Meteorologové vyhlásili červený stupeň výstrahy platný od úterního poledne do půlnoci ze středy na čtvrtek, a to především pro oblasti východní Moravy, Slezska a zejména Beskyd. Tyto regiony se mají připravit na srážkové úhrny, které by místy mohly dosáhnout extrémních 200 mm. Pro další části Moravy platí nižší, přesto stále vážné stupně varování.
⚠️ Souhrnná zpráva k výstrahám ČHMÚ
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) July 7, 2025
V úterý 8. 7. ve druhé polovině dne a ve středu 9. 7. očekáváme na Moravě a ve Slezsku trvalý a na východě i vydatný déšť s celkovými úhrny místy nad 50 mm, v oblasti Beskyd místy i 100 až 200 mm. Srážky budou nejintenzivnější v úterý… pic.twitter.com/gbX6liJ6Wr
Současné bouřlivé počasí způsobuje tlaková níže, která se zformovala nad severní Itálií a nyní postupuje přes Rakousko směrem do východního Polska. Tato níže s sebou přináší obrovské množství vlhkého vzduchu ze Středozemního moře, které je letos kvůli rekordně vysokým teplotám výrazně teplejší než obvykle. Podobné klimatické podmínky přitom před rokem způsobily v České republice zářijové ničivé povodně.
Mohlo by vás zajímat: STEM: Práci s AI si už vyzkoušelo 38 % Čechů
Podle modelu ALADIN, kterému meteorologové dávají v tomto případě vysokou váhu, by během následujících 24 hodin mohlo v Beskydech napršet až 200 mm vody. I méně pesimistické modely, jako ICON nebo GFS, stále počítají se srážkovými úhrny od 50 do 100 mm, což samo o sobě může vyvolat závažné povodňové situace. Nejintenzivnější srážky se očekávají v průběhu úterní noci a středečního rána.
V důsledku takto extrémních srážek se očekávají rychlé vzestupy hladin menších toků a řek odvádějících vodu zejména z horských oblastí, jako jsou Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty. Od úterního večera proto platí povodňová bdělost, a meteorologové předpokládají, že některé toky mohou během středy dosáhnout prvního stupně povodňové aktivity. Starostové dotčených obcí vyzývají obyvatele, aby situaci nepodceňovali.
Obyvatelům se doporučuje sledovat aktuální situaci a upozornění meteorologů a místních úřadů. Důležitá je preventivní ochrana majetku, například zajištění sklepů, garáží a dalších prostor, které mohou být zaplaveny. Obce a správci infrastruktury by měli provést kontroly kanalizačních systémů a dalších vodohospodářských zařízení, aby minimalizovali škody.
Mohlo by vás zajímat: STEM: Práci s AI si už vyzkoušelo 38 % Čechů
Podobnou situaci Česko zažilo na podzim 2024, kdy tlaková níže „Boris“ způsobila extrémní deště s úhrny od 150 do 300 mm během několika dní. Tehdejší povodně poškodily domy, silnice a infrastrukturu ve východní části republiky a na Vysočině. Studie Gallagher Re: Natural Catastrophe and Climate Report 2025 označila tuto událost za osmou nejdražší světovou přírodní katastrofu roku 2024. V České republice hodnota škod byla na úrovni 25–30 mld Kč, z toho pojištěná část kolem 19 mld Kč.
Nejnákladnější přírodní katastrofy se zásahem na území České republiky (2024)
Zdroj: Gallagher Re, Natural Catastrophe and Climate Report: 2025
Nejničivějšími atmosférickými jevy uplynulého roku byly tropické cyklony (161 miliard dolarů), povodně a záplavy (109 miliard), silné konvektivní bouře (84 miliard) a sucha (27 miliard). Celkem statistici zaznamenali za loňský rok 60 událostí se škodou nad miliardu dolarů, což je o 9 víc, než činí desetiletý průměr. Více než polovina, konkrétně 33, z miliardových škod se týká USA. Studie kromě celkových škod eviduje i kategorii tzv. pojištěných škod, které v roce 2024 dosáhly hodnoty 154 miliard dolarů. Škody, které nejsou kryté žádným pojištěním, tedy tzv. Protection GAP, dosáhly tedy podílu hodnoty 63 %, což je o 4procentní body výše, než je desetiletý průměr.
Nejnákladnější škody způsobené přírodními katastrofami (2024)
Zdroj: Gallagher Re, Natural Catastrophe and Climate Report: 2025
Komentáře
Přidat komentář