CRIF: V roce 2025 v ČR zbankrotovalo 6 213 podnikatelů. O 16 % více než v 2024

CRIF: V roce 2025 v ČR zbankrotovalo 6 213 podnikatelů. O 16 % více než v 2024
CRIF: V roce 2025 v ČR zbankrotovalo 6 213 podnikatelů. O 16 % více než v 2024
21.1.2026 Škody, Spektrum

Soudy v České republice v minulém roce vyhlásily bankrot 6 213 fyzických osob podnikatelů. Meziročně to bylo o 16 % více. Zároveň přijaly 6 568 návrhů na bankrot, což bylo o 12 % více než v roce 2024. Počet bankrotů byl nejvyšší od roku 2021, kdy jich bylo o 149 více. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF.

„Za loňský rok vyhlásily soudy meziročně o 863 bankrotů fyzických osob podnikatelů více. Dynamika růstu byla více než dvojnásobná oproti situaci ke konci prosince 2024. Naopak v letech 2021 až 2023 se počet bankrotů podnikatelů snižoval. Nedá se říct, že by ekonomické prostředí podnikatelům nepřálo. Loňský počet bankrotů fyzických osob podnikatelů stále nedosáhl úrovně roku 2020. Růst úvěrů podnikatelů se sice ke konci loňského roku značně zrychlil, jejich vklady jsou však stále ještě až třikrát vyšší než jejich úvěry. Podíl nevýkonných úvěrů podnikatelů se i nadále snižuje. Počet podnikatelů se v loňském roce zvýšil v rámci posledních šesti let zdaleka nejvíce. Navíc, až 97 % návrhů na bankrot podnikatelů končí povolením oddlužení, tedy osobním bankrotem. Fyzická osoba tak může pokračovat ve svém podnikání,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V minulém roce soudy v průměru vyhlásily bankrot 518 podnikatelů měsíčně. Oproti roku 2024 to bylo o 72 více. Zároveň soudy měsíčně v průměru obdržely 547 návrhů na bankrot podnikatelů, což je o 59 více než o rok dříve. Soudy vyřizují návrhy na bankrot podnikatelů poměrně svižně, což dokládá malý rozdíl mezi počtem přijatých návrhů a počtem vyhlášených bankrotů za jeden měsíc.


Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Lednové hubnutí už není jen o posilovnách. Doplňují ho léky


Stejně jako předloni, tak i v roce 2025 soudy nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlásily v Moravskoslezském kraji (829), následoval Středočeský kraj (737) a Praha (724). Počet bankrotů meziročně vzrostl ve všech krajích. Nejvýrazněji, a to o 37 %, se jejich počet zvýšil v Karlovarském kraji. V Jihočeském kraji zbankrotovalo o 27 % podnikatelů více a v Libereckém kraji soudy meziročně vyhlásily o čtvrtinu bankrotů více. Nejnižší dynamiku vykázal Plzeňský (8 %) a Moravskoslezský kraj (9 %). V průměru za celou ČR připadlo na 10 tisíc aktivních subjektů 61 bankrotů podnikatelů, o rok dříve to bylo 53 bankrotů.

Bankrot nadále nejvíce hrozí podnikatelům v Karlovarském kraji

Karlovarský kraj, kde byla i nejvyšší meziroční dynamika růstu, byl také regionem, kde bankrot hrozil podnikatelům nejvíce. Na 10 tisíc aktivních fyzických osob podnikatelů připadlo 100 bankrotů. Bankrot tak byl vyhlášen u 1 % z celkového počtu aktivních podnikatelů v tomto kraji. V Libereckém a Ústeckém kraji připadlo na 10 tisíc subjektů shodně po 90 bankrotech. S 89 bankroty byla podobná situace také v Moravskoslezském kraji. Naopak nejnižší míra bankrotů byla v roce 2025 v Praze, kde na 10 tisíc podnikatelů připadlo pouze 39 bankrotů. Zbankrotovalo zde pouze 0,4 % aktivních podnikatelů.

Z jednotlivých odvětví zdaleka nejvíce bankrotů podnikatelů soudy vyhlásily ve stavebnictví (1 502). V oboru, který se věnuje velkoobchodu, maloobchodu a opravám a údržbě motorových vozidel, zbankrotovalo 1 014 podnikatelů. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 833 bankrotů. Z významně zastoupených odvětví se počet bankrotů meziročně nejvíce zvýšil v administrativních a podpůrných činnostech, a to o 34 %. V odvětví profesní, vědecké a technické činnosti počet bankrotů meziročně vzrostl o 26 % a v ostatních činnostech, mezi které patří různé služby jako například kadeřnictví, kosmetika nebo opravy výrobků, se jejich počet zvýšil o 24 %.

