Extrémní počasí
Lidé mají největší obavy ze dvou zcela odlišných projevů – ze sucha (69 %) a extrémních bouřek (64 %). Následuje znepokojení spojené s velkou vodou (58 %), krupobitím (57 %) a vichřicí (55 %). Obavy jsou to oprávněné, protože právě tyto živly sužují lokality v Česku hojně. V roce 2024 například záplava způsobila klientkám a klientům Generali České pojišťovny 24 497 škod, vichřice 12 470 a krupobití 7 953 pojistných událostí.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Klima mění pojišťovnictví. Makléř jako průvodce novou realitou
Přístup k pojištění překvapuje
Jakkoliv lidé počasí a jeho projevy vnímají intenzivně, a to včetně škod, které působí, vliv na jejich přemýšlení o pojištění a přístup k němu to nijak dramaticky nemění: 77 % dotázaných uvedlo, že extrémní a měnící se počasí není důvodem k pořízení nového nebo přehodnocení stávajícího pojištění. Zbývajících 23 % lidí v Česku to má přesně opačně. V posledních letech tak neprovedlo ve svém pojištění kvůli projevům počasí žádné změny 62 % dotázaných. Ti, kteří ke změnám sáhli, tak učinili nejčastěji tím, že pojistnou smlouvu aktualizovali – rozšířili pojistné krytí o další rizika (16 %), dalších 14 % si navýšilo pouze pojistné částky a 9 % si pod vlivem počasí pořídili pojištění majetku, které do té doby vůbec neměli.
Vnímání klimatické změny
Proměně klimatu se odborná veřejnost začala systematicky věnovat od 50. let 20. století. Za dalších 40 let se pojem „klimatická změna“ stal veřejným tématem. Jak se k němu staví česká společnost? Projevy počasí v posledních letech dělají vrásky na čele nejen obyvatelům Česka. Ti však současné počasí v průzkumu nejčastěji (23 %) popisovali počasí jako „přinášející více škod“. Dalších 21 % ho definuje jako (navzdory předpovědím počasí) „nepředvídatelné“ a dalších 20 % přidává hodnocení jako „často překvapující“. Významnější procento odpovědí je v hodnocení opatrnější a popisuje počasí jako „pozvolna se měnící“ (16 %) a 10 % se uchyluje k hodnocení počasí jako „extrémní“.
Zima je nejviditelnější
Klimatickou změnu Česky a Češi vnímají především přes proměny související s více či méně tradičním průběhem ročních období. V tomto ohledu se lidé vyjádřili jasně – největší změnou v posledních letech prochází zima – jako nejvýrazněji se měnící roční odbobí ji označilo 47 % respondentek a respondentů. S větším odstupem pak následují léto (27 %) a jaro (23 %). Naopak podzim svým charakterem zřejmě v české populaci zatím žádné pochybnosti nevyvolává. Počasí a jeho proměny formuje přemýšlení lidí v tom ohledu, že výkyvy počasí většina lidí vnímá tak, že ohrožují i ta místa, kde se dříve problémy vůbec neevidovaly. Ve 46 % to přičítají všem přírodním živlům, ve 38 % tuto premisu spojují s povodněmi a záplavami, ve 25 % případů pak se suchem.
Mohlo by vás zajímat: Povodně 2024 jsou třetí nejdražší katastrofou v ČR. 7 z 10 budov je podpojištěno
Přístup se (ne)mění
Klimatické změně se dá jen obtížně čelit, pokud se v masivním měřítku nepřistoupí ke změnám. Jak k nim přispívá Česko a jeho obyvatelé? Výsledky jsou poněkud rozporuplné. Měnící se počasí a jeho projevy u 79 % Čechů nevyvolalo žádnou potřebu změn v jejich životě, přesně naopak je to u 21 % lidí. Podíváme-li se na to, v jakých oblastech lidé deklarují, že se začali chovat odpovědněji, jednoznačně dominuje hospodaření s vodou (51 %), následované změnami v oblasti trávení volného času (35 %) a pěstování rostlin (33 %). Pětici nejčastěji zmiňovaných oblastí, kde lidé volí odpovědnější přístup než dříve, jsou to nákupy oblečení (29 %) a péče o zdraví (26 %). Další oblasti viz infografiku.
Počasí a emoce
Extrémy spojené s počasím vyvolávají mezi lidmi i silné emoce. Z čeho a jaké? I na to se zaměřila část průzkumu Generali České pojišťovny. Zážitky z roku 2021 zůstanou v české společnosti zřejmě dlouho hluboce zakořeněné, protože 43 % Češek a Čechů má největší hrůzu z tornáda, Generali Česká tehdy řešila přes 37 tisíc pojistných událostí za téměř 6 miliard korun. Další strachy lidé vnímají v souvislosti s krupobitím (37 %) a požáry v důsledku such nebo horka (35 %). Ty jsou jen těsně následované vichřicí (34 %) a přívalovými dešti (33 %).
