Hudba, mobil a nehody. Studie upozorňuje na riziko digitálního rozptýlení

Streamování hudby se během několika let stalo běžnou součástí cestování autem. Studie publikovaná 17. srpna 2026 v odborném časopise JAMA Network Open naznačuje, že interakce s chytrým telefonem nebo infotainmentem při výběru hudby může představovat další rizikový faktor pro bezpečnost silničního provozu. Výzkumníci z Harvard Medical School a dalších amerických institucí porovnali největší hudební premiéry s vývojem počtu smrtelných dopravních nehod v USA.

Výsledky ukázaly výraznou souvislost. Ve dnech vydání deseti nejsledovanějších alb mezi roky 2017 a 2022 vzrostl objem streamování v průměru o 43 %. Současně se rizikově očištěný počet obětí dopravních nehod zvýšil o 15,1 %. V absolutních číslech šlo v průměru přibližně o 18 úmrtí navíc během dne vydání velkého hudebního alba. Zjištění je zajímavé zejména tím, že zachycuje změnu v dopravních statistikách během velmi krátkého časového období, kdy se prudce mění chování milionů uživatelů streamovacích služeb.

Mohlo by vás zajímat: Alena Pomahačová: Leadership po lidsku aneb nový tým, energie a obchod v éře AI

Hudba, telefon nebo infotainment?

Autoři analyzovali celkem 233 809 úmrtí při dopravních nehodách v USA. U každého z deseti nejstreamovanějších alb sledovali den vydání a deset dní před ním i po něm. Model zohledňoval den v týdnu, období roku, svátky a další faktory, které mohou počet nehod ovlivňovat. Mezi sledovanými tituly byla například alba Taylor Swift, Drakea, Bad Bunnyho, Harryho Stylese nebo Kendricka Lamara. V běžných dnech dosahoval modelovaný počet obětí v průměru 120,9 za den. V den velké hudební premiéry to bylo 139,1. Nárůst byl výraznější zejména u mladších řidičů a mužů. Silnější souvislost výzkumníci zaznamenali také u nehod vozidel s jediným cestujícím a u automobilů vybavených infotainmentem.

Samotný poslech hudby je jedním z možných faktorů, které mohou výsledky ovlivňovat. Autoři upozorňují také na manipulaci s telefonem, hledání konkrétního alba nebo skladby či obsluhu palubního multimediálního systému. Určitou roli může sehrát charakter poslouchané hudby. Výzkum zatím neurčil, který z těchto mechanismů měl na pozorovaný výsledek největší vliv.

Zajímavé je zjištění týkající se infotainmentu. Vyšší nárůst počtu úmrtí se objevil u vozidel vybavených těmito systémy i po zohlednění stáří automobilu. Moderní rozhraní s hlasovým ovládáním mohou omezovat nutnost manipulovat s telefonem. Současně řidičům umožňují jednodušší přístup ke streamovacím službám a dalším funkcím během jízdy. S rostoucím počtem digitálních funkcí v automobilech proto nabývá na významu způsob jejich ovládání.

Výsledky je nutné interpretovat opatrně. Studie neobsahovala informace o tom, zda lidé účastnící se konkrétní nehody v daném okamžiku hudbu skutečně streamovali nebo používali mobilní telefon. Autoři proto pracují se statistickou souvislostí a upozorňují na limity dostupných dat. Použitý kvaziexperimentální model doplnili několika kontrolními analýzami, část okolností jednotlivých nehod však z dostupných údajů zjistit nelze. Na limity výzkumu upozorňují také Donald Redelmeier a Jonathan Zipursky z University of Toronto v komentáři zveřejněném společně se studií. Jednotlivá alba podle nich vykazovala značně rozdílné hodnoty a výsledky proto nelze jednoduše přenášet na každou další velkou hudební premiéru. Studie přesto přináší další podnět do širší debaty o digitálním rozptýlení řidičů.

Mohlo by vás zajímat: Allianz odhalila v prvním pololetí pojistné podvody za více než 217 milionů

Nevšímavost za volantem zůstává problémem i v Česku

Aktuální česká data ukazují rozsah problému také na tuzemských silnicích. Podle statistik vycházejících z dat Policie ČR bylo v roce 2025 evidováno 17 475 nehod, při kterých se řidič plně nevěnoval řízení vozidla. Šlo o nejčetnější konkrétní příčinu dopravních nehod zaviněných řidiči motorových vozidel. Závažné byly také následky těchto nehod. Při nehodách způsobených nevěnováním se řízení zemřelo v roce 2025 celkem 62 lidí. Tato příčina tak byla současně nejtragičtější jednotlivou příčinou mezi nehodami zaviněnými řidiči motorových vozidel.

Výsledek potvrzuje také vyhodnocení Strategie BESIP 2021–2030. Pro rok 2025 počítala strategie v kategorii nevěnování se řízení se 46 usmrcenými. Skutečných 62 obětí znamenalo překročení stanoveného předpokladu přibližně o 35 %. Nepozornost v provozu tak zůstává jednou z oblastí, ve kterých se zatím nedaří plnit stanovené bezpečnostní cíle. Celkem policie v roce 2025 evidovala 85 518 dopravních nehod a při nich zemřelo 421 lidí. Při meziročním srovnávání počtu evidovaných nehod je třeba zohlednit také legislativní změnu účinnou od 1. července 2025, která zvýšila hranici škody pro povinné přivolání policie ze 100 tisíc na 200 tisíc korun. Nevěnování se řízení představuje širokou skupinu situací. Pozornost řidiče může odvádět pohled na displej, manipulace s elektronikou nebo jiná činnost během jízdy. S rostoucím rozšířením digitálních systémů ve vozidlech získává v této souvislosti větší význam také ovládání infotainmentu a streamovacích služeb.

Americký výzkum rozšiřuje pohled na digitální rozptýlení řidiče o další oblast. Pozornost se dlouhodobě soustředila především na telefonování, psaní zpráv nebo používání sociálních sítí. S rozvojem palubních systémů se část interakce přesouvá přímo na displeje automobilů. Řidič tak může být vystaven obdobnému typu rozptýlení i v situaci, kdy mobilní telefon nedrží v ruce.

Mohlo by vás zajímat: AI pronikla do cizích serverů. Firmy musí řešit odpovědnost i pojištění

Pro pojišťovny může být důležité sledovat širší spektrum chování za volantem. Rizikové situace mohou vznikat při používání funkcí, které jsou běžnou součástí moderních automobilů a jejich význam bude s další digitalizací vozidel růst. Do prevence se tak postupně dostává také otázka způsobu ovládání digitálních funkcí během jízdy. Další prostor nabízí práce s daty o chování řidičů. Telematické programy mohou lépe zachytit skutečný způsob jízdy a preventivní kampaně mohou reagovat na nové formy digitálního rozptýlení. Výsledky jsou relevantní také pro automobilky a vývojáře infotainmentu, protože způsob ovládání jednotlivých funkcí může ovlivňovat míru pozornosti věnované provozu.