„V letošním roce zbankrotovalo o 685 podnikatelů více ve srovnání s obdobím leden až listopad loňského roku. Je to stále ještě nižší počet než například v roce 2020, kdy byl počet bankrotů podnikatelů o 1 000 vyšší. Meziroční dynamika růstu počtu bankrotů je více než dvojnásobná. Přitom podíl nevýkonných úvěrů podnikatelů se letos mírně snižuje a je nejnižší minimálně od roku 2020. Zároveň však úvěry poskytnuté podnikatelům rostou rychleji než jejich vklady. I tak je objem podnikatelských úvěrů v porovnání s jejich vklady pouze zhruba třetinový. Počet bankrotů se letos zvyšuje ve všech krajích, avšak rozdílným tempem,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Mohlo by vás zajímat: 3Q 2025: Předepsané pojistné vzrostlo skupině VIG na 12,5 mld. EUR
Meziročně se v období od ledna do konce listopadu počet bankrotů zvýšil nejvýrazněji v Karlovarském kraji, a to o 48 %, dále v Libereckém kraji o 30 % a v Jihočeském kraji o čtvrtinu. O více než pětinu se počet bankrotů meziročně zvýšil také v Pardubickém kraji, Ústeckém kraji a ve Středočeském kraji.
Naopak v Královéhradeckém kraji počet bankrotů meziročně vzrostl o desetinu. Shodně o 11 % se zvýšil v Olomouckém a v Moravskoslezském kraji. V Jihomoravském kraji a v Praze se jejich počet zvýšil o 12 %.
Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského prosince do konce listopadu, zbankrotovalo 6 312 podnikatelů. Oproti předchozímu období to bylo o 19 % více. Nejvyšší počet bankrotů soudy vyhlásily v Moravskoslezském kraji (846), ve Středočeském kraji (742) a v Praze (728). Na tyto tři kraje připadly více než dvě pětiny všech bankrotů v daném období. Naopak nejméně podnikatelů zbankrotovalo v kraji Vysočina (218), v Karlovarském kraji (233) a ve Zlínském kraji (249). Tyto tři kraje patří k regionům, které mají poměrně malý počet podnikatelů.
Bankrot nejvíce hrozil podnikatelům v Karlovarském kraji
Od prosince 2024 do konce listopadu letošního roku byli bankrotem nejvíce ohrožení podnikatelé v Karlovarském kraji. Na 10 tisíc aktivních podnikatelů zde připadlo 106 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 96 bankrotů a v Libereckém kraji 93 bankrotů. V Moravskoslezském kraji na 10 tisíc podnikatelů připadlo 91 bankrotů.
Nejméně hrozil bankrot podnikatelům již tradičně v Praze, kde na 10 tisíc aktivních fyzických osob podnikatelů připadlo 39 bankrotů. Ve Zlínském kraji to bylo 48 bankrotů a v kraji Vysočina 49.
Stejně jako jsou rozdíly ve vývoji počtu bankrotů mezi kraji, existují i v rámci jednotlivých odvětví. V období od ledna do listopadu letošního roku se meziročně nejvíce zvýšil počet bankrotů podnikatelů v oboru kulturní, zábavní a rekreační činnosti (o 44 %). Druhý nejvyšší růst byl v administrativních a podpůrných činnostech (o 39 %). V ostatních činnostech se počet bankrotů meziročně zvýšil o 31 %. Patří mezi ně služby jako kadeřnictví, kosmetika nebo opravy výrobků. Počet bankrotů podnikatelů se snížil pouze v oboru informační a komunikační činnosti (o 12 %). Podprůměrný růst počtu bankrotů vykázala odvětví doprava a nakládání s nemovitostmi.
V posledních 12 měsících soudy vyhlásily nejvíce bankrotů v oboru stavebnictví (1 540), velkoobchod, maloobchod a opravy a údržba motorových vozidel (1040) nebo zpracovatelský průmysl (837).
Bankrot již delší dobu nejvíce ohrožuje podnikatele ve třech odvětvích. Patří sem doprava a skladování s 79 bankroty na 10 tisíc registrovaných subjektů, dále stavebnictví s 59 bankroty a ubytování a stravování se 42 bankroty. Naopak v odvětví informační a komunikační činnosti to bylo jen 9 bankrotů na 10 tisíc registrovaných subjektů. Stejná situace byla i v oboru vzdělávání.
