Co lze z dosud známého průběhu požáru budovy číslo 34 odborně vyčíst?
Veřejně dostupné fotografie a videozáznamy ukazují rozsah požáru a jeho postupný vývoj. Mohou také naznačit, kterými částmi objektu se kouř a plameny šířily. Ke spolehlivému určení příčiny však takové materiály nestačí. Rozhodující bude ohledání požářiště, vyhodnocení stop a rekonstrukce činností před vznikem události. Vyšetřovatelé také potřebují odlišit místo prvního viditelného projevu požáru od jeho skutečného ohniska. Kouř se může šachtami, prostupy nebo vnitřními dutinami dostat do jiné části budovy dříve, než si jej někdo všimne. Prostor, ze kterého byly poprvé hlášeny plameny, proto nemusí být místem vzniku požáru.
Z pohledu projektanta požární bezpečnosti bude důležité porovnání skutečného využití budovy se schválenou projektovou dokumentací, respektive se zkolaudovaným stavem. Prověřovat se může množství skladovaného materiálu, jeho charakter a stav požárně bezpečnostních zařízení, která slouží k omezení šíření požáru. Výsledný obraz vznikne až propojením šetření na místě se skutečnými provozními informacemi.
Mohlo by vás zajímat: Kdo se stal ředitelkou Market Managementu Allianz pojišťovny?
Jak důležitá bude přesná časová osa prvních minut požáru?
První minuty mohou rozhodnout o tom, zda jednotky požární ochrany přijedou k počátečnímu ohnisku, nebo k požáru rozvinutému do velké části podlaží. Vyšetřování proto potřebuje určit okamžik prvních projevů hoření, způsob jejich zjištění a čas oznámení události hasičům. Samostatně se bude hodnotit také zahájení evakuace. Cenné informace mohou poskytnout kamerové záznamy a telefonní hovory. Významné budou také výpovědi zaměstnanců. Pokud byla v budově instalována elektrická požární signalizace (EPS) nebo poplachový zabezpečovací a tísňový systém (PZTS), jejich ústředna může ukázat čas prvního hlášení i následnou reakci jednotlivých ovládaných zařízení.
Časová osa současně vypoví o připravenosti provozu. Zaměstnanci potřebují znát způsob vyhlášení poplachu a své povinnosti po jeho zaznění. Delší ověřování situace nebo snaha zvládnout rozvíjející se požár běžným hasicím přístrojem mohou oddálit přivolání odborné pomoci. V prostoru s vysokým požárním zatížením se během několika minut mohou podmínky výrazně zhoršit, a to hlavně z důvodu rychlého zakouření.
Které možné zdroje vznícení se v podobném skladu obvykle prověřují?
Vyšetřování zpočátku pracuje s více variantami. Kontroluje se elektroinstalace a stav připojených zařízení. Pozornost se věnuje také dobíjení akumulátorů, servisním zásahům nebo pracím, při kterých vzniká vysoká teplota či jiskření. Poškozený kabel sám o sobě nepotvrzuje elektrickou příčinu požáru. Vodič mohl být zasažen až během rozvinutého požáru. Odborníci proto sledují charakter poškození a jeho polohu vůči předpokládanému ohnisku. Výsledek musí odpovídat také ostatním stopám nalezeným v prostoru.
U baterií se hodnotí jejich typ a technický stav. Prověřit je potřeba způsob nabíjení a umístění vůči hořlavým materiálům. Pomoci mohou servisní protokoly, kamerové záznamy nebo informace od osob, které se v prostoru pohybovaly krátce před událostí. Projektant požární bezpečnosti může odhadnout riziková místa pro vznik požáru. Konkrétní zdroj vznícení však stanovují vyšetřovatelé na základě zajištěných důkazů, případně znaleckých posudků.
Jedním z významně zasažených prostor byl sklad obuvi v devátém patře. Jakou roli mohl při rozvoji požáru sehrát charakter uloženého zboží?
Ve skladu obuvi se mohou nacházet syntetické materiály spolu s velkým objemem kartonových obalů. Další hořlavou složku tvoří plastové fólie a přepravní výplně. Při požáru mohou tyto materiály uvolňovat značné množství tepla a vytvářet hustý toxický kouř, který rychle zhoršuje viditelnost a možnosti dýchání. Rozvoj požáru také výrazně ovlivňuje způsob uložení zboží. Oheň se může po regálech a obalech snadno šířit směrem vzhůru. Vysoké nebo těsné skladování zároveň komplikuje přísun hasiva do vnitřních částí skladu. Skrytá ohniska pak mohou pokračovat v hoření i v místech, která nejsou z volného prostoru viditelná.