Bankrot podnikatelům nejvíce hrozil v dopravě a skladování

V loňském roce bylo pro podnikatele nejrizikovější odvětví doprava a skladování, ve kterém na 10 tisíc registrovaných subjektů připadlo 78 bankrotů. Ve stavebnictví, kde bylo bankrotů nejvíce ze všech oborů, to bylo 58 bankrotů na 10 tisíc registrovaných podnikatelů. V oboru ubytování a stravování připadlo na 10 tisíc subjektů 42 bankrotů a ve zpracovatelském průmyslu 34 bankrotů. Naopak nejnižší míru bankrotů vykázalo odvětví informační a komunikační činnosti s 9 a profesní, vědecké a technické činnosti s 13 bankroty na 10 tisíc registrovaných podnikatelů.

Soudy v minulém roce vyhlásily 15 445 osobních bankrotů, meziročně o 12 % více

Soudy v České republice v minulém roce vyhlásily 15 445 osobních bankrotů, meziročně o 12 % více. Zároveň přijaly 16 080 návrhů na osobní bankrot. Oproti roku 2024 jich bylo o 8 % více. „V loňském roce soudy vyhlásily o 1 715 osobních bankrotů více než v roce 2024. Jejich počet se dostal na úroveň roku 2021. Výrazně vyšší počet osobních bankrotů byl v roce 2020, kdy jich bylo o více než 1 800 více. Byl to však částečně důsledek novely insolvenčního zákona z poloviny roku 2019, která změkčila podmínky pro osobní bankrot, a tím jej zpřístupnila vyššímu počtu lidí. V loňském roce počet osobních bankrotů stoupal zejména v prvních čtyřech měsících, poté se víceméně snižoval, což je dobré znamení pro vývoj v letošním roce,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.


Mohlo by vás zajímat: Kdo se stal novým prezidentem Asociace penzijních společností?


Spotřebu domácností podnítila nízká inflace a zvyšování mezd

„Objem vkladů domácností převyšuje objem jejich úvěrů, avšak dynamika vkladů v loňském roce výrazně zaostávala za dynamikou krátkodobých úvěrů. Nízká inflace spolu se zvyšováním mezd a s ekonomickým růstem podnítily spotřebu domácností, mnohdy uskutečněnou s využitím dluhových nástrojů. To se pak odrazilo i v růstu počtu osobních bankrotů. Na rozdíl od exekuce je cílem osobního bankrotu zbavit dlužníka jeho krátkodobých závazků, a tím mu vytvořit šanci na nový začátek bez dluhového zatížení,“ doplňuje Věra Kameníčková.

Za rok 2025 soudy nejvíce osobních bankrotů vyhlásily v Moravskoslezském kraji (2 391). Druhý nejvyšší počet byl v Ústeckém kraji (2 161) a třetí nejvyšší počet ve Středočeském kraji (1 662). Na tyto tři regiony připadly dvě pětiny z celkového počtu bankrotů za minulý rok. Naopak nejméně jich bylo ve Zlínském kraji (525), který těsně následoval kraj Vysočina (526). V Karlovarském kraji bylo vyhlášeno 583 osobních bankrotů.

Meziročně se počet osobních bankrotů zvýšil ve 13 krajích ze 14. Ve Zlínském kraji se jejich počet nezměnil. Nejvýraznější růst byl v Praze, kde se jejich počet zvýšil o 29 %. V kraji Vysočina vzrostl počet osobních bankrotů o 27 % a v Jihomoravském kraji o 21 %. Nadprůměrný růst počtu osobních bankrotů byl také v Plzeňském kraji. Pouze o 6 % se počet osobních bankrotů meziročně zvýšil v Královéhradeckém kraji a o 8 % to bylo v Karlovarském kraji.

Osobní bankrot nejvíce hrozí obyvatelům Ústeckého kraje

Již delší dobu jsou osobním bankrotem nejvíce ohroženi obyvatelé Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Letos se k nim přiřadil i Středočeský kraj. Na 10 tisíc obyvatel ve věku 15 let a více připadlo 50 osobních bankrotů v Ústeckém kraji. Podstatně méně to bylo v Moravskoslezském a ve Středočeském kraji, a to shodně po 24 bankrotech. Nadprůměrnou míru bankrotů vykázal také Karlovarský, Liberecký a Olomoucký kraj. Průměr za všechny kraje byl v loňském roce 17 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel.


Mohlo by vás zajímat: Sezóna hurikánů v Atlantiku skončila loni pro USA milosrdně


Nejnižší riziko osobního bankrotu vykázali obyvatelé Plzeňského kraje se 7 bankroty na 10 tisíc obyvatel ve věkové skupině nad 15 let, po 11 bankrotech to bylo ve Zlínském kraji a v kraji Vysočina. Přestože Praha vykázala nejvyšší meziroční dynamiku růstu osobních bankrotů, ve srovnání s ostatními kraji je na čtvrté nejlepší pozici. Obdobná situace byla také v kraji Vysočina, kde byl druhý nejvyšší meziroční růst počtu osobních bankrotů.

Zdroj: CRIF

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články