Ani čtyři roky po tornádu nejsou české nemovitosti správně pojištěné

Tornádo na Moravě samotné v roce 2021 přineslo 10 tisíců pojistných událostí za téměř 3,5 miliardy korun. Zařadilo se tak mezi čtyři nejničivější přírodní katastrofy v novodobé historii Česka. Ačkoliv tehdejší událost vedla ke krátkodobému nárůstu zájmu o pojištění, dlouhodobý efekt se podle odborníků nedostavil a Češi stále riskují a o ochranu svého majetku nepečují.

Mohlo by vás zajímat: Inovace v českých pojišťovnách: Klíč k přežití v digitální éře

„Po tornádu jsme zaznamenali mírné zlepšení v ochraně majetku občanů, a to jak v počtu smluv, tak i celkové výši pojištění. To může, ale také nemusí souviset s tornádem. Svou roli mohla sehrát i inflace, která problém podpojištění zvýraznila,“ vysvětluje Petr Jedlička, hlavní analytik České asociace pojišťoven a dodává: „I přes tento dočasný nárůst zůstává okolo 70 % všech rodin stále pojištěno nedostatečně. Průměrná výše škod přitom stále stoupá i v letech, kdy u nás nedošlo k výjimečným událostem jako jsou tornádo a povodně.“

Češi se bojí ohně, větru, potom vody

Podle aktuálních průzkumů České asociace pojišťoven se lidé v souvislosti s ohrožením svých domovů nejvíce neobávají právě zmíněného tornáda nebo jiných živelných pohrom. Největší strach mají z požáru, a to hned 37 % dotázaných. Požár je přitom skutečně nejničivější událostí a v posledních pěti letech za něj pojišťovny vyplatily téměř 15,3 miliard korun. Průměrná škoda z požáru dosahuje podle dat 556 tisíc korun, tedy dvakrát více než například ty po povodních či vichřicích, kam řadíme i tornádo.

Přes to se ale nejedná o nejčastější událost. Tou jsou za roky 2020 až 2024 vodovodní škody, kterých pojišťovny evidují celkem 250 tisíc za 8,4 miliard korun. Paradoxně se jich ale obává jen 7 % veřejnosti. Naopak tornádo, silný vítr nebo vichřice jsou v obavách Čechů na druhém místě s 18 %. Škod spojených s větrem pojišťovny v posledních pěti letech řešily 200 tisíc a dosáhly téměř 10 miliard. Voda z prasklého potrubí nebo topení trápí 17 %. Naopak nejméně je trápí povodně (7 %), krádež a vandalismus (7 %) nebo sesuvy půdy a zemětřesení (3 %).

„Podle našich průzkumů se třetina dotázaných nejvíce obává požárů. Požár je skutečně nejničivější škodní událostí – v posledních pěti letech pojišťovny vyplatily více než patnáct miliard korun. Přesto ale nejčastější událostí jsou vodovodní škody: během pěti let jich bylo evidováno 250 000, s celkovými náklady na pojistné plnění ve výši 8,4 miliardy korun. Tornáda, vichřice a silný vítr se v žebříčku obav Čechů umísťují až na druhém místě,“ říká Lenka Slabejová, gestor oblasti neživotního pojištění v České asociaci pojišťoven.

Ani obavy nezlepšují pojistnou ochranu našich domovů 

„Čtyři roky od tornáda stále zůstává 1,6 milionů nemovitostí podpojištěných. Klíčová je přitom pravidelná aktualizace pojistné smlouvy, aby klienti v případě škody nezůstali bez dostatečné finanční náhrady. Doporučujeme aktualizaci smlouvy minimálně jednou za dva až tři roky nebo samozřejmě po každé větší rekonstrukci nebo modernizaci nemovitosti,“ doplňuje Lenka Slabejová.

Podle údajů České asociace pojišťoven má nemovitost pojištěnou na nižší částku, než jakou by bylo potřeba k plné obnově až 70 % českých nemovitostí. Situaci zhoršuje i to, že 79 % respondentů věří, že mají pojistku nastavenou správně, ale pouze 20 % ji skutečně pravidelně kontroluje. Na problém podpojištění upozorňuje i kampaň „60 % nestačí“, kterou Česká asociace pojišťoven, kterou spustila na jaře. Lidé si díky ní mohou na webu www.60nestaci.cz orientačně ověřit, zda jejich stávající pojištění odpovídá reálné hodnotě nemovitosti.

Mohlo by vás zajímat: Munich Re: Kybernetické pojištění zdvojnásobí svůj objem do roku 2030

O průzkumu 

Průzkum Pojištění majetku a podpojištění realizovala nezávislá výzkumná agentura Ipsos. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na dvou vzorcích – na 1575 respondentech ve věku 18-65 let v reprezentativním zastoupení podle pohlaví, věku, vzdělání, čistého příjmu, druhu pojištění a regionu a velikosti místa bydliště, a na 2053 respondentech ve věku 18–65 let v reprezentativním zastoupení. Sběr dat proběhl online.