Úzké uličky zase zhoršují pohyb zaměstnanců během evakuace a později komplikují zásah hasičů. Projekt požárně bezpečnostního řešení počítá s určitou hodnotou požárního zatížení. Zvýšení objemu zásob nebo změna sortimentu může skutečné podmínky posunout za hranici původního návrhu. Při běžném provozu nemusí být tento rozdíl patrný, ale během požáru může podstatně ovlivnit jeho intenzitu a rychlost volného rozvoje.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců v pololetí: Dařilo se zejména brokerpoolům
Jak se ověřuje, zda skutečné skladování odpovídá schválené dokumentaci?
Základem je porovnání reálného provozu s požárně bezpečnostním řešením. Kontroluje se účel jednotlivých místností a množství uloženého materiálu. Posoudit je potřeba také průchodnost únikových cest a stav požárně dělicích konstrukcí. Významnou roli mají požární uzávěry a správné požární utěsnění prostupů. Dveře s požární odolností musí být provozuschopné, ale nesmějí zůstat trvale zajištěné v otevřené poloze. Prostupy pro kabely nebo potrubí musí zachovat požadované vlastnosti požárně dělící konstrukce, kterou procházejí.
Rozdíl mezi dokumentací a provozem často vzniká postupně. Nájemce přidá další regály nebo začne využívat původně volnou místnost jako sklad. Později se zvýší objem zásob. Každá změna může působit jako drobný provozní krok, jejich součet však dokáže zásadně změnit podmínky celého podlaží. Kontrola proto musí zachytit skutečný stav v běžném pracovním dni. Samotná existence dokumentace neposkytuje dostatečnou informaci o tom, zda jsou její podmínky v praxi dodržovány.
Která technická zařízení by měla požár odhalit a omezit jeho šíření?
Elektrická požární signalizace má co nejdříve zaznamenat vznikající požár a vyhlásit poplach. Podle konkrétního nastavení může předat informaci trvalé obsluze nebo Hasičskému záchrannému sboru a následně aktivovat navazující požárně bezpečnostní zařízení. Její hlavní přínos spočívá ve zkrácení reakční doby při vzniku požáru. Stabilní hasicí zařízení zasahuje v počáteční fázi a může výrazně omezit intenzitu hoření. Jeho úkolem nemusí být úplné uhašení požáru. Často má zabránit rychlému rozvoji požáru do doby příjezdu hasičů.
Zařízení pro odvod kouře a tepla zlepšuje podmínky evakuace na nechráněných únikových cestách a dále snižuje výkon požáru odvodem velkého množství tepla mimo zasažený požární úsek. Současně může usnadnit orientaci zasahujícím jednotkám požární ochrany. Požární uzávěry brání průniku plamenů a kouře mezi požárními úseky. Výsledek závisí na spolupráci celého systému. Detekce musí včas vyvolat potřebnou reakci trvalé obsluhy nebo jednotek požární ochrany a navazující požárně bezpečnostní zařízení musí splnit svou funkci. Vyšetřování proto neprověřuje pouze přítomnost jednotlivých prvků. Důležité bude jejich nastavení, údržba a stav v době požáru.
Majitel uvedl, že předepsané kontroly a revize byly v pořádku. Může budova přesto při požáru selhat?
Revizní zpráva zachycuje stav konkrétního zařízení v určitém okamžiku a stanoveném rozsahu. Poskytuje důležitou informaci o provedené kontrole, nevypovídá však automaticky o všech provozních podmínkách v celé budově. Po revizi může dojít ke změně dispozice skladu nebo k instalaci nových rozvodů. Požární dveře mohou být později poškozeny. Nově vytvořený kabelový prostup může zůstat bez odpovídajícího utěsnění. Takové zásahy se v dříve vydané zprávě pochopitelně neobjeví.
Při požáru navíc rozhoduje návaznost jednotlivých zařízení. Hlásič elektrické požární signalizace musí včas reagovat. Následně se musí vyhlásit požární poplach a provést stanovené úkony. Slabé místo v jednom článku může snížit účinnost celého řešení. Skutečnou připravenost budovy proto lépe ukazují koordinované funkční zkoušky spolu s průběžnou kontrolou provozu. Zjištěné závady musí mít jasně určeného řešitele a termín odstranění. Dlouhodobě přehlížený drobný nedostatek může během požáru získat zásadní význam.
Budova vznikla před několika desetiletími. Musí dnes splňovat současné požadavky na požární bezpečnost?
U stávající stavby, která se v průběhu času nezměnila, se vychází z podmínek, podle kterých byla povolena. Starší objekt se neposuzuje automaticky podle dnes platných předpisů. Rozhodující je zachování způsobu využití, pro který byl objekt povolen. Nové posouzení může například vyvolat změna využití prostoru, která sebou nese navýšení požárního zatížení, čí zásadní dispoziční změny. Stejný postup může být potřebný i při zvýšení počtu osob, které s v objektu nebo jeho části vyskytují. Zásah do nosných nebo požárně dělících konstrukcí si rovněž vyžaduje vyhodnocení možných dopadů.
