Rozdíly v sociální odolnosti mezi vyspělými a rozvíjejícími se ekonomikami se od roku 2021 dále prohloubily. Důvody byly podle analytiků Allianz Trade zejména energetická krize, ale i různá opatření ke zmírnění růstu životních nákladů.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Klimatická hysterie a klimatická rozvážnost
Překvapením pro analytiky se ukázal region střední a východní Evropy, k němuž pojišťovna přiřadila i některé středoasijské státy. Zde sociální riziko v posledních dvou letech zůstalo prakticky na stejné úrovni, a to i přes relativní blízkost války na Ukrajině. Pokles sociální odolnosti zaznamenalo 9 z 11 členských zemí v regionu, přičemž největší byl zaznamenán v Pobaltí a na Slovensku. O jedno místo si v žebříčku pohoršilo i Česko. I přes to je jediným zástupcem střední a východní Evropy mezi 20 státy s nejvyššími hodnotami indexu sociální odolnosti.
Klíčovými faktory pro pokles v uplynulých dvou letech byly hlavně prudce rostoucí dovozní ceny potravin a energií, pokles účasti pracovní síly a zmírnění nebo pokles růstu reálného HDP na obyvatele. Některé země – konkrétně Polsko a Rumunsko – si přesto poměrně výrazně polepšily, především díky stabilitě národních měn vůči euru, klesající příjmové nerovnosti a větším veřejným sociálním výdajům.
Mohlo by vás zajímat: Na dálnicích v Česku se ročně stane přes 460 nehod se zvěří
Index sociální odolnosti pojišťovny Allianz Trade zohledňuje celkem 12 ukazatelů, které jsou pro většinou zemí snadno dostupné. Jde mimo jiné o politickou stabilitu, trend růstu HDP na obyvatele, veřejné výdaje na školství, zdravotnictví či sociální ochranu nebo podíl pracovní síly na obyvatelstvu. Pořadí na prvních sto místech najdete v přiložené tabulce na další straně.
Komentáře
Přidat komentář