Nehody mění řidiče: Každý osmý Brit má po kolizi za volantem trauma

Rozsáhlý průzkum mezi 4 000 dospělými osobami odhalil překvapivé číslo: 55 % obyvatel Velké Británie se stalo účastníkem nehody v roli řidiče. Ještě znepokojivější je fakt, že 12 % zpovídaných respondentů říká, že se stali nyní po dopravní nehodě nervózními a traumatizovanými řidiči. Tak vysoké číslo ukazuje na dlouhodobé psychologické následky nehod, které mohou ovlivnit jak frekvenci jízd, tak i chování řidičů na silnicích.

Studie ukazuje ambivalentní dopad nehod na řidičské chování. Na jedné straně více než čtvrtina (27 %) účastníků je nyní při řízení opatrnější, 23 % si více všímá ostatních řidičů a jejich jednání a jeden z pěti (20 %) si při řízení více uvědomuje své okolí. Dalších 17 % také uvádí, že řídí bezpečněji.

Mohlo by vás zajímat: Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2024: Jak ČNB hodnotí distributory?

Na druhé straně je však mnoho lidí negativně ovlivněno. Jeden z devíti (11 %) podniká raději celkově méně cest a 13 % řídí pouze tehdy, když musí. Kromě toho jeden ze sedmi (14 %) jezdí pomaleji, což by mohlo být v některých situacích a na některých silnicích, jako jsou dálnice, považováno za nebezpečnější.

Podle výzkumu je u mladších řidičů větší pravděpodobnost, že se stanou účastníky dopravní nehody. Téměř tři čtvrtiny (71 %) osob ve věku 25-34 let a téměř dvě třetiny (64 %) osob ve věku do 24 let uvádějí, že jako řidiči zažily nehodu – více než kterákoli jiná věková skupina.

V důsledku toho mladší řidiči častěji uvádějí vyšší úroveň opatrnosti při řízení po havárii. Řidiči ve věku 17–24 let se po srážce s největší pravděpodobností stanou nervózními řidiči (16 %), kteří jezdí pomaleji a brzdí dříve než před kolizí (obojí 17 %).

Zajímavé je, že v některých ohledech lidé ve věku 25-34 let po nehodě s větší pravděpodobností změní své řidičské chování. Téměř čtvrtina uvedla, že má pocit, že nyní jezdí bezpečněji a dává si více času na cestu do cíle (shodně 24 %). Tato věková skupina také po události s největší pravděpodobností řídí pouze v případě potřeby (16 %) nebo podniká méně cest (13 %).

Přitom třetina (33 %) obyvatel Velké Británie obecně uvedla, že auto je nezbytné pro udržení sociálních kontaktů. V kombinaci s faktem, že značná část řidičů po nehodě omezuje své cesty, vzniká riziko sociální izolace, která může mít dalekosáhlé dopady na kvalitu života.

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance Talk: U mikrofonu Martin Jelínek

Cesta zpět za volant

„Dopravní nehody a mimořádné události – bez ohledu na to, jak velké nebo malé – mohou být velmi stresující, a proto je pochopitelné, že každý osmý je nervózní, když má znovu usednout za volant,“ shrnul závěry Martin Smith, manažer pojistných událostí ve společnosti Aviva.

Smith doporučuje postupný návrat: „I když se návrat na silnici může po kolizi zdát skličující, existuje několik způsobů, jak se postupně nenásilně vrátit zpět za volant. Pro některé by mohlo být prospěšné podnikat kratší cesty v klidnějších obdobích. Jiným by několik lekcí řízení s instruktorem nebo blízkým člověkem mohlo poskytnout tolik potřebnou sebedůvěru a připomenout základy.“

Zároveň varuje před rizikem příliš pomalé jízdy: „Jen mějte na paměti, že v některých případech může být příliš pomalá jízda – například na dálnici – nebezpečná, takže si vždy dávejte pozor na rychlostní limity, abyste se ujistili, že jedete bezpečnou rychlostí odpovídající silnici, dopravním podmínkám a samozřejmě počasí.“

Mohlo by vás zajímat: ČKP: Počet pojištěných vozidel přesáhl 9,6 milionu

Výzkum přináší několik klíčových poznatků pro pojišťovací odvětví

Segmentace rizik má zohledňovat nejen věk a zkušenosti řidičů, ale pokud možno i jejich psychologický profil po předchozích nehodách. Preventivní programy by měly zahrnovat psychologickou podporu a postupnou rehabilitaci řidičů po nehodách, což může snížit budoucí rizika.

Produktové inovace by mohly zahrnout slevy pro absolventy kurzů řidičských dovedností a sebedůvěry za volantem nebo telematické produkty, které by v případě prodělané nehody za volantem monitorovaly a podporovaly postupný návrat k normálnímu řízení.

Dlouhodobá péče o klienty se stává konkurenční výhodou – pojišťovny, které nabídnou komplexní podporu po nehodě včetně psychologické pomoci, si mohou udržet loajálnější klientelu a snížit počet výpovědí smluv.

Výzkum zkrátka ukazuje, že nehody nejsou jen jednorázovými událostmi, ale mají dlouhodobé dopady na chování řidičů. To je pro pojišťovny a řízení rizik podstatné. Současně to znamená příležitost k rozvoji komplexnějších služeb, které jdou nad rámec vyplacení pojistného plnění po nehodě.