Mladí Rakušané věří soukromému pojištění. Starší jsou spíše skeptičtí

Většina Rakušanů (59 %) popisuje své fyzické zdraví jako dobré nebo velmi dobré. 30 % považuje zdravotní kondici pouze za průměrnou, 11 % za špatnou nebo velmi špatnou. Podobná situace je i u duševního zdraví: 56 % potvrzuje dobrý nebo velmi dobrý psychický stav, necelá třetina průměrný, 13 % je po duševní stránce na tom podle svého vyjádření špatně nebo velmi špatně. Tyto údaje pocházejí ze studie "Health Study 2025", kterou na přelomu září a října zveřejnila pojišťovací společnost Wiener Städtische Versicherung AG. Gallup-Institut na její podnět v srpnu zpovídal tisíc lidí ve věku od 16 do 70 let.

Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2024 na Slovensku dle oPoisteni.sk

Jak se Rakušané dívají na systém zdravotní péče? Přesně polovina účastníků mu dává celkově pozitivní hodnocení: 11 % mu uděluje školní známku "velmi dobrý", 39 % stupeň "dobrý". 31 % to považuje za "uspokojivé", pětina rozděluje čtyřky nebo pětky. Necelá polovina (45 %) nevidí v posledních měsících vůbec žádnou změnu či posun ve zdravotní péči Rakouska, stejný podíl respondentů však vidí zhoršení. Pouze 8 % si myslí, že se zdravotní péče zlepšila.

Mladí vědí, co chtějí

Polovina respondentů (52 %) považuje soukromé zdravotní pojištění za velmi důležité nebo spíše důležité. Podle údajů Rakouské asociace pojišťoven mělo v roce 2024 soukromé zdravotní pojištění celkem 3,57 milionu lidí – tedy 39 % populace.

Pokud by se někdo domníval, že pozitivní postoj k soukromému pojištění převládá spíše mezi staršími lidmi, protože pravděpodobnost zdravotních problémů a intenzivnější využití zdravotních služeb se zvyšuje s věkem, výsledek průzkumu překvapí. Když analytici rozdělili odpovědi podle věkových skupin, podíl těch, kteří považují soukromé zdravotní pojištění za důležité, je nejvyšší mezi lidmi ve věku 16 až 35 let – celých 60 %. Také podíl lidí považujících soukromé pojištění za spíše nevýznamné nebo zcela nedůležité je v této nejmladší skupině nejnižší (8, resp. 5 %).

Proč by měl člověk sjednat soukromé zdravotní pojištění? Jednoznačnou hlavní motivací jsou dlouhé čekací doby na termín s lékařem v rámci veřejného systému zdravotního pojištění – uvádí je 59 % všech účastníků. O něco méně respondentů (53 %) také zmiňuje čas jako argument, protože podle nich lékaři v zákonném zdravotním pojištění ho mají pro pacienty k dispozici jen málo. 45 % se vyjádřilo ve smyslu, že zvýšení spoluúčasti na službách, jako jsou například poplatky za návštěvy lékaře, by bylo důvodem pro uzavření soukromého zdravotního pojištění.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Volby 2025 a co na to finsektor?

Skepse nebo nezájem?

Důležitou otázkou ve studii bylo, kolik z těch, kteří dosud soukromé zdravotní pojištění nemají, by chtělo tuto situaci změnit. Zástupci Gallupu se respondentů ptali, zda se za posledních 12 měsíců zvýšil jejich zájem o soukromé zdravotní pojištění. Pouze menšina, přesněji 37 % ze 716 nepojištěných respondentů, řekla "rozhodně" nebo "spíše ano", zbývajících 63 % bylo skeptických nebo zcela negativních. Nejotevřenější byli opět mladí ve věku 16 až 35 let (rozhodně pro 13 %, spíše pro 39 %), zatímco nejstarší věková skupina v rozmezí 56 až 70 let téměř ze 3/4 takovou možnost odmítala.

Rakouský příklad etablovaného odvětví soukromého zdravotního připojištění odhaluje paradox soukromého zdravotního pojištění v Evropě: zatímco mladá generace vnímá jeho hodnotu a chce se zajistit do budoucna, starší lidé, kteří by ho potřebovali více, zůstávají skeptičtí. Soukromé pojištění se tak stává nejen otázkou dostupnosti zdravotní péče, ale i generačního postoje k prevenci a vlastní odpovědnosti. V době, kdy veřejné systémy čelí rostoucímu tlaku stárnoucí populace a nedostatku kapacit, může právě kombinace veřejného a soukromého krytí nabídnout udržitelné řešení. Otázkou zůstává, zda dokáže pojišťovací sektor oslovit i ty, kteří zatím zůstávají stranou – a zda mladí dokážou udržet svůj proaktivní přístup i nadále pod tlakem všech životních výdajů.