„Mít plán na papíře proti AI podvodům ke skutečné obraně nestačí. Jen zlomek firem svůj plán proti podvodům s umělou inteligencí reálně sleduje a pravidelně aktualizuje,“ komentuje Ondřej Šnejdar, vedoucí poradenského oddělení BDO ČR. Studie oslovila 500 vedoucích pracovníků velkých firem po celém světě, generálních, finančních a technologických ředitelů i vedoucích řízení rizik, a to ve společnostech s obratem nad 100 milionů dolarů.
Mohlo by vás zajímat: Václav Franče: Proč se porodnost během čtyř let zřítila a co to přinese?
Stejná mezera mezi plánem a realitou se ukazuje i v tom, jak firmy vnímají finanční podvody. Jen 7 % vedoucích pracovníků napříč obory přiznává, že jde o riziko, na které nejsou dostatečně připraveni. Jde přitom o obrovský a rostoucí problém, protože finanční podvody se šíří rychleji než kdy dříve, od klasického zneužití účtů až po sofistikované případy s umělou inteligencí. Pozornost vedení je přitom upřená na umělou inteligenci, která má dnes u finančních podvodů zpravidla roli prostředníka.
„Umělá inteligence a deepfake technologie umožňují útočníkům imitovat hlas nebo tvář vedoucích pracovníků a dohnat zaměstnance k rychlé, neobvyklé platbě, aniž by měl kdokoli šanci si to ověřit. Proškolení personálu a nastavení ráznějších kontrol by však mělo situaci pomoci,“ upozorňuje Ondřej Šnejdar.
Podobný vzorec už firmy jednou draze poznaly u kybernetických rizik, která dlouho podceňovaly, dokud je nezasáhl konkrétní útok. U finančních podvodů podle studie hraje roli navíc uvolněnější vymáhání práva, nejvíc v USA, a podobný útlum se šíří i do dalších velkých ekonomik. Firmy si nižší počet žalob a trestů pletou s nižším rizikem, přestože se jen snížila šance, že se na finanční podvod přijde, ne jejich celkový počet.
Mohlo by vás zajímat: Autonomie končí u odpovědnosti
Kybernetické bezpečnostní týmy jsou izolované, ke spolupráci bývají přizvány pozdě
Zatímco manažeři spoléhají na to, že technologické hrozby vyřeší budoucí investice, studie odhaluje zásadní systémovou chybu spočívající v tom, že kybernetické a bezpečnostní týmy jsou interně izolované a k inovacím se dostávají příliš pozdě. Při technologických a byznysových transformacích firem je kybernetický tým přizván jen v 10 % případů už ve fázi prvotního nápadu. Většinou se tak děje až během plánování, což potvrdilo 57 % respondentů, nebo dokonce až ve fázi samotné realizace, což se stává ve 26 % případů.
„Zásadním problémem je, že firmy často vnímají kybernetickou bezpečnost jen jako okrajovou technickou záležitost. Pokud jsou experti na rizika přizváni k novým projektům až ve fázi realizace, firma předává útočníkům nebezpečný náskok, který se v dnešním tempu vývoje jen stěží dohání,“ dodává k datům Ondřej Šnejdar.
Tento opožděný přístup vytváří nebezpečné zpoždění a kybernetická rizika se tak stala hlavní hrozbou, na kterou se firmy cítí zcela nepřipravené. V roce 2026 to přiznává 40 % lídrů, což představuje drastický nárůst oproti loňským 23 procentům. Tento trend se propisuje i do samotného zavádění umělé inteligence. Firmy sice vidí v umělé inteligenci obrovskou byznysovou příležitost, ale její integrace zároveň odkrývá slabiny v procesním řízení.
Mezi pět největších rizik spojených s umělou inteligencí, ze kterých mají top manažeři největší obavy, patří podle studie BDO primárně ochrana soukromí a dat, kterou jmenovalo 61 % dotázaných. Následují regulační a compliance výzvy s 51 %, kybernetická bezpečnost s 50 %, problémy s integrací do stávajících systémů se 47 % a obavy z nepřesných předpovědí a výstupů, které uvedlo 44 % lídrů.
Mohlo by vás zajímat: Podcast: Umělá inteligence může pomáhat. Odpovědnost však nést nemůže!
Éra permanentní krize vyžaduje od firem nový přístup k řízení rizik
Firmy plánují do dvou let podstatně více spoléhat na umělou inteligenci při odhalování finančních podvodů namísto modernizace současných kontrol. Dostávají se tím do pozice, kdy na finanční podvody jen reagují, místo aby jim předcházely. Zapadá to do širšího trendu, kdy přes polovinu vedoucích pracovníků (55 %), přiznává, že krátkodobé provozní tlaky u nich pravidelně převažují nad dlouhodobým plánováním rizik. Navíc 52 % z nich má problém vůbec rozeznat, které varovné signály jsou skutečně důležité.
Stále víc firem navíc přiznává, že žije v éře permanentní krize. Letos to tvrdí již 80 % vedoucích pracovníků, ale za velmi proaktivní označuje své řízení rizik jen pouhých 9 % z nich, přičemž ještě v roce 2023 to bylo 29 %.
„Závěry z reportu jasně apelují na změnu firemní kultury, protože řízení rizik již nemůže být izolovanou agendou jednoho specializovaného oddělení. Pro úspěšné čelení moderním hrozbám je nezbytné zavést model sdílené odpovědnosti, kde rizika společně řeší finanční, technologické i provozní vedení. Jen díky tomuto přístupu mohou firmy zaznamenat varovné signály včas a přejít od pouhé defenzivy k sebevědomému a agilnímu byznysu,“ uzavírá Ondřej Šnejdar.
Komentáře
Přidat komentář