Samotná změna nájemce nemusí představovat problém. Podstatný je charakter jeho činnosti. Kancelářský provoz vytváří jiné podmínky než sklad zboží. Výrobní provoz může přinést další zdroje zapálení a odlišné nároky na technické vybavení. Ve starších průmyslových areálech bývá důležité posoudit také vývoj budovy v delším období. Desítky menších zásahů mohou společně změnit její požární koncepci mnohem výrazněji než jedna větší rekonstrukce.
Mohlo by vás zajímat: ČKP: Počet pojištěných vozidel přesáhl 9,9 milionu
Jaká rizika přinášejí postupně prováděné stavební úpravy?
Nejcitlivější bývají zásahy do požárně dělicích konstrukcí. Nový kabel nebo potrubí často potřebují projít stěnou či stropem. Pokud se vzniklý otvor správně neutěsní, kouř a plameny mohou proniknout do dalšího požárního úseku podstatně rychleji. Problém mohou přinést také nové příčky nebo podhledy. Změna dispozice také dokáže prodloužit únikovou cestu. Podhled může vytvořit skrytý prostor, kterým se požár šíří bez okamžitého vizuálního projevu.
Úpravou dveřního otvoru může dojít k odstranění požárního uzávěru nebo ke změně jeho funkce. Dopad může mít i instalace regálu v prostoru potřebném pro otevírání dveří. Tyto zásahy často působí jako běžná provozní změna, ale z hlediska požární bezpečnosti však mohou být významné. Každou úpravu by měl předem posoudit zodpovědný projektant. Dodavatel musí dodržet navržené řešení a vlastník následně ověřit výsledek. Dokumentace objektu se má průběžně aktualizovat, aby odpovídala skutečně provedenému stavu.
Jak se rozděluje odpovědnost mezi vlastníka, správce budovy a jednotlivé nájemce?
Rozdělení povinností musí být konkrétní a srozumitelné. Vlastník objektu obvykle zajišťuje stavební části objektu a společná požárně bezpečnostní zařízení jako je například elektrická požární signalizace. Nájemce odpovídá za podmínky ve svém provozu a za činnost svých zaměstnanců. Správce budovy může převzít část praktických úkolů, například organizaci kontrol nebo odstraňování závad. Jeho role však musí být jasně stanovena smlouvou. Obecná formulace bez určení konkrétních povinností vytváří prostor pro nedorozumění.
Zvláštní pozornost vyžadují společné únikové cesty. Podobné je to s požárními uzávěry mezi jednotlivými provozy. Pokud každý uživatel sleduje pouze vlastní pronajatou plochu, mohou na rozhraní vzniknout mezery. Typickým příkladem je společná chodba, do které postupně odkládá materiál více firem. Každý příspěvek může být malý, výsledkem však bývá omezená průchodnost celé trasy. Vlastník nebo správce proto potřebuje pravidelně kontrolovat společné části a znát skutečné využití budovy. V chráněných únikových cestách je navíc striktně vyloučeno skladovat jakýkoliv hořlavý materiál, případně materiál, který by svým umístěním zužoval šířku únikové cesty. Nový nájemce se musí seznámit s podmínkami provozu a omezeními skladování. Stejně důležité jsou informace o evakuaci a způsobu hlášení závad.
Jak má být v rozsáhlém a členitém objektu nastavena evakuace?
Základní koncepce evakuace osob je dána v požárně bezpečnostním řešení. Do praxe se pak tato koncepce převádí pomocí požární dokumentace, kterou tvoří zejména evakuační plány nebo požární poplachové směrnice. Evakuační plán musí odpovídat skutečné dispozici budovy a musí být přehledný a srozumitelný i pro osoby neznalé. Dále osoby vyskytující se v objektu potřebují jasně rozpoznatelný signál při vyhlášení požárního poplachu a srozumitelný postup. Únikové cesty musejí zůstat průchodné po celou dobu provozu. Běžně používané schodiště může být během požáru zakouřené nebo jinak nedostupné. Zaměstnanci proto musejí znát i další možnost opuštění podlaží.
Pravidelné bezpečnostní školení má pracovat s konkrétní budovou. Lidé potřebují vědět, kde se nachází místo shromáždění a kdo kontroluje počet evakuovaných. Určené osoby musejí také umět předat hasičům informaci o případných pohřešovaných. Praktické cvičení často odhalí problémy, které dokumentace nezachytí. Může se ukázat nedostatečná slyšitelnost poplachu nebo neznalost alternativní cesty. Ověřit lze také rychlost opuštění objektu a činnost odpovědných pracovníků.
