Výsledky vyšetřování velkého výpadku 4. 7. 2025, které provozovatel přenosové soustavy zveřejnil ve zprávě „Rozbor závažné provozní a poruchové události (PaPU) v ČR: Výpadek vedení V411 a následné bezproudí v části soustavy“, definují jako hlavní příčinu této události technické poruchy v těsné časové souslednosti, které spolu rozhodujícím způsobem nesouvisely. Konkrétně se jednalo o pád fázového vodiče na vedení V411, který způsobila chybně provedená oprava tahové spojky se skrytou vadou v prosinci 2024, a snížení činného výkonu a výpadek zdrojů o celkovém výkonu cca 470 MW v oblasti severozápadních Čech. Mezi nepříznivé okolnosti, které průběh mimořádné události ovlivnily, patří také na letní poměry vysoké zatížení a skutečnost, že k poruchám došlo v době nejvyšší spotřeby daného dne.
Mohlo by vás zajímat: Přebytek kapitálu evropských zajistitelů by mohl mít vliv na obnovu smluv
„Žádná z událostí by sama o sobě neohrožovala bezpečnost soustavy, problém byl v jejich souběhu. Jeho pravděpodobnost v rámci jedné hodiny jsme přitom na základě historické statistiky poruchovosti zařízení spočítali na jedna ku třem milionům,“ sdělil předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. „Přestože 4. července sehrála rozhodující roli náhoda, je na místě zmínit i řadu nepříznivých ekonomických okolností na trhu s elektřinou. Poruchy se odehrály těsně po sobě v době denního maxima spotřeby a nízké výroby regulovatelných zdrojů. Zkušenosti ukazují, že transformace energetiky obecně snižuje odolnost soustavy a zvyšuje nároky na zajištění jejího bezpečného provozu v celé Evropě. Proto je třeba pokračovat v investicích do posílení sítí, řídicích a predikčních systémů.“
Necelých 7 minut na řešení situace
Po výpadku vedení V411 v 11:51:08 a těsně po něm následujícím snížení činného výkonu a výpadku výroby zdrojů o celkovém výkonu cca 470 MW v oblasti měli dispečeři pouze necelých sedm minut na přípravu řešení bezprecedentní síťové situace a po získání všech relevantních informací již jen několik desítek vteřin na samotnou reakci. Série událostí vedla k přetížení linky V208 a dispečeři se rozhodli pro její odpojení. Po odpojení vedení V208 nastaly výpadky dalších prvků soustavy a vznik energetického ostrova (odpojení části soustavy od zbytku sítě), který již nebyl schopen provozu.
„V inkriminovaný moment se dispečerům aktivovaly stovky systémových alarmů a toky na vedeních a výsledky výpočtů se rozsáhle měnily z minuty na minutu. U přetížené linky V208 hrozilo přehřátí, prověšení či dokonce prasknutí vodiče, který vede mimo jiné přes jihovýchodní část Prahy. V zájmu ochrany životů, majetků a energetické infrastruktury bylo nutné toto vedení odpojit,“ vysvětluje člen představenstva ČEPS Pavel Šolc zodpovědný mimo jiné za oblast dispečerského řízení. „Jednalo se o zkušený tým, všichni dispečeři z daného týmu pracují na dispečinku ČEPS deset a více let,“ dodává.
Rychlá obnova dodávek elektřiny
Na rozdíl od kompletního blackoutu ve Španělsku a Portugalsku se v českém případě podařilo udržet téměř tři čtvrtiny soustavy v provozu, a bylo tedy možné obnovit dodávky podáním napětí z oblastí, které nebyly výpadkem postiženy. „Plán obnovy byl neprodleně aktivován. K vyřešení situace pomohla také efektivní spolupráce s provozovateli dotčených distribučních soustav, zahraničních přenosových soustav a složkami integrovaného záchranného systému i dalšími relevantními subjekty. Osvědčilo se, že scénáře možných krizových situací pravidelně společně procvičujeme. Velmi užitečné bylo také využití platformy pro přeshraniční výměnu regulační energie Picasso a ostrovních provozů uhelných elektráren, které se v dotčené oblasti udržely na vlastní spotřebě. V pozdější fázi obnovy soustavy bylo důležitým krokem také připojení paroplynové elektrárny Počerady, které zvýšilo výkon v dané oblasti a zabránilo opětovnému přetížení linky V208,“ uvedl Martin Durčák. Díky všem těmto faktorům se podařilo obnovit dodávky elektřiny již do dvou hodin pro území Prahy a do dalších tří hodin ve zbývajících oblastech.
