Jak se vyvíjely přírodní katastrofy ve světě v roce 2024?

Hlavní zjištění z výzkumu[1] na dané téma jsou obsažena v exekutivním shrnutí. Globální pojištěné škody z titulu přírodních katastrof dosáhly v minulém roce výše 137 mld. USD. SRI vychází z toho, že dlouhodobý trend u přírodních katastrof ukazuje na roční reálný nárůst ve výši 5 – 7 %, což by mohlo znamenat, že v roce 2025 se tyto pojištěné škody dostanou na hodnotu okolo 145 mld. USD.

Mohlo by vás zajímat: Deloitte: Čechy v zaměstnání nejvíc trápí, že dělají zbytečné úkoly

SRI konstatuje, že rok 2025 nezačal nikterak dobře. Už v lednu vypukly ničivé požáry v oblasti Los Angeles. V dubnu jsou pojištěné škody z tohoto titulu odhadovány na 40 mld. USD, což je rekordní úroveň. Ovšem samotné požáry nebudou příčinou případné odchylky od průměrných ročních trendů. Rozsah těchto škod měl ale dopad i na zajistitele. SRI uvádí, že dvě třetiny pojistných plnění vyplatili pojistitelé a zbytek pak zajistitelé. 

SRI ve svém výzkumu člení daná přírodní katastrofická rizika na primární (např. tropické cyklony, zemětřesení, zimní vichřice v Evropě) a na sekundární (např. vylití vody z břehů řeky, lokální záplavy způsobené prudkým deštěm, přílivový déšť, sesuvy půdy, sněhové a ledové vichřice, sucho, vypuknutí ničivých požárů). Pokud jde o rok 2024, tak jako v předchozích letech ovlivňovaly výši globálních pojištěných škod především sekundární rizika, zvláště konvektivní (konvekční) bouře[2] v USA. Většina škod způsobených vyšší frekvencí sekundárních rizik byla kryta pojistiteli.

Nicméně primární rizika mají obrovský škodní potenciál a když zasáhnou městské oblasti se značnými majetkovými hodnotami, tak mohou výrazně překročit průměrný roční trend. Jako příklad uvádí SRI skutečnou devastaci města New Orleans a okolí vyvolanou hurikánem Katrina v roce 2005. Problém spočívá v tom, že za posledních 30 let bylo takových „vrcholných“ roků, tj. skoků nad obvyklý roční průměr celkem 5. V takových letech se dostává do popředí zajištění a absorbuje značný podíl na pojistných plněních z titulu přírodních katastrof. Posledním z těchto „vrcholků“ byl rok 2017, kdy hurikány Harvey, Irma a Maria vyhnaly globální pojištěné škody o 111 % nad obvyklý průměr.

Mohlo by vás zajímat: Ministerstvo dopravy plánuje nové silnice a rychlodráhy. Sci-fi, nebo realita?

Celková bilance dopadů přírodních katastrof v roce 2024 vypadá podle výpočtů SRI následovně:

• celkové globální ekonomické škody způsobené přírodními katastrofami dosáhly v roce 2024 výše 318 mld. USD, z toho 57 % škod nebylo pojištěno. To znamená, že mezera v globální pojistné ochraně představuje celkem 181 mld. USD,
• celkové globální pojištěné škody z titulu přírodních katastrof v roce 2024 činily 137 mld. USD, tj. o 22 mld. USD více než v předchozím roce. Průměr za posledních 10 let byl vyčíslen ve výši 98 mld. USD. Podíl těchto škod na globálním přímém předepsaném pojistném majetkového pojištění představoval 6,1 %, což je nad průměrem za posledních 10 let ve výši 5,48 %,
• primární rizika se na celkových globálních pojištěných škodách v roce 2024 ve výši 137 mld. USD podílela 55,8 mld. USD (v roce 2023 to bylo 21,4 mld. USD) a zbytek ve výši 81,5 mld. USD připadal na sekundární rizika (v roce 2023 to bylo 93,4 mld. USD).

[1] https://www.swissre.com/dam/jcr:46617c8b-98a4-4d54-b259-f4bdcbaab0b8/sri-sigma-natural-catastrophes-1-2025.pdf
[2] Konvekční bouře, též konvektivní bouře, je soubor jevů spojených s výskytem konvekčních oblaků druhu cumulonimbus.