Jak se rostoucí počet škod a jejich výše odráží v celkových výplatách pojišťoven u povinného ručení?
Růst počtu škod i jejich průměrné výše má na celkové pojistné plnění z povinného ručení stále výraznější dopad. Z dostupných dat je patrné, že zatímco frekvence škod se nijak zásadně nemění, když v roce 2024 činil celkový počet škod přibližně 262,5 tisíce a pro rok 2025 se očekává okolo 265 tisíc, tedy zhruba o 1 % více, což je nicméně kompenzováno rostoucím počtem pojištěných vozidel, tak proti tomu u objemu vyplacených plnění lze hovořit o výrazném nárůstu. Pro rok 2025 odhadujeme, že pojišťovny vyplatí z povinného ručení přibližně 19,2 miliardy korun, což představuje 7% meziroční růst, a zároveň jde o nárůst o 33 % oproti roku 2019. Kromě přímo vyplacených škod dále roste i potřeba tvořit rezervy na budoucí závazky – ty v roce 2025 dosáhnou přibližně 2,1 miliardy korun, čímž překonávají předcovidovou úroveň roku 2019.
Mohlo by vás zajímat: Třetina Čechů považuje požár za hrozbu. Přesto většina domů zůstává podpojištěná
Co tento dynamický růst nákladů vysvětluje?
Klíčovým faktorem je škodní inflace, která se v majetkové části udržuje kolem 7–8 %, a také skutečnost, že dnešní vozidla jsou technologicky mnohem složitější a opravy dražší než před několika lety. Průměrná škoda tak dlouhodobě roste – predikce pro rok 2026 počítá s hodnotou téměř 68 tisíc korun, což je dvojnásobek za posledních 12 let. Růst nákladů podporuje také dlouhodobá finanční náročnost škod na zdraví.
A mohl byste podrobněji rozebrat právě situaci v oblasti škod na zdraví…
Struktura škod na zdraví v povinném ručení prochází v posledních letech poměrně výraznou proměnou, a to hned ve dvou rovinách – v samotném složení typů zranění a paralelně v dynamice a výši uplatňovaných nároků. Pokud jde o zastoupení jednotlivých kategorií škod, dlouhodobá data ukazují, že nepřetržitě roste podíl lehkých zranění na celkovém počtu škod na zdraví. Zatímco ještě v roce 2020 tvořila lehká zranění zhruba 86 %, pro rok 2025 už odhadujeme hodnotu kolem 90,2 %.
Tomu odpovídá logicky opačný trend u závažnějších případů: podíl těžkých zranění klesá na přibližně 8 %, a pouze 2 % škod na zdraví se týká případů usmrcení. Tato čísla ale mohou být zavádějící, pokud je člověk čte izolovaně. Ačkoli z hlediska počtu tvoří těžká zranění a úmrtí jen jednotky procent škod, jejich ekonomický dopad je zcela zásadní – 59 až 73 % celkového objemu závazků připadá právě na ně. Tento nepoměr existuje dlouhodobě a potvrzuje, že i malý počet velmi závažných událostí generuje významnou část závazků povinného ručení.
A jak se vyvíjí samotná výše konkrétních typů nároků, např. bolestného a ztížení společenského uplatnění?
U těchto typů nároků škod na zdraví po roce 2014 došlo – po přijetí nového občanského zákoníku – k zásadnímu posunu ve výši odškodnění, a tento trend se v posledních letech ještě prohloubil. Průměrná částka jednorázového odškodnění pozůstalých na jedné škodě se v posledních dvou letech zvýšila zhruba z 2,3 milionu na 3,3 milionu korun, tedy o 44 %. Podobně razantní růst vidíme i u nároků za ztížení společenského uplatnění, kde se průměrná hodnota posunula v roce 2024–2025 z cca 389 tisíc korun na 682 tisíc, což představuje navýšení o 75 %.
