Růst zaznamenaly v roce 2024 i celkové počty škod. Oproti 249 tis. škod v roce 2022 a 259 tis. v roce 2023 se pro letošní rok očekává další nárůst škodních událostí řešených v rámci povinného ručení na 269 tis., což představuje nárůst o 4 %.
Meziročně stagnují počty škod na zdraví
Po předchozím meziročním růstu v rozsahu počtu škod na zdraví mezi roky 2022 a 2023 v rozsahu 10,6 % je letošní odhadovaný počet 11 802 škod na zdraví o další 1 % vyšší než v roce 2023. V případě škod na zdraví aktuálně přibližně 91 % z nich vzniká z lehkého zranění, dále 7,1 % souvisí s těžce zraněným poškozeným účastníkem dopravní nehody a u 1,9 % všech škod na zdraví se jedná o nároky spojené s usmrcením oběti dopravní nehody zahrnující např. oprávněné nároky pozůstalých a další.
Za posledních pět let představují škody na zdraví spojené s těžkým zraněním a usmrcením cca 9 % až 14 % všech škod na zdraví, nicméně na celkovém závazku škod na zdraví se podílejí z 56 % až 73 %. „Zastoupení škod s těžkým zraněním na celkových závazcích škod na zdraví postupně klesá. Také v roce 2024 nastává i méně případů z hlediska počtu vzniklých pojistných událostí spojených s těžkým zraněním i úmrtím, kdy do povinného ručení mají dopad pouze ta úmrtí z dopravní nehody, pokud dochází k usmrcení oběti, a nikoliv viníka dopravní nehody,“ dodává Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů.
Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Klíčová je odpovědnost klientů nejen za sebe, ale i za své blízké
Pojišťovny očekávají z důvodu škodní inflace vyšší plnění
Pro rok 2024 se očekává celkové vyplacené plnění ve výši 17,9 mld. Kč, což hodnotu z roku 2023 ve výši 16,7 mld. Kč překračuje o 1,2 mld. Kč. Vůči plnění roku 2022 ve výši 14,9 mld. Kč se jedná o nárůst o 3 mld. Kč. Navíc závazky spojené s dlouhodobými výplatami zejména ze škod na zdraví se pro rok 2024 očekávají ve výši 2,2 mld. Kč, což se také překračuje hodnotu předcovidového ročníku 2019, kdy byla tato hodnota 2 mld. Kč. Důvod navyšujících se škodních závazků spočívá zejména ve škodní inflaci.
Na další typy nároků působí také ekonomické a inflační vlivy spojené s růstem mezd ovlivňující odškodnění ztráty na výdělku, náklady na péči v rámci asistencí v domácnosti i růst nákladů na zdravotní péči. Nepřekvapí proto, že ve srovnání se situací před aplikací NOZ narostly průměrné hodnoty odškodnění o desítky procent, konkrétně:
- Jednorázové částky za kompenzaci duševní újmy pozůstalých po obětech dopravních nehod se navýšily v průměru na celé škodě (tj. pro všechny pozůstalé z jednoho úmrtí) z 1,25 mil. Kč na 2,25 mil. Kč aplikací NOZ (růst o 78 %) a další zřetelný nárůst nastává nyní v roce 2024, kdy se průměrná výše této škody navyšuje opět a to na 3,6 mil. Kč, což představuje další růst o 60 %.
- Kompenzace za ztížení společenského uplatnění se také po předchozím růstu vlivem BNOZ, který před 10 lety představoval skok ze 176 tis. Kč na 458 tis. Kč (tj. růst o 159 %) dále poslední dva roky zřetelně navýšilo na nový průměr 617 tis. Kč, což představuje růst o dalších 35 %.
„Opravdu zřetelný meziroční růst o stále velmi vysokých 9,9 % je evidován u škod na majetku v povinném ručení v rámci těch případů, které vzniknou a jsou zlikvidovány během stejného čtvrtletí. U celkové projekce škodní inflace na všechny majetkové škody dochází proti loňsku k dílčí korekci z 11,7 % na 7,3 %, což ale stále představuje významný růst majetkových škod se zásadními dopady na závazky povinného ručení,“ upřesňuje Petr Jedlička.
Mohlo by vás zajímat: Paul Carty: Věřím, že umělá inteligence nikdy nenahradí živého zprostředkovatele
Co stojí za škodní inflací?
Mezi hlavní důvody škodní inflace patří navyšující se ceny práce a náhradních dílů v autoservisech. Dalším důvodem je postupná modernizace vozového parku a tím i vyšší technologická i finanční náročnost prováděných oprav vozidel. „Na škodní inflaci měla samozřejmě významný vliv také velmi vysoká inflace v celé ekonomice, přičemž aktuální snížení škodní inflace neznamená pokles průměrné škody, ale pouze její další mírně nižší nárůst,“ popisuje důvody škodní inflace a její intepretaci Petr Jedlička.
Elektrokoloběžky s rizikovostí vyšší kategorie motocyklů
Od 1. dubna 2024 platí povinnost mít uzavřené povinné ručení nově i pro elektrokoloběžky i jiná neregistrovaná vozidla, která mají větší hmotnost přes 25 kg a větší konstrukční rychlost přes 14 km / hod nebo rychlost přes 25 km/hod. Hned v první měsíc bylo uzavřeno téměř 15 tis. nových smluv, přičemž v dalších měsících tento počet razantně klesal (květen – 5 tis., červen – 3 tis.). Za sledované období pojišťovny evidují dosud 175 škod v celkové výši 9 mil. Kč, a dalších 16 škod nepojištěných s celkovou výší škody 1,6 mil. Kč, které dopadají nad rámec škod pojišťoven do závazků ČKP. „V případě elektrokoloběžek lze konstatovat, že jejich rizikovost zatím odpovídá spíše vyšším a více rizikovým kategoriím motocyklů,“ dodává pojistný matematik ČKP Petr Jedlička.
Vozidla taxi a jejich rizikovost
V červenci 2020 nastala liberalizace podmínek pro provozování taxi, které zapříčinila, že došlo k růstu počtu těchto vozidel. Ukazuje se, že škodní frekvence (riziko způsobení škody) u taxi v roce 2024 vychází cca 16 % (4,7krát vyšší riziko než běžná osobní auta). V roce 2019, tedy před liberalizací, byla škodní frekvence u taxi jen 13 %.
Stabilizace růstu pojištěných vozidel po předchozích turbulencích
Celkový počet pojištěných vozidel všech druhů a kategorií s platnou pojistnou smlouvou POV přesáhl v 2. pololetí 2024 hodnotu 9,57 mil. vozidel. Meziročně růst celého pojištěného portfolia dosahuje úrovně cca 2,9 %, čímž se potvrzuje, že proti předchozím turbulencím v jeho nárůstu dochází ke stabilizaci situace a na růst počtu pojištěných vozidel má částečný vliv i nově pojištěných cca 28 tis. neregistrovaných vozidel, kam spadají zejména elektrokoloběžky.
Komentáře
Přidat komentář