Plzeňský Prazdroj a.s. je členem mezinárodní skupiny SABMiller plc., druhé největší světové pivovarnické společnosti. Vlajkovou lodí mezinárodního portfolia skupiny je značka Pilsner Urquell.
SABMiller patří s 265 milióny hektolitrů piva mezi největší pivovarnické společnosti na světě. Podniká v 60 zemích na světě a na trh dodává 200 různých druhů nápojů. Kromě Evropy působí i v Americe, Africe, Číně, Indii, Asii i Rusku. Mimo piva dodává na trh i nealkoholické nápoje. Takže logicky byl celý příspěvek jen a jen „o tekutinách“.
V České republice patří mezi značky piva, které se vyrábí „doma“ Plzeňský Prazdroj, Velkopopovický Kozel a Radegast. Ten vzniká v moderním pivovaru na Moravě.
„V České republice konzumujeme nejvíce piva na světě. Ročně to je 171 litrů na osobu, včetně batolat,“ zahájil přednášku Petr Holeček. "Naším národním sportem je pití piva v hospůdkách,“ konstatoval Holeček. Pozice piva na českém trhu je proto velmi silná. Podrobnější pohled na výrobu oblíbeného nápoje ale naznačuje také rizika, spojená s jeho výrobou.
Identifikace rizik
„Vidíme tři úrovně rizik“, naznačil Petr Holeček, přičemž řekl, že jde o rizika strategická, taktická a provozní. „Jako dlouhodobá strategická rizika jsme identifikovali kromě možného zákazu pití alkoholu také nedostatek vody (to platí zejména v případě Afriky), vliv globálního oteplování, problémy se zásobováním řetězců, nebezpečí zhoršení image společnosti, dodržování lidských práv a mnohá další,“ shrnul Holeček. Dodal, že vliv předvídatelných rizik lze zmírnit tím, že jim je nutné předcházet.
„Může to být právě naše firma, která využije možná rizika dlouhodobě ve svůj prospěch,“ zdůraznil Holeček, "ovšem takový postup je třeba uplatňovat na všech úrovních řízení".
Životní prostředí
Snahou je používat při výrobě co nejméně vody. Spotřebu vody se podařilo snížit z 4,23 hektolitru na jeden vyrobený hl na pouhých 3,5 hektolitru. Do roku 2020 je v plánu rovněž snížit emise, ovlivňující úbytek skleníkových plynů, na polovinu.
„Velkou pozornost věnujeme recyklaci. V lahvích se dodává polovina naší výroby. 90 % lahví je znova použito a 99 % odpadu je využito nebo recyklováno. A to je velmi pozitivní výsledek, když navíc uvážíme, že firma navíc investovala 66 miliónů korun do udržitelného rozvoje“ uzavřel Holeček.
Dodejme, že energie, kterou společnost používá při výrobě, pochází ze dvou procent ze „zelených“ zdrojů. V plánu je pro příští rok využít odpad na výrobu elektrické energie pomocí tak zvané kogenerační jednotky.
Na skok do Ruska: LUKOIL
Risk manažery uchvátil příspěvek, který v rámci workshopu přednesl Andrej Elokhin, šéf oddělení pojištění a financí v ruské firmě JSC LUKOIL. Je to jeden z důkazů, že problémy s riziky se vážně začínají zabývat i v Rusku. Tedy alespoň v tak významných firmách, jako je LUKOIL.
Andrej Elokhin si rovněž odnesl cenu evropského risk manažera roku 2009, kterou mu FERMA při příležitosti pražské konference udělila.
Na workshopu se Elokhin věnoval tomu, jak v ruských firmách postupně začíná vznikat risk management a jak jeho vznik ovlivnila celosvětová finanční krize. Naznačil trendy současného vývoje a snažil se porovnat situaci v Rusku se situací ve vyspělých zemích.
Přibližně polovina firem v Rusku podle Elokhina uvažuje o tom, že by investovala do risk managementu a zvýšila tím svoji konkurenceschopnost. Jde jen o to, kde na to vzít peníze.
Majetkově dobře jsou na tom v mnoha velkých firmách, v nichž mají majoritu zahraniční vlastníci. Právě tam vznikají nebo v dohledné době vzniknou risk managementy. Budou se muset věnovat především finančním rizikům, ale také strategickým a operačním rizikům. A také komunikaci s firemním managementem.
Zejména finančním rizikům v minulosti věnovalo pozornost v Rusku jen velmi málo podniků.
Globální finanční krize způsobila, že ruské firmy rovněž mění svůj přístup k pojištění. Jak uvedl Elokhin, 17 % firem v Rusku investovalo do pojistného krytí.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář