Rozhodnutí dolní komory završilo několikaměsíční debatu o tom, jak zabránit ztrátě pojistných nároků, která doposud mohla nastat prostou neznalostí pozůstalých. Podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové se problém týkal zejména rodin, jež o pojistné smlouvě zemřelého nevěděly, ale také neziskových organizací, kterým lidé odkazovali částky v rámci charitativního odkazu. Jestliže se příjemce do čtyř let nepřihlásil, právo se promlčelo a peníze zůstaly pojišťovnám.
Mohlo by vás zajímat: Nepříznivá situace pokračuje. V Česku přišlo na svět nejméně dětí za 18 let
Mechanismus právní úpravy
Současná legislativa vytvářela situaci, kdy si pojišťovny mohly legálně ponechat pojistné plnění bez nutnosti aktivního vyhledávání oprávněných osob. Občanský zákoník sice umožňoval pojištěnému určit osobu, která v případě jeho smrti získá pojistné plnění, ale v praxi se obmyšlený o svém nároku často nikdy nedozvěděl. Problém byl umocněn skutečností, že životní pojištění pro případ smrti není součástí dědictví, takže notáři v rámci pozůstalosti nikoho nekontaktovali.
Samotný mechanismus je jednoduchý, avšak pro sektor znamená poměrně náročný procesní zásah. Jakmile se pojistitel prostřednictvím matriky nebo základních registrů dozví o úmrtí klienta, má šedesátidenní lhůtu, v níž musí každého obmyšleného oslovit – dopisem, e-mailem či datovou schránkou – a připojit podrobný návod k uplatnění nároku. Schválená novela zavádí do občanského zákoníku ustanovení § 2832a, které ukládá pojišťovnám tuto konkrétní oznamovací povinnost. Informační povinnost se bude vztahovat pouze na případy, kdy pojišťovny disponují kontaktními údaji obmyšlených osob nebo je mohou získat z dostupných evidencí. Tou může být základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel nebo informační systém cizinců, do nichž mají pojišťovny ze zákona přístup, ale také některý z veřejných rejstříků právnických osob.
Vláda novelu už během jara podpořila s argumentem, že jde o přiměřené preventivní opatření na ochranu spotřebitelů a nezatěžuje pojistný trh nepřiměřenými náklady. Kritiku však neváhali vyjádřit poslanci Marek Benda a Karel Haas (oba ODS), kteří normu považují za duplicitní vůči dosavadní dobrovolné dohodě pojišťoven sdružených v České asociaci pojišťoven (ČAP).
Reakce pojišťovacího sektoru
Česká asociace pojišťoven už dříve sdělila, že zákonná oznamovací povinnost by pro pojišťovny neznamenala žádné komplikace, protože informování obmyšlených osob řeší svým samoregulačním standardem. „Se senátorkou Seitlovou jsme na legislativním návrhu spolupracovali, přesto je nám líto, že se zatěžuje přeplněný legislativní proces věcí, která je vyřešená," řekl ČTK už dříve mluvčí asociace Tomáš Pavlík. Seitlová ale míní, že dobrovolná dohoda asociace pojišťoven problém s ohledem na složité procesy neřeší.
Na webu ČAP je od loňského roku k dispozici formulář, který umožňuje pozůstalým zjistit, zda jejich blízký měl sjednané životní pojištění. „Již před spuštěním formuláře jsme v případě, že se na nás klient obrátil s dotazem na životní pojištění zemřelé osoby, požádali pojišťovny o její dohledání. Nedělo se tak ale často a klienti se obraceli jednotlivě na každou pojišťovnu zvlášť. Toho bychom je rádi ušetřili,“ vysvětlil před časem Petr Koblížek z České asociace pojišťoven. O předání dotazu pojišťovnám ČAP tazatele informuje, o výsledku hledání se ale dozví jen v případě, že je zároveň oprávněnou osobou. Důvodem je povinnost pojišťovny zachovávat mlčenlivost. „Pokud pojišťovna zjistí, že zemřelá osoba u ní byla k datu úmrtí pojištěna pro případ smrti, kontaktuje oprávněnou osobu nebo zahájí kroky k jejímu dohledání,“ doplňuje Petr Koblížek.
Mohlo by vás zajímat: Pojištění a dlouhověkost. Jak se změní produkty?
Změny v pojišťovnách
České pojišťovny teď čekají přípravy na tuto změnu. Vedle úpravy IT systémů budou muset nastavit automatizované kontroly veřejných databází a „vycvičit“ klientská centra v nových postupech. Sektor se pravděpodobně nevyhne investicím do robustnějšího “identity managementu“, protože starší smlouvy často obsahují pouze jméno a ručně psanou adresu bez e-mailu či telefonu. Specialisté zároveň upozorňují pojistníky, že tohle období je vhodnou příležitostí k revizi starších smluv. Kdo chce mít jistotu, že finanční prostředky dorazí skutečně k zamýšlené osobě, měl by obmyšleného přesně identifikovat a uvést alespoň jeden spolehlivý elektronický kontakt.
Z legislativního hlediska zbývá už jen několik formálních kroků. Senát, jenž je faktickým autorem úpravy, ji s největší pravděpodobností schválí na nejbližším zasedání. Poté bude následovat podpis prezidenta a vyhlášení ve Sbírce zákonů. Zákon nabude účinnosti 1. ledna 2026, přičemž od stejného data se spustí i čtyřleté promlčecí období pro nově vzniklé nároky
Úspěšná implementace novely bude záviset na efektivním nastavení informačních procesů v pojišťovnách a jejich schopnosti aktivně vyhledávat a kontaktovat obmyšlené osoby. Dlouhodobě může tato změna přispět k posílení důvěry veřejnosti v institut životního pojištění a zajistit, že vůle zemřelých ohledně rozdělení pojistného plnění bude skutečně respektována.
Komentáře
Přidat komentář