč, který by byl kompenzován poklesem závazků o 4 mld. Kč. Tyto hodnoty zohledňují aplikaci koeficientu volatility čtyřmi testovanými pojišťovnami. Pokud by tyto pojišťovny koeficient volatility nevyužily, pokles hodnoty závazků by byl o 1,6 mld. Kč nižší a činil by jen 2,4 mld. Kč, použitelný kapitál by tak vlivem posunu bezrizikových výnosových křivek poklesl o 1,2 mld. Kč.
V porovnání s předchozím kolem zátěžového testu z roku 2023 by se dopad uvažovaných tržních rizik zvýšil z důvodu nárůstu velikosti šoků i z důvodu nárůstu objemu akciových investic pojišťoven a investic do státních dluhopisů na úkor poklesu objemu investic do nemovitostí a korporátních dluhopisů.
Nejvýznamnější nárůst dopadu tržních rizik byl zaznamenán v případě akciového rizika o 2,6 mld. Kč (Graf 3), u nemovitostního rizika by dopad vzrostl o 0,6 mld. Kč, u rizika poklesu cen státních dluhopisů o 0,5 mld. Kč a u rizika kreditního rozpětí o 0,3 mld. Kč. Naopak u úrokového rizika by došlo k poklesu dopadu o 1,9 mld. Kč vzhledem k nižšímu nárůstu bezrizikových výnosových křivek než v minulém zátěžovém testu. Oproti předchozímu zátěžovému testu by výrazněji vzrostl dopad rizika povodní (o 2,6 mld. Kč), především z důvodu úpravy zajistných programů pro katastrofické škody a navýšení vlastního vrubu u většiny pojišťoven. Dopad rizika poklesu pojistného v neživotním pojištění by byl o 0,8 mld. Kč vyšší než v předchozím zátěžovém testu z důvodu růstu předepsaného pojistného.
Závěrem
Výsledky zátěžového testu pojišťoven ukázaly, že pojišťovací sektor jako celek byl ke konci roku 2024 dostatečně kapitálově vybaven a byl schopen absorbovat relativně významné změny rizikových faktorů. Celkový solventnostní poměr za testované pojišťovny by činil v případě aplikace šoků pro tržní i pojistná rizika 138 % a nacházel by se tak relativně vysoko nad úrovní regulatorního minima ve výši 100 %. Ze sledovaných rizik měla na pojišťovny nejvýznamnější dopad rizika poklesu hodnoty akciových investic, poklesu hodnoty státních dluhopisů a rizika povodní.
[1] Nezahrnuje pojišťovny působící v České republice prostřednictvím poboček. Při zohlednění poboček by souhrnný tržní podíl pojišťoven zapojených do zátěžového testu činil 91,5 % českého pojistného trhu
[2] Koeficient volatility představuje navýšení hodnot bezrizikové výnosové křivky použité pro výpočet nejlepšího odhadu závazků z pojištění. Jeho účelem je omezení dopadu přílišných výkyvů hodnoty úrokově citlivých aktiv vyplývajících z jejich tržního ocenění na solventnostní pozici pojišťoven.
[3] V případě strategických majetkových účastí byl uvažován pokles jejich hodnoty pouze o 22,6 %.
[4] Předpokládány dvě menší povodně lokálního rozsahu, každá se škodami 2,5 mld. Kč pro celý český pojistný trh, a jedna povodeň se škodami 25 mld. Kč pro celý český pojistný trh. V případě pojišťoven, které mají významnou expozici pro riziko povodně i v jiných státech mimo Českou republiku zohledňuje výše škod pro jednotlivé pojišťovny i tuto expozici.
[5] Agregovaný solventnostní poměr je počítán jako podíl součtu použitelného kapitálu testovaných pojišťoven a součtu jejich kapitálových požadavků.
[6] Zhoršení výsledku hospodaření po realizaci zátěžového scénáře by vedlo k poklesu odloženého daňového závazku, případně ke vzniku nebo zvýšení odložené daňové pohledávky.
[7] Např. provozované druhy pojištění, délka pojistných závazků apod.
Komentáře
Přidat komentář