Mohlo by vás zajímat: RENOMIA GROUP kupuje většinový podíl v polské společnosti IRCA
Přijatá opatření posilující odolnost soustavy
Řízení elektrizační soustavy má podobně jako řízení letového provozu jeden z nejefektivnějších systémů hodnocení a následné optimalizace vlastní činnosti. Proto je každý incident zdrojem poučení nejen pro dotčeného národního provozovatele, ale i pro další provozovatele evropských propojených soustav. Na základě události ze 4. července přijala ČEPS řadu opatření zaměřených na posílení odolnosti přenosové soustavy nad rámec požadovaných bezpečnostních standardů. Jedná se například o zpřísnění standardů spolehlivosti v oblasti plánování a přípravy provozu, revizi nastavení ochran u intermitentních zdrojů nebo zavedení mimořádné diagnostiky po každé opravě spoje vedení nad rámec běžných termovizních kontrol.
Na implementaci některých opatření začal tuzemský provozovatel přenosové soustavy pracovat okamžitě po události. Část z nich bude realizována do konce roku 2025, většina však bude zavedena postupně v roce 2026 – jedná se o složitější úpravy IT systémů či vývoj nových informačních a predikčních softwarů. Několik zbývajících opatření vyžadujících důslednou přípravu či spolupráci s dodavateli bude realizováno v rozmezí let 2027–2029.
Porucha na vedení V411
Příčinou výpadku vedení V411 4. 7. 2025 byla mechanická porucha na jednom z vodičů, konkrétně se jednalo o fyzické přerušení v tahové spojce lana. Za posledních 20 let eviduje ČEPS jen čtyři případy tohoto typu poruchy. Testy provedené v defektoskopické laboratoři ukázaly, že příčinou přerušení lana byla chybně provedená montáž tahové spojky. Šlo o skrytou vadu, kde k degradaci zařízení docházelo postupně. Montáž byla zrealizována dodavatelskou firmou ve dnech 1.–3. prosince 2024. Jednalo se o zahraniční firmu s dlouholetými zkušenostmi v oblasti výstavby, rekonstrukcí a oprav vedení. Dílo bylo dodavatelem předáno jako provozuschopné. Po obdržení výsledků šetření ČEPS neprodleně zahájila s uvedeným dodavatelem příslušné právní kroky pro uhrazení nákladů souvisejících s poškozením vedení V411 v souladu se zněním smlouvy.
Mohlo by vás zajímat: Afrika mění strategii: 6 milionů USD z Africké rozvojové banky na prevenci
Otázky a odpovědi
Co způsobilo rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie dne 4. 7. 2025?
Výpadek způsobil bezprecedentní souběh událostí, z nichž žádná by sama o sobě nepředstavovala zásadní problém pro bezpečnost přenosové soustavy: v čase 11:51:08 došlo k pádu fázového vodiče na vedení V411 propojujícím rozvodny Výškov a Hradec v Ústeckém kraji a za necelé dvě minuty poté k poklesu činného výkonu a výpadku zdrojů o celkovém výkonu cca 470 MW v oblasti severozápadních Čech. Tyto události spolu rozhodujícím způsobem nesouvisely, přičemž pravděpodobnost jejich souběhu v jedné hodině odpovídá 0,0000033 % tedy 1: 3 milionům. Mezi nepříznivé okolnosti, které průběh mimořádné události ovlivnily, patří také na letní poměry vysoké zatížení a skutečnost, že k poruchám došlo v době nejvyšší spotřeby daného dne.
Vedení V411 v uvedenou dobu přenášelo do výkonově deficitní oblasti severozápadních Čech (tzn. že spotřeba v této oblasti byla vyšší než výroba) přibližně 1 200 MW výkonu. Po jeho výpadku přešly velké elektrárny v dané oblasti (Počerady, Chvaletice, blok 6 Elektrárny Ledvice) do tzv. otáčkové regulace – jde o mechanismus, který udržuje konstantní rychlost otáčení turbogenerátoru, a tím zajišťuje stabilní frekvenci elektrizační soustavy. Navazující snížení činného výkonu elektráren a ztráta výroby zdrojů o celkovém výkonu cca 470 MW zvýšily výkonový deficit v severozápadních Čechách na téměř 1 670 MW, které do oblasti přenášela zbývající vedení. Jedno z nich, vedení V208 spojující rozvodny Milín a Čechy Střed, se tím značně přetížilo a z důvodu ochrany životů, majetků a energetické infrastruktury muselo být manuálně odpojeno. Poté došlo k výpadkům dalších prvků soustavy a v čase 11:59:47 ke vzniku energetického ostrova (odpojení části soustavy od zbytku sítě), který již nebyl schopen provozu.
