Riziko požárů se v létě zvyšuje

„Požáry už dnes sice neničí celá města, jak tomu bylo v minulosti, jejich frekvence je ale stále vysoká a kumulované ztráty jsou v delším období srovnatelné se ztrátami z velkých povodní,“ upozornil místopředseda Asociace českých pojišťovacích makléřů Dominik Štros. „Podnikům i domácnostem se proto vyplatí pečlivá prevence proti tomuto riziku, spočívající nejen v protipožárních opatřeních, ale i v kvalitním pojištění.“

„Ochrana před požáry stála před třemi stoletími u zrodu pojišťovnictví v Čechách a dodnes patří k nejdůležitějším součástem pojištění majetku občanů i podniků. Mnohé firmy si však dosud málo uvědomují, že kromě požárního pojištění by se měly chránit i pojištěním požárního přerušení provozu, protože ztráty způsobené odstávkou výroby mohou být podstatně vyšší než vlastní škody na majetku,“ doplnil Dominik Štros.

Jen za loňský rok zasahovali hasiči v ČR při 20 406 požárech, při nichž bylo usmrceno 142 lidí a vznikly přímé škody za téměř 3,3 miliardy korun, velkých požárů s více než milionovou škodou bylo 350. I když zdaleka největší byl říjnový požár Průmyslového paláce na pražském Výstavišti se stamilionovými škodami, z hlediska četnosti vzniklo loni nejvíce požárů – více než pětina z celoročního počtu – v červenci a srpnu. Podobná situace byla i rok dříve, přestože měsícem s největším počtem požárů byl tehdy podle údajů HZS ČR duben (viz graf).

„V létě se počty pojistných událostí způsobených ohněm pravidelně zvyšují, což souvisí s vyšším rizikem vzniku požáru v důsledku úderu blesku, ale také s nedbalostí mnoha turistů, čemuž odpovídá i vyšší riziko vzniku požáru během víkendů. Bohužel se ale při likvidaci škod setkáváme také s početnými případy úmyslného zapálení,“ uvedl Štros, podle něhož se ke žhářství někdy uchylují i podnikatelé ve snaze získat vysoké odškodnění od pojišťovny.

Z celkovému objemu škod vzniklých při loňských požárech jich více než dvě třetiny připadaly na majetek v soukromých podnicích (a. s., s. r. o., v. o. s.), necelá čtvrtina pak na majetek soukromých osob. Podle místa vzniku požáru hořelo nejčastěji na demolicích a skládkách, dále ve volných skladech, v dopravních prostředcích a pracovních strojích. Nejčastější příčinou požárů byly technické závady a nedbalost. Z regionálního pohledu bylo loni největší riziko požárů v Ústeckém kraji, kde na 1000 obyvatel připadly tři požáry, nejméně často naopak hořelo ve Zlínském a Pardubickém kraji (viz graf).

Ačkoli při požárech vznikají jen zřídka škody vyšší než 100 milionů korun, a v porovnání s povodněmi z let 1997, 2002 nebo i z letošního léta je tak jejich dopad menší, v důsledku vysoké frekvence požárů je však jejich kumulativní účinek v dlouhodobějším horizontu srovnatelný s povodněmi. „Za posledních 35 let se kumulované škody z požárů vyšplhaly zhruba na 77 miliard korun, což je číslo převyšující rekordní povodňové škody na Vltavě a Labi v roce 2002,“ uvedl Jiří Janata z makléřské společnosti Marsh, jeden z autorů čerstvě vydané publikace Požáry v českých zemích (Professional Publishing, 2009).

Největším novodobým požárem byl požár pražského Veletržního paláce v roce 1974, při němž vznikly škod (v přepočtu na cenovou hladinu roku 2007) ve výši přes 1,8 miliardy korun. K velkým katastrofám se zařadil i požár nedalekého Průmyslového paláce z 16. října 2008, u nějž však rozsah škod dosud nebyl přesně vyčíslen. Celkem od roku 1974 od roku 2007 došlo v České republice k 60 požárům se škodou nad 100 milionů korun, z toho čtyři překročily hranici jedné miliardy korun (viz tab.).