„Dlouhodobě se ukazuje, že problematika vysoké rychlosti na silnicích nespočívá v nedostatku informací. Řidiči velmi dobře vědí, že nepřiměřená rychlost patří mezi hlavní příčiny dopravních nehod a že spěch za volantem zvyšuje jejich riziko. Přesto ji v každodenním provozu tolerují. Rychlost se tak stala nejen bezpečnostním problémem, ale i otázkou zvyku, osobní zkušenosti a společenské tolerance. A právě tento rozpor mezi tím, co považujeme za správné, a tím, jak se skutečně chováme, je dnes jednou z největších výzev pro bezpečnost na silnicích. I proto považujeme za důležité toto téma otevírat a připomínat veřejnosti, například prostřednictvím iniciativy Národního dne bez spěchu,“ říká Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.
Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.
Nepřiměřená rychlost zůstává jedním z klíčových faktorů nehodovosti a zásadně ovlivňuje jejich následky. „Za uplynulých 15 let se sice, i díky osvětovým aktivitám, podařilo snížit počet obětí dopravních nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí o více než polovinu, problém jako takový ale nezmizel,” vysvětluje Milada Veselá, vedoucí oddělení komunikace České asociace pojišťoven. Jen v roce 2025 bylo evidováno téměř 12 tisíc nehod způsobených rychlou jízdou, při nichž zemřelo 130 lidí. Nejčastější příčinou těchto nehod přitom není jen samotná vysoká rychlost, ale její nepřizpůsobení stavu vozovky.
Mohlo by vás zajímat: Václav Křivohlávek: Dohled i pojišťovny mají společný cíl. Kultivovaný trh
Jízdu nepřiměřenou rychlostí si Češi dokážou „chytře“ odůvodnit
Až 65 % řidičů přiznává, že při řízení spěchá, a 45 % otevřeně uvádí, že překračuje rychlost. Tato čísla přitom zůstávají dlouhodobě stabilní. Nepřiměřená rychlost je sice vnímána jako riziková, její mírné překračování je ale široce tolerováno – dvě třetiny ji dokonce označují za „nejméně nebezpečný“ přestupek.
„Jedním z nejčastěji uváděných důvodů pro jízdu vyšší rychlostí je snaha dohnat zpoždění, kterou zmiňuje 36 % řidičů. Spěch se tak stává nejen individuálním rozhodnutím, ale i širším společenským tlakem,” doplňuje Milada Veselá. 37 % lidí přiznává, že svým chováním na silnicích nutí ostatní spěchat. Rizikové chování na silnicích přitom nekončí u rychlosti. Nedodržování bezpečné vzdálenosti přiznává 53 % řidičů a zkušenost s agresivním brzděním má 70 % řidičů, 74 % se setkalo s nedáním přednosti v jízdě.
Debata o nepřiměřené rychlosti v českém prostředí navíc není pouze otázkou bezpečnosti, ale i osobních zkušeností a společenských norem. Většina řidičů dlouhodobě odmítá snižování maximálních rychlostních limitů. Například se snížením rychlosti v obci na 30 km/h souhlasí pouze 15 % řidičů. Naopak 67 % podporuje zvýšení rychlosti na vybraných dálničních úsecích na 150 km/h.
Přes tento rozpor ale data ukazují i pozitivní posun. Naprostá většina řidičů (98 %) se shoduje, že normou by měla být za volantem bezpečnost, nikoli spěch. Tento postoj se promítá i do podpory konkrétních iniciativ, až 88 % lidí je ochotno zapojit se do Národního dne bez spěchu.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: O transformaci pojistného trhu a dilematech současnosti
Národní den bez spěchu, který letos připadá na 23. dubna 2026, je celorepubliková iniciativa zaměřená na upozornění na rizika zbytečného spěchu a s ním spojené nepřiměřené rychlosti na silnicích. Do akce se každoročně zapojují instituce, firmy i veřejnost a jejím cílem je připomenout, že ne každá situace vyžaduje okamžitou reakci a že tlak na výkon a rychlost se přenáší i do dopravního chování.
I letošní ročník chce otevřít společenskou debatu o tom, proč máme potřebu spěchat, a jak tento tlak ovlivňuje naše rozhodování za volantem. Kampaň zároveň vybízí řidiče, aby vědomě zpomalili a uvědomili si, že zpomalit neznamená ztrácet čas, ale zůstat v bezpečí.
Zdroje dat
Národní den bez spěchu 2026. Postojový průzkum agentura STEM/MARK. Analýza nepřiměřené rychlosti za posledních 15 let. DataFriends, Portál nehod. Průzkum České asociace pojišťoven, zaměřený na vnímání dopravní bezpečnosti. Agentura IPSOS.
Komentáře
Přidat komentář