Co bylo příčinou výpadku vedení V411?
Příčinou výpadku V411 byla mechanická porucha na jednom z vodičů, konkrétně se jednalo o fyzické přerušení v tahové spojce lana. Za posledních 20 let eviduje ČEPS čtyři případy tohoto typu poruchy. Testy provedené v defektoskopické laboratoři ukázaly, že důvodem přerušení lana byla chybně provedená montáž tahové spojky, která byla provedena dodavatelskou firmou ve dnech 1.–3. prosince 2024. Jednalo se o zahraniční firmu s dlouholetými zkušenostmi v oblasti výstavby, rekonstrukcí a oprav vedení. Dílo bylo dodavatelem předáno jako provozuschopné. Po obdržení výsledků šetření ČEPS neprodleně zahájila s uvedeným dodavatelem příslušné právní kroky pro uhrazení nákladů souvisejících s poškozením vedení V411 v souladu se zněním smlouvy. Policie ČR následně věc odložila s tím, že mohlo jít o skrytou vadu, kde k degradaci zařízení docházelo postupně, vlivem postupně se zvyšujícího tepelného působení na ocelovou duši vodiče a lano elektrického vedení.
Po provedené opravě v prosinci 2024 byl demontovaný vzorek prasklého fázového vodiče rovněž odeslán na expertizu do Kloknerova ústavu ČVUT s cílem ověření mechanické pevnosti lana v tahu. Tato zkouška prokázala, že je lano v pořádku, splňuje požadavek na pevnost a potvrdila technickou způsobilost provozu lana na vedení V411.
Zohlednila ČEPS zjištěné příčiny pádu fázového vodiče na V411 v četnosti kontrol vedení?
Ano, brzy po události ze 4. 7., ve dnech 10. a 11. 7., byly provedeny mimořádné letecké termovizní kontroly na vybraných vedeních. Jednalo se konkrétně o vedení V411, V412,
V208 a V420 v celkovém rozsahu cca 370 kilometrů. Rovněž bylo nad rámec dosavadních postupů zavedeno, že každá havarijní oprava proudového spoje bude v krátkém termínu po opravě mimořádně termovizně diagnostikována, a to nad rámec běžných termovizních kontrol vedení.
Plnila ČEPS před výpadkem bezpečnostní kritérium N-1, které stanoví, že po výpadku jakéhokoli prvku přenosové soustavy nedojde k přetížení jiného zařízení?
Podle výpočtů bylo kritérium N-1 plněno a před výpadkem vedení V411 nedošlo k přetížení žádného zařízení přenosové soustavy. Tento fakt ve své zprávě Factual Report týkající se události ze 4. 7. 2025 potvrdila také Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E. Samotný výpadek vedení V411 tedy rozsáhlý výpadek dodávek elektřiny nezpůsobil. ČEPS kritérium N-1 kontroluje ve všech fázích přípravy provozu až po reálný stav. V rámci krátkodobé přípravy provozu jsou ověřovány stavy plnění tohoto kritéria na den dopředu (tzv. DACF proces, který probíhá na společném evropském výpočetním nástroji AMICA), stejný proces pak běží v rámci dne na několik hodin dopředu (tzv. IDCF proces).
Jak se dispečeři ČEPS snažili zabránit rozsáhlému výpadku?
Po výpadku vedení V411 v 11:51:08 následovalo snížení činného výkonu a výpadek výroby zdrojů a měli dispečeři pouze necelých sedm minut na přípravu řešení bezprecedentní síťové situace. Po získání všech relevantních informací pak již jen několik desítek vteřin na samotnou reakci. Komplikací při řešení byla nutnost lokalizovat chybějící výkon v soustavě – v řídicím systému se totiž objevila unikátní, doposud nezaznamenaná situace, kdy systém nesignalizoval výpadek výroby zdroje, a dispečer tak neměl informaci, že tento zdroj již nedodává výkon. Uvedený jev nebyl doposud v historii ČEPS zaznamenán a jeho úprava v dispečerském řídicím systému je součástí prioritních nápravných opatření.
Poruchová událost v sobě, kromě výpadku V411 a výroby, kombinovala také přetížení několika prvků přenosové soustavy, konkrétně vedení V208, transformátoru 400 kV/220 kV v rozvodně Hradec u Kadaně a kombinovaného spínače přípojnic v 400kV rozvodně Krasíkov. Dispečeři prioritně řešili vedení V208, které vede přes jihovýchodní část Prahy a u nějž přetížení dosahovalo až 150 % maximálního dovoleného zatížení. Takto přetížené vedení představovalo zcela zásadní riziko pro zdraví a životy lidí, majetek i energetickou infrastrukturu, a proto jej dispečeři odpojili.