Povodně 2024 a předpověď počasí
Loňské povodně měly jedno velké specifikum – o tom, co přinese počasí, se vědělo několik dní dopředu. Předpovědi počasí tak významně sehrály důležitou roli v tom, že se lidé mohli na přívaly vody připravit. Sledování počasí a zejména jeho předpovědi patří mezi pevnou a důležitou součást lidských životů. V Česku sledujete počasí každý den 42 % lidí, několikrát do týdne to je 29 % a najdou se i tací, kteří sledují počasí několikrát za den – těch průzkum odhalil nemalých 19 %.
Kde a kdy počasí sledují
Jaké zdroje informací o počasí se v Česku těší mimořádné oblíbenosti? Na prvním místě jsou to jednoznačně mobilní aplikace, na nichž počasí sleduje 63 % dotazovaných. Dalších 36 % hledá předpověď počasí na webu, 28 % pak sbírá informace o počasí z televizních pořadů. A kdy se lidé v Česku nejčastěji uchylují k cílenému sledování předpovědi počasí? Nejčastějším impulsem jsou v 36 % jakékoliv delší cesty mimo domov. Těsně je následuje zvyk koukat na předpověď počasí hned ráno po probuzení – tuto rutinu přiznalo v průzkumu hned 34 % respondentek a respondentů. Podobný přístup volí 30 % těch, kteří výhled počasí sledují večer před usnutím. Pro 28 % lidí je pak pohled na předpověď počasí spojený s odchodem z domova.
Těší se důvěře
Předpověď počasí se mezi Čechy těší vysoké důvěryhodnosti, 70 % lidí důvěřuje předpovědím, za nimiž stojí práce meteorologů, jen 3 % považuje za důvěryhodnější predikci na bázi výpočtů umělé inteligence. Zbylých 27 % pak mezi nimi nevidí zásadnější rozdíl. Nicméně Češi si velmi dobře uvědomují, že meteorologie urazila za posledních 5 let výrazný posun směrem k přesnějším předpovědím. Ty za přesnější než před 5 lety považuje 47 % dotázaných.
Jsou všímaví
Skutečnosti, že se s počasím „něco děje“, si všímá drtivá většina české populace. Ve 37 % si lidé všímají hlavně těch změn počasí, které v nich vyvolávají znepokojení. Dalších 31 % o výrazných změnách v počasí nemá absolutně žádné pochyby. Stále zůstává 24 % těch, kteří si sice v počasí změny uvědomují, ale nechávají je zcela v klidu. Zbývajících 6 % respondentů žádné změny v počasí za uplynulých pět let nepostřehly.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2024: Předepsané pojistné vzrostlo skupině VIG na 8,6 mld. EUR
Rok po povodních: Příběh ze života
Při loňských povodních a záplavách velká voda zásadně poškodila či zcela zničila 861 domů (dle odhadů ČAP). Mezi ty, kterým voda vzala střechu nad hlavou, patří i Petr Harazin a jeho dcera Petra Isaiášová z Jeseníku. Měli však štěstí, protože jejich pojištění bylo správně nastavené a za totální škodu získali výplatu pojistného plnění již několik dní poté, co voda ve městě způsobila zkázu.
Po roce od ničivých povodní se ale mnoho věcí nevyřešilo. Stále bydlí v provizorních bytech v panelovém domě, které dočasně získali od města. Situace s jejich pozemkem, kde již není možné stavět domy, se vyvíjí jen velmi pomalu. „Byl nám přislíben pozemek, který nabídl stát, že bezplatně převede na město, a to poté na nás,“ popisuje Petra Isaiášová původní optimistické vyhlídky. Teprve po roce ale stát pozemky převedl a lhůty spojené s administrativními procesy zaberou zřejmě další měsíce. „Zatímco s pojišťovnou bylo vyřešeno vše bleskově, s úředním šimlem stále bojujeme,“ říká Petra Isaiášová. Z pojistného plnění rodina plánuje postavit nový dům. Zatím však stále nevědí kde a kdy. Na jejich současném pozemku pak povodí Odry zřejmě v budoucnu vybuduje protipovodňová opatření.
Jako nepříjemný paradox se pak ukazuje situace, kteří byli odpovědní a řádně se pojistili. Při žádání o podporu např. v programu Živel 3 bývají totiž odmítaní. „Celá tato podpora vyznívá tak, že jsme majetkové pojištění platili snad zbytečně, protože ten, kdo neplatil žádné, dostane odškodnění od státu,“ s jistou hořkostí konstatuje Petra Isaiášová.
Průzkum pro Generali Českou pojišťovnu v červnu 2025 provedla na reprezentativním vzorku v on-line dotazování agentura Perfect Crowd. Šetření se zúčastnilo 612 respondentů ve věku 18+.
Komentáře
Přidat komentář