Klíčový faktor u těchto typů nároků představuje každoroční valorizace, která se odvíjí od růstu průměrné mzdy v české ekonomice. Hodnota jednoho bodu za bolestné — základní stavební jednotky pro určování výše nemajetkové újmy — vzrostla z úrovně 250 Kč v roce 2014 na 462 Kč v roce 2025, tedy o přibližně 85 %. Průměrný roční růst pak odpovídá zhruba 5,7 %, což de facto znamená, že výše těchto nároků dlouhodobě roste rychlým tempem.
V souhrnu lze říci, že počet těžkých zranění a úmrtí sice dlouhodobě klesá, avšak jejich průměrný ekonomický dopad je vyšší než kdykoli dříve. Naopak stále rostoucí podíl lehkých zranění přináší spíše stabilitu v počtech, nikoli ve finančním dopadu. Ten je jednoznačně ovlivněn rostoucí valorizací, legislativním rámcem po roce 2014 a celkovou proměnou vnímání finančního ocenění újmy na zdraví. Tyto faktory společně způsobují, že škody na zdraví také představují významný efekt do celkového rostoucího trendu závazků ze škod povinného ručení.
Mohlo by vás zajímat: AČPM dál povede Ivan Špirakus. Končí výkonná ředitelka Zdeňka Indruchová
Jaký je aktuální vývoj u majetkových škod a jak se jejich průměrná výše posouvá v čase?
Vývoj majetkových škod v povinném ručení v posledních letech jasně ukazuje, že tato složka produktu je jedním z nejproblematičtějších a zároveň nejdynamičtěji rostoucích prvků celého systému. Průměrná majetková škoda dlouhodobě roste tempem, které výrazně přesahuje nejen růst průměrného pojistného, ale i růst běžné spotřebitelské inflace. Nejnovější data za rok 2025 potvrzují, že už výše zmíněná majetková škodní inflace znovu zrychlila na úroveň kolem 7,8 %, což navazuje na dlouhodobě zvýšené hodnoty z předchozích let. Pro srovnání — v roce 2024 činila inflace přibližně 7,3 %, zatímco roky 2023 a 2022 přinesly mimořádně vysoké hodnoty 11,7 % a 11 %.
Tento vývoj se velmi zřetelně propisuje do průměrné výše majetkové škody. Zatímco kolem roku 2010 se škody obvykle pohybovaly do třiceti tisíc korun, postupná modernizace vozového parku, růst cen práce a zvýšená technologická náročnost oprav způsobily, že v roce 2020 už průměrná škoda dosahovala více než 41 tisíc korun. A trend pokračuje: v roce 2024 byla průměrná škoda odhadována na zhruba 61–62 tisíc korun a predikce pro rok 2026 počítají s hodnotou téměř 67 800 korun. Jednoduše řečeno, během necelých dvanácti let se průměrná škoda prakticky zdvojnásobila. Velmi ilustrativní je meziroční porovnání posledních dostupných údajů. Mezi 3. čtvrtletím 2024 a 3. čtvrtletím 2025 vzrostla průměrná majetková škoda o 11,6 %, což je jeden z nejvyšších hodnotových skoků poslední dekády. V dlouhodobé perspektivě se pak ukazuje výrazná divergence: od roku 2017 se průměrné pojistné zvýšilo kumulativně přibližně o 27 %, zatímco průměrná majetková škoda narostla o 74 %. Tato disproporce je klíčem k pochopení trendů rychlého růstu závazků, který byl jen krátkodobě přibrzděný během období Covidu v letech 2020 až 2021.
Dá se tento růst z důvodu škodní inflace nějak podrobněji vysvětlit?
Jak už jsem nastínil, za těmito čísly stojí kombinace tržních, technologických a ekonomických faktorů. Ceny práce v autoservisech rok od roku rostou a náhradní díly jsou dražší nejen kvůli inflaci, ale i kvůli stále složitějším konstrukcím vozidel. Moderní auta jsou plná senzorů, kamer, radarů a pokročilých asistenčních systémů, jejichž oprava nebo kalibrace po drobné nehodě mnohdy převyšuje částky, které byly před deseti lety typické pro závažnější kolize. Současně se do výsledků propisuje nejistota globálního prostředí, výkyvy cen energií, tlak na logistiku i nárůst cen materiálů. Důležitý je také rozdíl mezi škodní inflací na majetku a spotřebitelskou inflací (CPI). Ten se dlouhodobě pohybuje kolem pěti procentních bodů, což znamená, že majetkové škody rostou výrazně rychleji než běžné životní náklady domácností.