Proč bylo nutné vedení V208 vypnout, resp. co mohlo jeho přetížení způsobit?
Při velkém přehřátí mohou fázová lana ztratit pevnost a více se prověsit, v extrémním případě i prasknout. Prověšené vedení se pak může dotknout stavebních objektů či vegetace s rizikem vzniku požáru, zranění nebo usmrcení osob. Přetížení vedení rovněž může vést k jeho nevratnému poškození spojenému s majetkovou škodou a k nemožnosti toto vedení dále využít pro dispečerské řízení elektrizační soustavy.
V časovém okně desítek sekund a při stovkách aktivovaných systémových alarmů se toky na vedeních i výpočty simulací stavů rychle měnily ve značném rozsahu a narůstalo přetížení prvků soustavy. Dispečeři ČEPS analyzovali možnost topologického opatření, které by vedlo k odlehčení V208 změnou zapojení v soustavě, zvažovali také řešení pomocí změny výkonu
vybraných zdrojů. Tyto postupy se však vzhledem k nutnosti co nejrychlejší reakce jevily jako neefektivní a časové náročné.
Měli dispečeři pro řešení takto náročné situace dostatek zkušeností?
Tým dispečerů na pracovišti byl velice zkušený a složený z odborníků, kteří na dispečinku ČEPS pracují deset a více let. Všichni dispečeři ČEPS prošli zácvikem, složili závěrečné zkoušky a jsou držiteli platného certifikátu pro výkon dané dispečerské funkce v souladu s Nařízením Evropské komise (tzv. SOGL). Všichni dispečeři ČEPS se rovněž pravidelně účastní odborného výcviku organizovaného formou praktických lekcí na dispečerském tréninkovém simulátoru jak v ČEPS, tak v zahraničí společně s dalšími dispečery z okolních provozovatelů přenosových soustav, případně formou interaktivních workshopů a školení. Absolvují rovněž společné odborné výcviky v rámci ČR s dispečery provozovatelů regionálních distribučních soustav a elektráren připojených do přenosové soustavy, které nově organizuje ČEPS.
Jak probíhala obnova dodávek elektřiny po výpadku?
V souladu s Plánem obnovy, který popisuje postup při velkém výpadku v přenosové soustavě, dispečink ČEPS nejprve vypnul všechny vypínače v rozvodnách, které byly bez napětí. Tím se připravila síť na bezpečné a postupné opětovné zapínání. Dodávky elektřiny na straně přenosové soustavy byly obnoveny za 2 hodiny pro území Prahy, ve zbývající postižené části republiky došlo k obnovení dodávek do distribuční sítě v řádu dalších 3 hodin. Následně probíhaly práce na obnovení dodávek elektřiny ze strany provozovatelů distribuce, kteří zajišťují dodávky elektřiny koncovým spotřebitelům včetně domácností.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance Talk: U mikrofonu Thierry Thibault
Minutovník
- Ve 12:19 dispečeři znovu zapnuli první rozvodnu v postižené oblasti – Týnec.
- V 12:24 bylo následně uvedeno do provozu vedení V208.
- Dispečeři pak postupně uváděli další rozvodny pod napětí, a to podle předem stanovených pravidel – přednostně ty, které napájejí Prahu (rozvodny Chodov a Malešice).
- Obnovování dodávky elektřiny pro zákazníky probíhalo ve spolupráci s dispečinky distribučních společností.
- Ve 14:09 už byly všechny rozvodny 400 a 220 kV přenosové soustavy opět pod napětím.
- Ve 14:20, kdy byla obnovena zhruba polovina spotřeby, museli dispečeři obnovování na chvíli zastavit, a to kvůli opětovně hrozícímu přetížení vedení V208. Pro řešení této situace vydali pokyn k najetí paroplynové elektrárny Počerady, aby se zvýšila výroba přímo v postižené oblasti a snížilo zatížení vedení. V 15:18, po přifázováni první plynové turbíny, tak mohlo připojování odběratelů pokračovat.
- V 17:35 dostal dispečink ČEPS od distribučních společností zprávu, že dodávky elektřiny byly obnoveny pro všechny odběratele.
- Ve 23:13 bylo po dokončení oprav zapnuto do provozu vedení V411.
Komentáře
Přidat komentář