Ochrana přírody, nebo ochrana lidského života… Nejen německé dilema

Holger Schüttrumpf si myslí, že přes intenzívní plánování a mnohé vytýčené stavební projekty chybí zatím na mnoha místech dostatečná ochrana před povodní, například zadržovací nádrže. Zdlouhavé procesy při přípravě a schvalování plánů a spory o využití, což se týká například ochrany přírody či památek, značně zpožďují realizaci mnohých projektů.  Jako příklad lze uvést plánovanou výstavbu dvou zadržovacích nádrží v pohoří Eifel. Tam byl totiž objeven – na několika plochách o velikosti 100 čtverečních centimetrů, což zhruba odpovídá velikosti květináče – zřídka se vyskytující pohárovec laponský (Amphidium lapponicum), který je zařazen na tzv. červený seznam. Stavba prý bude pokračovat teprve tehdy, až se tento mech úspěšně přemístí.    

Mohlo by vás zajímat: ČAP k 2024: Pojišťovnám dramaticky rostly náklady na pojistné plnění

Podle Schüttrumpfa je tento případ příznačný pro základní problém spojený s protipovodňovými opatřeními, a tím je scházející prioritizace. Ochrana přírody a památek jsou prý důležité, ale když jde o ochranu lidských životů, tak musí být stanoveny jasné priority. Právě konflikty o využití, které se týkají např. sporů o plochu mezi zemědělci a státem (povodňovou ochranou), přispívají k tomu, že dokončení ochranných projektů trvá často roky a někdy i desetiletí.  

Podle ministerstva životního prostředí spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko mají kompetence v oblasti ochrany před povodněmi místní samosprávy a „svazy pro hráze“ (Deichverband. V roce 2024 se prý realizovalo celkem 320 opatření a z nich bylo 120 stavebních akcí. Zmíněné ministerstvo nebylo ovšem schopno uvést, kolik těchto akcí bylo v roce 2024 dokončeno. Jeho mluvčí zmínila pouze několik případů: ochranný komplex ve městě Lippstadt, ochranná opatření a sanace hrází v Kleve a Xantenu a zadržovací nádrže v Dortmundu a Wuppertalu.

Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pojištění velkých rizik je problém. Blíží se regulace srovnávačů?

Schüttrumpf dále upozornil na dva problémy. Lze ocenit, že se vylepšily varovné systémy, ale problém je v tom, že občané zatím nevědí, jak se chovat, když zazní varování. V tomto směru bude nezbytná osvěta a školení. Druhá výzva se týká pojištění. Propojištěnost je totiž kriticky nízká. V celém Německu má sjednáno živelní pojištění pro případ přírodních nebezpečí, jako jsou povodně a záplavy, jen zhruba polovina domácností. Na spolkové úrovni se sice diskutuje povinné pojištění, ale k nějakému závěru či výstupu se zatím nedospělo.