Celkové prognózy na další období předpokládají, že i přes dílčí kolísání se škodní inflace bude držet kolem hodnoty sedmi procent, tedy na úrovni překračující obvyklou škodní inflaci za předcházející období do roku 2021. Majetkové škody dnes představují jeden z nejvýznamnějších zdrojů růstu celkového nákladového zatížení v povinném ručení. Jejich průměrná výše navíc roste bez známek budoucího strukturálního zpomalení.
Jak se z vašeho pohledu mění počet vozidel zahrnutých v povinném ručení a jaké jsou hlavní trendy v jejich evidenci?
Aktuální data potvrzují, že počet pojištěných vozidel v České republice dlouhodobě roste, i když tempo růstu postupně zpomaluje. Na konci srpna 2025 eviduje Česká kancelář pojistitelů více než 9,7 milionu pojištěných vozidel, což představuje meziroční nárůst o 2,1 %. V absolutních číslech jde o historicky nejvyšší stav vozového parku v povinném ručení. Je však patrné, že růstová dynamika se oproti předchozím rokům mírně oslabuje – například k 31. srpnu 2024 činil meziroční růst 2,9 %, tedy o téměř celý procentní bod více než letos.
Struktura růstu se zároveň v jednotlivých kategoriích výrazně liší. Nejrychleji přibývají především vozidla vyšších objemových kategorií osobních automobilů, zejména v segmentu OA nad 2500 ccm, kde evidujeme meziroční růst přes 4,9 %, a dále velké dodávky a lehké užitkové vozy, které reagují na expanzi e-commerce i rostoucí poptávku po logistických službách. Významný příspěvek k růstu přichází také ze segmentu větších motocyklů, kde dochází k obměně i rozšiřování vozového parku. Naopak mírný úbytek, obvykle v řádu desetin procenta, vidíme u menších kubatur osobních automobilů i motorek či u některých specializovaných kategorií, což může souviset s postupnou modernizací i s přirozeným vyřazováním starších vozidel. Celkově lze říci, že růst počtu pojištěných vozidel pokračuje, ale již nižším tempem. Dominantní roli v tomto vývoji hraje běžná obměna vozového parku, postupná modernizace jednotlivých kategorií a příchod nových typů vozidel, které je nutné do povinného ručení zahrnout.
Mohlo by vás zajímat: OK GROUP vstupuje do ČASF a posiluje hlas makléřů na finančním trhu
Dokázal byste přiblížit, jakým směrem se letos vyvíjí objem předepsaného pojistného?
Objem předepsaného pojistného v povinném ručení se v letošním roce vyvíjí velmi podobně jako v předchozích dvou letech, přičemž žádný zásadní zlom ani skokové navýšení nenastává. Trend je poměrně stabilní: růst pojistného nadále jen mírně převyšuje tempo, jakým se zvyšuje počet pojištěných vozidel, což znamená, že se struktura příjmů produktu mění spíše pozvolna a bez dramatických výkyvů. Pro rok 2025 se předpokládá celkový nárůst předepsaného pojistného z loňských zhruba 32,7 miliardy korun na přibližně 34 miliard korun, tedy růst kolem 4 %. Je to velmi podobná hodnota jako v roce 2023 či 2024, takže lze říci, že povinné ručení se stabilizovalo na trajektorii mírného, ale setrvalého růstu. Většina tohoto přírůstku však stále nesouvisí s vývojem průměrného pojistného, ale spíše s růstem počtu pojištěných vozidel.