Mohlo by vás zajímat: Pohled do dálky… Vývoj pojistného trhu v Jižní Africe
V ČR za deset měsíců přibylo 29 937 podnikatelů, třikrát více než v minulém roce
Praha, 4. prosince 2025 – Od ledna do konce října v České republice podnikání zahájilo 78 203 fyzických osob, meziročně o 9 % více. Naopak 48 266 jich činnost ukončilo. Oproti stejnému období loňského roku jich bylo o 23 % méně. Počet podnikatelů se zvýšil o 29 937. Ve srovnání s obdobím od ledna do konce října minulého roku je to více než trojnásobný přírůstek počtu podnikatelů. Na 10 zaniklých podnikatelů letos připadlo 16 nových. To je nejvíce za posledních pět let.
„Jen v říjnu na trhu přibylo 4 504 podnikatelů, což je doposud nejvyšší čistý přírůstek za měsíc v letošním roce. Oproti předchozím měsícům tempo růstu zrychlilo a na 10 zaniklých fyzických osob podnikatelů v říjnu připadlo 22 lidí, kteří činnost zahájili. Za prvních deset měsíců letošního roku již také na trh vstoupilo o zhruba 20 000 více podnikatelů než za celý rok 2024, ve kterém však dozníval efekt povinnosti mít datovou schránku,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Od ledna do konce října zahájilo nejvíce lidí činnost v Praze (17 276), což odpovídá více než pětině počtu fyzických osob podnikatelů za celou ČR, kteří na trh letos vstoupili. Druhý nejvyšší počet byl ve Středočeském kraji (10 298), po kterém následoval Jihomoravský kraj (8 755). Na tyto tři kraje připadla téměř polovina všech podnikatelů, kteří svou činnost zahájili v roce 2025.
Počet nových podnikatelů se letos oproti období od ledna do října 2024 zvýšil ve 12 ze 14 krajů. Zdaleka nejvyšší růst byl v Praze, kde činnost zahájilo o 29 % lidí více než v minulém roce. V Karlovarském kraji vzniklo o 13 % více podnikatelů než loni, v Jihomoravském kraji o 11 % více. V Jihočeském kraji se počet nových podnikatelů nezměnil a pouze v Pardubickém kraji se o 1 % snížil.
Ukončení podnikatelské činnosti z hlediska krajů
Za prvních deset měsíců roku nejvíce podnikatelů zaniklo v Praze (9 475), dále pak ve Středočeském kraji (5 966) a v Jihomoravském kraji (4 735). Hlavní město bylo jediným regionem, kde se oproti prvním deseti měsícům loňského roku počet zaniklých fyzických osob podnikatelů zvýšil, a to o 7 %.
Počet podnikatelů, kteří svou činnost ukončili, se ve všech ostatních krajích poměrně rychle snižoval. Nejvýraznější pokles, o 39 %, zaznamenal Zlínský kraj. V Libereckém kraji jejich počet klesl o 36 % a v Karlovarském kraji o 32 %. V ostatních krajích se počet zaniklých fyzických osob podnikatelů meziročně snížil více než o pětinu.
Mohlo by vás zajímat: Úspěch STAR INSURANCE GROUP. Pojistné přesáhlo 3 miliardy a silná pozice v AČPM
Nejrychlejší nárůst podnikatelů byl v Praze a Jihomoravském kraji
Praha a Jihomoravský kraj jsou regiony, kde za prvních deset měsíců roku rostl počet podnikatelů nejrychleji. Na 10 zaniklých fyzických osob podnikatelů v nich připadlo 18 lidí, kteří činnost zahájili. V Moravskoslezském kraji a ve Středočeském kraji to bylo shodně 17 podnikatelů a ve Zlínském kraji 16 podnikatelů na 10 zaniklých. Nejnižší růst byl letos v Karlovarském kraji a Královéhradeckém kraji, kde na 10 zaniklých připadlo shodně po 13 nových podnikatelích.
Přestože se v Praze počet zaniklých podnikatelů meziročně zvýšil, na trhu zde za deset měsíců roku 2025 přibylo 7 801 podnikatelů, což je více než čtvrtina z celé ČR. Druhý nejvyšší přírůstek počtu fyzických osob podnikatelů byl ve Středočeském kraji (4 332), po něm následoval Jihomoravský kraj (4 020).
Nejvíce lidí v prvních deseti měsících zahájilo podnikání ve stavebnictví (11 582), dále v profesních, vědeckých a technických činnostech (9 144) a ve zpracovatelském průmyslu (9 115). Oproti období od ledna do konce října loňského roku se počet nových podnikatelů zvýšil nejvíce v odvětví doprava a skladování (o 36 %). V informačních a komunikačních činnostech se jejich počet zvýšil o 21 % a ve stavebnictví o 19 %. Počet podnikatelů, kteří letos činnost zahájili, se meziročně zvýšil ve všech oborech, pouze v ubytování a stravování stagnoval.
