Výroční zpráva společnosti Swiss Re SONAR identifikuje a hodnotí rizika, která by mohla mít dopad na globální ekonomiku a pojišťovnictví v nadcházejících letech. Poskytnutím včasného vhledu do potenciálních nových a vyvíjejících se rizik si zpráva klade za cíl pomoci podnikům a pojišťovnám lépe porozumět potenciálním rizikům a integrovat tyto znalosti do rozhodovacích procesů. Tento konkrétní report zdůrazňuje, jak nebezpečí extrémních veder přesahuje lidské oběti, a mapuje jeho dopady napříč průmyslovými odvětvími, jako je energetika a telekomunikace.
Mohlo by vás zajímat: Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2024: V jaké formě je pojistný trh?
Neviditelné nebezpečí s fatálními důsledky
Extrémní horko dlouho zůstávalo v pozadí zájmu pojišťoven a veřejnosti i podnikatelů. Na rozdíl od dramatických záběrů z hurikánů či zemětřesení působí vlny veder méně nápadně, jejich dopady však jsou devastující. Podle výroční zprávy Swiss Re 2025 SONAR se extrémní vedra řadí mezi nejvýznamnější nově vznikající rizika globální ekonomiky. „Extrémní horko bývalo považováno za neviditelné nebezpečí, protože dopady nejsou tak zřejmé jako u jiných přírodních rizik,“ vysvětluje Jérôme Haegeli, hlavní ekonom skupiny Swiss Re. „S jasným trendem k delším a teplejším vlnám veder je důležité, abychom zaměřili pozornost na skutečnou cenu teplotních výkyvů pro lidské životy, naši ekonomiku, infrastrukturu, zemědělství a systém zdravotní péče.“
Statistiky jsou alarmující. V červenci 2024 prožila Země nejteplejší tři dny, jaké kdy byly na naší planetě zaznamenány. Podle loňských dat Agentury pro ochranu životního prostředí USA (EPA) jsou vlny veder v USA od 60. let 20. století třikrát častější, jsou téměř o celý stupeň teplejší a trvají o celý den déle.
Zdravotní dopady jsou dramatické. Z nedávných údajů vyplývá, že extrémním vedrům lze připsat přibližně 480 000 úmrtí ročně, jak uvádí studie Lancet Planetární zdraví z roku 2021. Tepelný stres může vést k vyčerpání, úpalu a selhání orgánů a zároveň zhoršit kardiovaskulární a respirační onemocnění. Nejvíce ohrožené jsou osoby v pokročilém věku a těhotné ženy.
Vlny veder v kombinaci se silným větrem dramaticky zvyšují pravděpodobnost lesních požárů. Podle Swiss Re dosáhly celosvětové pojištěné ztráty způsobené lesními požáry v letech 2015–2024 výše 78,5 miliardy USD. Čísla jasně ukazují, že jde o riziko s obrovským finančním dopadem.
Zpráva SONAR dále odhaluje, že řada průmyslových odvětví není dostatečně odolná vůči extrémním vedrům. Telekomunikační průmysl čelí značným rizikům v podobě selhávajících chladicích systémů v datových centrech nebo poškození pozemních kabelů. Energetika bojuje s přetíženou infrastrukturou v době špičkové spotřeby klimatizací.
Mohlo by vás zajímat: Zpráva o finanční stabilitě: Pojišťovnictví dosahuje vysoké míry solventnosti
Soudní spory jako nová realita
Rizika odpovědnosti za škody se již začala naplňovat v praxi. Podniky a instituce čelí právním důsledkům za to, že nezmírnily ztráty související s horkem. V soudním sporu z roku 2021 požadoval americký žalobce od společností podnikající v oblasti fosilních paliv 52 miliard USD za ztráty způsobené extrémními povětrnostními jevy vyvolanými změnou klimatu. Extrémní horko proto může reálně zintenzivnit soudní spory, což zase zvyšuje nároky pojišťoven na krytí v rámci pojištění odpovědnosti.
Extrémní vedra už nejsou jen meteorologickým jevem, ale klíčovým faktorem formujícím budoucnost pojišťovnictví. Pojišťovny, které dokáží včas rozpoznat a ocenit toto riziko, budou mít významnou konkurenční výhodu. Otázka už nezní, zda se vedra stanou větším problémem, ale jak rychle se na tuto realitu přizpůsobí celý sektor.
Kromě klimatických hrozeb se zpráva SONAR 2025 zabývá dalšími vznikajícími riziky. Počet incidentů souvisejících s umělou inteligencí vyskočil od roku 2023 do roku 2024 o více než 60 %. Třetina těchto incidentů byla způsobena selháním systému AI. Vzhledem k tomu, že pojišťovnictví je na začátku cyklu vývoje produktů u rizik specifických pro umělou inteligenci, lepší popis a pochopení základního rizika může pomoci objasnit potřebu krytí a definovat výluky.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Evropská komise přetavila ideály v ideologii
Výzva pro pojišťovny
Patrick Raaflaub, Chief Risk Officer skupiny Swiss Re, zdůrazňuje: „Uprostřed stále propojenějšího rizikového prostředí musí pojišťovny neustále adaptovat rozsah svého rizikového horizontu. Mezi rostoucím rizikem extrémních veder, vznikajícími riziky odpovědnosti nebo měnícím se rozsahem rizik souvisejících s AI je jasné, že komunikace s klienty i odborníky se musí vyvinout nad rámec jednotlivých témat.“
Zpráva SONAR ukazuje, jak je prostředí pro podnikání pojišťoven a zajišťoven dynamické a proměnlivé. Rozhodující je schopnost hráčů nepřetržitě sledovat trendy, upravovat průběžně škálu krytí a připravovat komplexní řešení bez mezer v důsledku případného zanedbání propojení a kombinace rizik dnes i do budoucna.
Komentáře
Přidat komentář