Ve srovnání se třetím čtvrtletím 2025 přibylo pouze 78 škodních událostí. Jejich souhrnný objem však narostl téměř o 993 milionů Kč. Průměrná hodnota jedné škody se zvýšila z 1,30 milionu Kč na 1,91 milionu Kč, tedy o 47,4 %. Objem škod ve třetím čtvrtletí 2026 je nejvyšší hodnotou pro toto období v celé časové řadě od roku 2016. Také počet 1 450 událostí je v této řadě nejvyšší, avšak proti dřívějším maximům jde jen o mírný posun. Rekordní finanční dopad proto nelze vysvětlit samotným počtem případů.
Mohlo by vás zajímat: Martin Daneš: PVZP má za sebou turbulentní období. Nyní se stabilizovala
„Dva roky po sobě se objem požárních škod za prvních devět měsíců pohybuje kolem pěti miliard korun. To už není pouze jednorázový výkyv, ale nový normál, na který musí reagovat prevence, řízení rizik i nastavení pojistné ochrany. Zlínský požár navíc ukázal, že konečný účet netvoří jen zničená budova a zásoby, ale také demolice, odklízení odpadu a přerušení provozu,“ uvádí Česká asociace pojišťoven.
Výsledek ovlivnily zejména velké majetkové požáry
Nejvýraznější událostí čtvrtletí byl požár budovy č. 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně z 9. července. Oheň zasáhl jedenáctipodlažní objekt využívaný více nájemci, vedl k částečnému zřícení budovy a vyžádal si nejvyšší stupeň požárního poplachu. Zásah pokračoval déle než dva týdny a na následnou likvidaci navázala demolice. Přesná celková výše škody nebyla bezprostředně po události veřejně uzavřena, dostupné dílčí odhady však ukazovaly na mimořádný rozsah. Již samotné firemní odhady zničených zásob dvou velkých nájemců dosahovaly 650 až 680 milionů Kč. Tento orientační součet však kombinuje odlišné oceňovací základy a nelze jej považovat za výslednou výši pojistné škody. Nezahrnuje především škodu na samotné budově a jejím vybavení, ztráty dalších nájemců, přerušení provozu, demolici ani odvoz a likvidaci přibližně 140 tisíc tun suti. Celkový ekonomický dopad požáru proto mohl být ještě podstatně vyšší.
Zlínský případ současně ukazuje, že ekonomický dopad velkého požáru nekončí po uhašení plamenů. Vedle škody na samotné budově a zásobách vstupují do konečného účtu náklady na zabezpečení místa, demolici staticky narušených konstrukcí, odklízení a likvidaci odpadu, přerušení provozu, obnovu logistiky a případné náhradní prostory.
K dalším významným událostem patřil požár prodejny v Kladně z 8. září s předběžnou přímou škodou 120 milionů Kč a evakuací 53 osob. V srpnu zasáhl požár čtyři řadové domy v Bezvěrově, kde předběžná škoda dosáhla 18 milionů Kč, sedm lidí bylo evakuováno a dvě osoby ošetřeny. Ve třetím čtvrtletí se objevily také požáry rodinných domů, zemědělských a průmyslových objektů a dopravních prostředků. Příkladem je požár domu v Nouzově u Semil se škodou okolo 4 milionů Kč, požár kamionu na D1 přibližně za 3,5 milionu Kč nebo zářijový požár autobusu v Lutonině, který přibližně pět desítek cestujících opustilo bez zranění.
Uvedené veřejně známé události ilustrují strukturu rizika, nelze je však mechanicky ztotožnit s pojistným plněním. Údaje HZS představují předběžný odhad přímé škody, zatímco statistika ČAP zachycuje nahlášené pojištěné škody podle metodiky členských pojišťoven. Jeden velký požár může založit více pojistných událostí a konečný náklad se může v průběhu likvidace zvyšovat o demolici, odvoz suti, sanaci, přerušení provozu a další související položky.
Mohlo by vás zajímat: ČAP ke 3Q 2026: Celkové předepsané pojistné překonalo 184,4 mld. Kč
Pět miliard za devět měsíců potvrzuje nový normál
Za první tři čtvrtletí roku 2026 evidují pojišťovny celkem 4 589 požárních škod v objemu 5,12 miliardy Kč. Oproti stejnému období roku 2025 je počet vyšší o 8,2 % a jejich objem o 8,6 %. Samotné třetí čtvrtletí tvoří více než polovinu dosud nastalého letošního objemu.
Kumulativní pohled ukazuje růst škod ještě intenzivněji. Za první tři čtvrtletí roku 2025 dosáhl objem požárních škod 4,71 miliardy Kč a v roce 2026 již 5,12 miliardy Kč. Před rokem 2025 přitom nejvyšší srovnatelná hodnota v dostupné řadě připadala na rok 2022 a činila 2,83 miliardy Kč. Rok 2025 ji překonal přibližně o dvě třetiny a rok 2026 o více než 80 %.
Dva po sobě jdoucí roky na úrovni okolo pěti miliard korun nemusí představovat již náhodnou oscilaci. Pro pojistný trh se může jednat o „nový normál“ zvýšené závažnosti požárních škod, i když počet událostí neroste srovnatelným tempem. Nejde nutně o to, že by hořelo násobně častěji. Do výsledku se totiž silněji promítá koncentrace hodnot v komerčních objektech a skladech, dražší technologie a zásoby, růst stavebních a sanačních nákladů a rozsáhlejší následné škody spojené s přerušením provozu, demolicí a odstraněním odpadu.
Mohlo by vás zajímat: EU KIDS ACT: Konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro děti
Prevence rozhoduje o rozsahu škody
Zkušenosti z likvidace požárních škod opakovaně potvrzují význam funkční elektroinstalace, pravidelných revizí, bezpečného provozu technologií a včasné detekce kouře. U firemních a komerčních objektů je klíčové také oddělení požárních úseků, dostupnost hasicích zařízení, údržba elektrických rozvodů a realistický plán kontinuity provozu.
Domácnosti by měly průběžně aktualizovat pojistnou částku podle současné hodnoty nemovitosti a vybavení. U starších smluv může být problémem podpojištění, zejména s ohledem na růst cen stavebních prací a technologií. Pojištěný by měl současně uchovávat fotografie, doklady k hodnotnějším věcem a po události co nejdříve kontaktovat pojišťovnu.
Metodická poznámka
Data ČAP vycházejí z agregovaných hlášení členských pojišťoven k majetkovým pojistným událostem způsobeným požáry. Částky jsou průběžné a mohou se měnit s dalším šetřením a likvidací škod. Veřejně uváděné odhady HZS slouží pouze k zasazení trendu do kontextu konkrétních událostí; nejde o přímý rozpad objemu pojištěných škod ČAP.
Komentáře
Přidat komentář