Počet podnikatelů se do konce října nejrychleji zvyšoval v kulturních a rekreačních činnostech, kde v prvních deseti měsících letošního roku na 10 zaniklých připadlo 47 nových podnikatelů. V informačních a komunikačních činnostech a ve vzdělávání to bylo shodně 31 nových podnikatelů na 10 zaniklých. Nadprůměrným tempem se počet podnikatelů zvyšoval také v ostatních činnostech. Na 10 lidí, kteří v oboru činnost ukončili, připadlo 26 nových. Do ostatních činností patří služby jako opravy výrobků, kadeřnictví nebo kosmetika.
Naopak ve třech oborech se v prvních deseti měsících počet podnikatelů snižoval. V odvětví, které se věnuje rozvodům elektřiny, plynu a tepla, na 10 zaniklých podnikatelů připadli pouze 4 lidé, kteří v něm činnost zahájili. V obchodu to bylo 5 nových podnikatelů na 10 zaniklých a v ubytování a stravování na 10 zaniklých připadlo 8 nových.
Do konce října soudy v ČR vyhlásily 13 241 osobních bankrotů, o 16 % více než v roce 2024
Za období od ledna do konce října soudy v České republice vyhlásily 13 241 osobních bankrotů. Oproti prvním deseti měsícům loňského roku jich bylo o 1 825 více. Zároveň přijaly 13 664 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 1 476 více.
„Osobních bankrotů bylo letos o 16 % více než za prvních deset měsíců loňského roku. Dynamika růstu je letos více než trojnásobná oproti stejnému období roku 2024. Počet lidí, u kterých soudy vyhlásily osobní bankrot, je letos nejvyšší od roku 2020. Přitom ještě v roce 2023 počet osobních bankrotů meziročně klesal. Poměrně rychle roste objem úvěrů na spotřebu a zvyšuje se i podíl nevýkonných úvěrů v případě krátkodobých půjček. Rostou mzdy, zpomaluje se růst vkladů, a tím pádem se zvyšuje poptávka domácností po zboží a službách. Lze tudíž předpokládat, že počet osobních bankrotů se bude zvyšovat i nadále,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Za deset měsíců letošního roku bylo nejvíce osobních bankrotů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (2 049), po něm následuje Ústecký (1 844) a Středočeský kraj (1 400). Nejméně osobních bankrotů vyhlásily soudy ve Zlínském kraji (446), v kraji Vysočina (469) a v Karlovarském kraji (487).
Počet osobních bankrotů se meziročně zvýšil ve všech krajích, i když značně rozdílným tempem. Nejrychleji to bylo v Praze, a to o 33 %, zde se počet osobních bankrotů zvyšuje poměrně rychle celý letošní rok. V kraji Vysočina se počet osobních bankrotů zvýšil o čtvrtinu, v Plzeňském kraji to bylo o 24 % více. Naopak, pouze o 1 % vzrostl počet osobních bankrotů ve Zlínském kraji, o 8 % v Libereckém kraji a o 11 % v Královéhradeckém kraji.
Mohlo by vás zajímat: D.A.S. posiluje roli lídra právní ochrany a rozšiřuje své služby napříč trhem
Osobní bankrot dlouhodobě nejvíce hrozí obyvatelům tří krajů
Dlouhodobě jsou osobním bankrotem ohroženi obyvatelé tří strukturálně postižených krajů, a to v Ústeckém, v Moravskoslezském a v Karlovarském kraji. V polovině roku se k nim přidali i lidé ve Středočeském kraji. Osobní bankrot nejvíce hrozí obyvatelům Ústeckého kraje. Za posledních 12 měsíců zde připadlo na 10 tisíc obyvatel starších 15 let 50 osobních bankrotů. V Moravskoslezském a Středočeském kraji to bylo shodně 24 bankrotů. Naopak nejnižší míru ohrožení v tomto období vykázal Plzeňský kraj s 8 osobními bankroty na 10 tisíc obyvatel. V kraji Vysočina a ve Zlínském kraji to bylo shodně po 11 bankrotech. Podprůměrnou míru ohrožení vykazuje i Praha, a to navzdory velmi rychlému růstu jejich počtu.
„Zajímavé je, že kraje, které se vyznačují nízkou mírou ohrožení osobním bankrotem, zároveň letos vykazují nadprůměrnou dynamiku meziročního růstu počtu osobních bankrotů. Kromě Prahy do této skupiny patří ještě Plzeňský kraj a kraj Vysočina,“ doplňuje Věra Kameníčková. Nejvíce lidí, u kterých byl povolen osobní bankrot, je ve věku od 30 do 40 let. Průměrný věk obyvatel, u kterých soudy povolily oddlužení, se mírně snižuje. V roce 2008 to bylo 44,2 let a letos jen 42 let.
Komentáře
Přidat komentář