Dle online srovnávače RIXO.cz, se průměrná měsíční platba u životního pojištění pohybuje kolem 1 000 Kč, tedy přibližně 12 000 Kč ročně. Aby ale klient v případě finanční nouze mohl řešit úspory, je dobré nejprve pochopit, z čeho se životní pojištění skládá. V případě rizikového životního pojištění se totiž jednotlivá se totiž jednotlivá připojištění liší svou důležitostí podle toho, zda mají krýt dlouhodobé až trvalé výpadky příjmu, nebo jen krátkodobě překlenout dobu sníženého výdělku.
Mohlo by vás zajímat: Hitparáda osobností 2025
Mezi dlouhodobá rizika patří smrt, invalidita I.–III. stupně, závažná onemocnění a trvalé následky úrazu. Tato rizika mají obvykle největší finanční dopad, protože mohou dlouhodobě omezit schopnost pracovat nebo úplně připravit domácnost o jeden příjem. Krátkodobá rizika zahrnují například pracovní neschopnost, hospitalizaci nebo denní odškodné za dobu léčení úrazu. Každé z těchto připojištění má nastavenou vlastní pojistnou částku. Samotná smlouva je uzavírána na určité období, nejčastěji do 65 let, někdy do 70 let a výjimečně až do 80 let.
Kde hledat úspory?
Pokud se člověk dostane do finanční tísně, není vhodné hned sahat k razantním krokům, jako je zrušení pojistné smlouvy nebo úplné přerušení placení pojistného. Takový krok totiž úsporu nepřinese, a rozhodnutí přestat platit může naopak může vést k upomínkám a následnému vymáhání dlužného pojistného. V první řadě je proto lepší zvážit možnosti úpravy smlouvy a hledat způsoby, jak snížit její cenu, aniž by klient přišel o důležitou pojistnou ochranu.
„Pokud je životní pojištění sjednané se všemi typy rizik a platba je pro klienta finančně neúnosná, první krok by měl směřovat ke snížení pojistných částek u krátkodobých rizik, případně jejich odpojištění. Ta totiž mohou tvořit klidně polovinu ceny celé pojistky,“ upozorňuje Andrea Brádlerová, tisková mluvčí služby RIXO.cz. „Pojišťovny vycházejí z toho, že krátkodobé zdravotní komplikace, například úrazy nebo pracovní neschopnost, se v populaci vyskytují častěji než závažné situace jako invalidita nebo úmrtí v produktivním věku. Z těchto připojištění se proto také častěji vyplácí pojistné plnění, což se následně promítá do jejich vyšší ceny,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat: 2025: Hrubé předepsané pojistné skupiny Generali vzrostlo o 3,6 % na 98,1 mld. €
Typickým příkladem, kdy lze pojištění upravit tak, aby bylo levnější, je připojištění pracovní neschopnosti. „Pokud má klient nastavené pojištění pracovní neschopnosti tak, že pojišťovna vyplácí denní dávky už od 15. dne nemoci, může si podmínky změnit například na plnění až od 29. dne nezpětně. Taková úprava obvykle částku za dílčí pojištění pracovní neschopnosti zlevní o více než polovinu ceny, ale je potřeba počítat s tím, že při kratší pracovní neschopnosti klient žádné pojistné plnění nedostane,“ uvádí Brádlerová.
Úspory lze hledat i u připojištění hospitalizace. „Pobyt v nemocnici je dnes často kratší a pojištění navíc kryje pouze akutní hospitalizace, tedy nečekané zdravotní komplikace nebo vážnější úrazy. Nevztahuje se na plánované operace, které jsou samozřejmě v praxi častější,“ dodává.
Na dlouhodobá rizika sahat opatrně
Dlouhodobá rizika jsou obvykle poměrně levná, zejména pokud byla smlouva sjednána v mladším věku. Nejdražším připojištěním v rámci této skupiny je pojištění závažných onemocnění. Ani zde však není vhodné hledat úspory příliš razantně. „Zdravotní problémy se s věkem kumulují. Pokud by klient pojištění zrušil a chtěl ho sjednat znovu později, může pojišťovna nastavit výluku na některé diagnózy, které se v mezidobí objevily, výrazně zvýšit cenu nebo dokonce pojištění nemocí klientovi zcela odmítnout,“ upozorňuje Brádlerová. „Pokud chce klient hledat úspory u dlouhodobých rizik, je vhodnější porovnat nabídky různých pojišťoven. Cena se totiž může výrazně lišit podle individuálního rizikového profilu klienta, který zahrnuje věk, zdravotní stav, povolání, sportovní aktivity nebo kouření a konzumaci alkoholu,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat: 3 z 10 Čechů neznají pojištění podle ujetých km. Využil ho už každý pátý řidič
Pokud i přes všechna rizika trvá klient na rozhodnutí zrušit pojistnou smlouvu, je nutné podat výpověď. U životního pojištění je výpovědní doba šest týdnů a po jejím uplynutí pojištění končí ke konci pojistného období, které je obvykle nastaveno na měsíc. Do té doby je však povinnost pojistné hradit. „Pokud nedojde k podání výpovědi a klient pojistné přestane platit, smlouva nadále běží beze změny. Po určité době neplacení, konkrétně po třech měsících, pojištění zanikne a pojišťovna může začít vymáhat dlužnou částku za neuhrazené pojistné,“ zakončuje Brádlerová.
Komentáře
Přidat komentář