Průměrné pojistné jako takové roste pouze velmi pozvolna — rámcově kolem 2 %, jak naznačují i předchozí analýzy. Průměrná výše se tak pohybuje okolo 3 400 korun. V tomto směru se tak dochází k narůstající disproporci mezi škodním vývojem a vývojem předepsaného pojistného. Graficky je tento trend velmi dobře vidět na dlouhodobé řadě: od roku 2014 narůstá průměrně 4–7 % ročně, přičemž poslední tři roky jsou konzistentní na úrovni kolem pěti procent. Rok 2025 s odhadovaným růstem 4 % do tohoto trendu přesně zapadá a nenaznačuje žádnou nadcházející korekci či prudší akceleraci.
Můžete se ještě vrátit k nové kategorii vozidel, zejména elektrokoloběžkám, a vysvětlit, jak jejich nárůst ovlivňuje celkovou statistiku škod?
Zavedení povinného ručení pro tzv. ostatní neregistrovaná vozidla, především rychlejší elektrokoloběžky, představuje v posledních dvou letech jednu z významných změn v oblasti motorového pojištění. Tato vozidla vstoupila do systému povinného ručení od dubna 2024 a jejich příchod se velmi rychle projevil i ve škodních statistikách. V prvních měsících po zavedení nové legislativy došlo k mimořádně silnému náběhu – jen během dubna 2024 bylo pojištěno více než 16 400 nových vozidel, a do konce léta roku 2025 přesáhl počet nově pojištěných elektrokoloběžek a dalších neregistrovaných vozidel zhruba 39 tisíc kusů. Tento prudký start byl ale částečně sezónní, což dokládá následné zpomalení v podzimních a zimních měsících.
V každém případě se jedná o segment, který v systému dříve neexistoval a který má dnes již částečně měřitelný dopad na počtech pojištěných vozidel. Pokud jde o samotné škody, pojišťovny evidují aktuálně za tento nový segment 307 škod za přibližně 10,6 milionu korun ročně, přičemž jde pouze o nahlášené škody bez zahrnutí případných ještě neuplatněných nároků a dalších nákladů. Zároveň eviduje Česká kancelář pojistitelů také škody způsobené nepojištěnými vozidly v této kategorii – v roce 2024 šlo o 18 škod za 1,2 mil. Kč, v roce 2025 zatím o 34 škod, rovněž za 1,2 milionu korun. To jasně ukazuje, že vedle pojištěného segmentu existuje i část rizik, která dopadá na garanční fond z důvodu absence pojištění.
Co je ale mimořádně důležité, je relativní rizikovost těchto vozidel. První dostupné statistiky ukazují, že škodní frekvence elektrokoloběžek a dalších neregistrovaných vozidel převyšuje rizikovost obvyklých kategorií motorek. Z dat ČKP totiž vyplývá, že jejich škodní frekvence činí přibližně 0,78 %, což je hodnotově blíže segmentu motocyklů nad 500 ccm než lehkým strojům s nízkým výkonem. Jinými slovy: tato vozidla vykazují chování a rizikovost, která je z hlediska pojišťoven bližší motocyklům než jízdním kolům, s nimiž si je veřejnost často mylně spojuje. Průměrná výše škody rovněž není zanedbatelná — u pojištěných incidentů se pohybuje kolem 34 600 Kč. Zatím se v tomto segmentu sice nevyskytla nějaká zásadní škoda na zdraví s trvalými následky pro poškozené třetí účastníky dopravní nehody (např. chodce nebo cyklistu na cyklostezce) a dosud největší riziko zranění nebo úmrtí se týká samotného jezdce na koloběžce.
Dále tedy platí, že elektrokoloběžky představují zcela nový zdroj rizika v systému povinného ručení. Jejich vstup zvýšil počet pojištěných vozidel o desítky tisíc a současně přidal novou, do budoucna potenciálně relativně rizikovou kategorii škod. Z pohledu celkových statistik nejde rozhodně o dominantní oblast, ale o segment, který se rychle profiluje a jehož význam bude v čase dále růst — ať už v počtech škod, nebo v jejich finanční závažnosti.
Děkuji Vám za rozhovor.
Komentáře
Přidat komentář