Loňské tornádo na Moravě i nedávný požár v Českém Švýcarsku připomíná problém podpojištěnosti. Nastavené pojistné částky i kvůli rostoucím cenám nemusí stačit na kompenzaci vzniklých škod. Jak mohou pojišťovny ovlivnit tuto palčivou otázku? Sektor pojišťovnictví je navíc svazován stále přísnější legislativou a regulací. V blízké době je očekávána revize Solvency II a v Evropě se již diskutuje návrh směrnice IRRD. Očekávají se se povinnosti pro pojišťovny vyplývající z motorové směrnici a ze standardu IFRS17, který radikálně mění pohled na hodnocení rizikovosti klienta a systém upisování rizik. Co je nejvíce problematické téma při zavádění pravidel PRIIPs? A jaké jsou další aktuální výzvy dopadající na pojišťovnictví, jako je hospodářský vývoj v Evropě i ČR, připojištění dlouhodobé péče nebo klimatická rizika. To byla hlavní témata konference s příznačným názvem Trendy v pojišťovnictví ČR & SR, kterou připravila 19. října v hotelu Majestic Plaza Prague společnost conforum.
Mohlo by vás zajímat: Jak přispělo zdražování firem ke dnešní inflaci v eurozóně?
Po zahájení konference moderátorem Janem Ježdíkem ze společnosti JJMC se úvodní přednášky ujal hlavní ekonom a vedoucí ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky Jan Vejmělek, který se už tradičně zaměřil na globální a lokální makroekonomické prostředí od covidu po válku a prognózy dalšího vývoje. Podíval se také na pojišťovací společnosti pohledem národního účetnictví.
Poté následovala panelová diskuze, ve které debatovali Client Service Director ze společnosti RENOMIA Michael Dubský, technický a produktový ředitel z Rixo.cz Martin Ždímal, Head of Product Development ve skupině NN ČR Michal Korejs a předseda Asociace českých pojišťovacích makléřů a generální ředitel společnosti INSIA Ivan Špirakus. Panelisté se podívali na vnější faktory ovlivňující pojišťovnictví, jako je hospodářská situace, válka a pandemie. Diskutovali o připojištění dlouhodobé péče jako aktuální téma, o finanční gramotnosti obyvatel a legislativních a politických výzvách českého a slovenského pojišťovnictví.
Mohlo by vás zajímat: PwC: Češi si nechtějí říkat o více peněz. Zkusí to jen pětina zaměstnanců
Po přestávce na kávu odprezentovali své přednášky zástupci Ministerstva financí ČR. Vedoucí oddělení Pojišťovnictví a penzijní produkty Irena Kubátová si vzala „na paškál“ revizi Solvency II a návrh směrnice IRRD. Popsala největší navrhované změny a aktuální stav projednávání těchto klíčových regulací. Po vystoupil nestor českého pojišťovnictví Vladimír Přikryl, který se věnoval svému oblíbenému tématu – motorové směrnici v kontextu přechodu na plný online způsob jejího praktického využití. Popsal důvody a průběh zrušení papírové zelené karty, zaměřil se na propojení systémů registru motorových vozidel, registru ČKP a STK a detailně představil návrh nového zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
V oblasti evropské legislativy se pohyboval i následující řečník. Předseda pracovní skupiny PRIIPs České asociace pojišťoven Alexander Kult zhodnotil dopady implementace PRIIPs na pojišťovny. Zaměřil se na revizi tzv. Regulačních technických norem (RTS), která má být účinná od 1.1.2023, a popsal komplexní změnu samotného nařízení a souvislost s Retail Investment Strategy (RIS). Podle něj bude tzv. Předsmluvní povinné sdělení klíčových informací (KID = Key Information Document) nejvíce problematické téma implementace a vysvětlil důvody, proč tomu tak bude. Na závěr tohoto bloku o evropské legislativě pak ještě vystoupila Jarmila Ranošová, která působí jako Chief Actuary v Allianz pojišťovně a která se podělila se zkušenostmi se zaváděním účetního standardu IFRS 17 do praxe. Podívala se na okamžité účtování ztráty a vliv na úpis rizik, popsala změna pohledu na hodnocení rizikovosti klienta a otevřela problematiku paralelních finančních výkazů pro rok 2023.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Strach v ekonomice by se dal krájet
Po obědě přišlo na řadu téma – Klimatická rizika, taxonomie, ESG a informační povinnost. Associate Director a Insurance Cluster Leader ze společnosti KPMG Martin Hrdý se v tomto kontextu podíval na otázku taxonomie a jejích dopadů na pojišťovny a zmínil, že aktuálně je ESG pod tlakem jene pandemie, ale i válečného konfliktu na Ukrajině. Zamyslel se také nad dilematem, které existuje mezi byznysem a udržitelností, a nad úlohu, kterou hraje strategie ESG pro zákazníka a pro brand. Nakonec se také věnoval ESG na Slovensku a v celém CEE regionu. Generální ředitel Slavia pojišťovna Karel Waisser se podíval na dopady státních a politických rozhodnutí na pojišťovnictví. Ohlédl se na za porevoluční historií pojišťovnictví a uvedl jednotlivé příklady těchto „zásahů“, jako je například Solvency, GDPR, povinné zkoušky IDD, monopolizace a demonopolizace zdravotního pojištění cizinců či už zmíněné IFRS 17.
Před přestávkou na kávu dostal prostor k vystoupení prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich, který shrnul možnosti komerčního připojištění dlouhodobé péče. Zaobíral se demografickým vývojem jako možností pro rozvoj byznysu, porovnal situaci v Česku se zahraničím a konkrétně popsal, jak mohou pojišťovny pomoci státu při řešení systémového problému? Konferenci pak uzavřela přednáška Jiřího Vatahy a Roberta Šimka z České Insurtech Asociace, kteří se soustředili na InsurTech v Česku v roce 2022 a nastínili v této oblasti výhled do budoucna. Pozornost publika si také zasloužily jejich konkrétní příklady využití moderních technologií v pojišťovnictví.
Komentáře
Přidat komentář