Dobře provedené cvičení poskytuje konkrétní podklady pro nápravu. Jeho přínos spočívá v odhalení slabých míst ještě před skutečnou mimořádnou událostí.
Jak zásah ovlivňují přístupové cesty, zdroje vody a znalost objektu?
Průběh zásahu mohou výrazně ovlivnit podmínky v okolí budovy. Požární technika se musí dostat dostatečně blízko k zasaženému objektu a bezpečně se ustavit. Přístup mohou omezit zaparkovaná vozidla nebo uzamčené vjezdy. U vysokého objektu je potřeba prostor také pro výškovou techniku. Rozsáhlý požár vyžaduje stabilní dodávku vody. U horních podlaží se zvyšuje technická náročnost její dopravy k místu zásahu. Delší hadicové vedení znamená další čas a vyšší nároky na čerpací techniku. Při velké spotřebě vody bývá nutné zapojit i vzdálenější zdroje požární vody.
Velkou hodnotu má dokumentace zdolávání požáru dostupná zasahujícím jednotkám. Hasiči potřebují znát dispozici budovy a polohu schodišť. Důležité jsou informace o uzávěrech energií nebo o uložených nebezpečných látkách. Pomoci může také přítomnost člověka, který objekt dobře zná. V prvních minutách dokáže upozornit na neprůchodnou část budovy nebo na změnu způsobu využití některého prostoru. Přesná informace může zásah urychlit a snížit riziko pro jednotky požární ochrany zasahující uvnitř objektu.
Mohlo by vás zajímat: Kamila Šimonová: Ochrana majetku nekončí podpisem smlouvy
Část budovy se během požáru zřítila. Jakých teplot může rozsáhlý požár dosahovat a co se při nich děje s nosnými konstrukcemi?
Při plně rozvinutém požáru mohou teploty plynů uvnitř budovy dosahovat přibližně 800 až 1 000 °C. V některých místech mohou být ještě vyšší. Nosná konstrukce se však nezahřívá stejnou rychlostí jako okolní prostředí. Rozhoduje délka působení požáru a průřez daného prvku. Význam má také případná protipožární ochrana. U ocelových konstrukcí dochází při zahřívání k postupnému poklesu tuhosti a únosnosti. Ocel se tedy nemusí roztavit, aby konstrukce ztratila stabilitu. Vysoká teplota způsobuje roztažnost a velké průhyby. Zatížený prvek postupně ztrácí schopnost přenášet původní síly. Následná deformace může ovlivnit další části nosného systému a spustit řetězovou poruchu. Železobeton se chová odlišně. Při vyšších teplotách vzniká uvnitř betonu tlak vodní páry a teplotní napětí. Povrchové vrstvy mohou praskat nebo odpadávat. Po odkrytí výztuže se ocelové pruty zahřívají rychleji a ztrácejí pevnost. Zhoršit se může také jejich spojení s okolním betonem. Konkrétní průběh ovlivňuje složení materiálu a jeho vlhkost. Důležitá je rychlost zahřívání i zatížení konstrukce.
Hasiči během zásahu sledují viditelné průhyby a vznikající trhliny. Varováním může být opadávání betonu nebo vybočování ocelových prvků. Význam mají rovněž neobvyklé zvuky vycházející z konstrukce. K posouzení situace mohou také sloužit termokamery a drony. V některých případech lze sledovat vývoj deformací z bezpečné vzdálenosti. Přesný okamžik kolapsu však během zásahu obvykle nelze spolehlivě určit. Při varovných projevech se vymezují bezpečné zóny a upravuje taktika zásahu.
Z veřejně dostupných fotografií ani videozáznamů nelze určit, jakých teplot dosáhly konkrétní části budovy číslo 34. Potřebné je znalecké posouzení a rozbor stop na konstrukcích. Zohlednit se musí délka tepelného namáhání a technický stav objektu před požárem.
Jaké následky může mít požár pro pokračování provozu zasažených firem?
Přímá škoda na budově a uloženém majetku představuje pouze jednu část celkových následků. Firmy mohou ztratit zásoby nebo výrobní zařízení. V okolních objektech pak může být provoz omezen kvůli odpojené el. energii v dané lokalitě. Zákaz vstupu se mnohdy vztahuje i na prostory bez přímého poškození plameny. Vybavení tak může zůstat technicky funkční, přesto jej firma nemůže používat. Obdobná situace nastává při dlouhém vyšetřování nebo odstraňování nebezpečných částí stavby. Následky se mohou přenášet na obchodní partnery a další firmy v areálu. Obnovení provozu závisí na dostupnosti náhradních prostor. Významné jsou také dodací lhůty nové technologie nebo možnost přesunu zásob.
Děkuji Vám za rozhovor.
Komentáře
Přidat komentář