Rakousko: Přírodní srážky hrozí stále víc. Jak se na živly připravit?

Rakousko čelí alarmujícímu trendu. Pojištěné škody z přírodních katastrof dosahují v dlouhodobém průměru více než jednu miliardu EUR ročně, přičemž rok 2024 přinesl s podzimní povodní nové maximum – 1,7 miliardy EUR. „Změna klimatu je evidentní a už dávno dostala cenovku,“ konstatuje Christian Eltner, generální sekretář Asociace rakouských pojišťoven VVO.

Mohlo by vás zajímat: Dohledové zátěžové testy opět prokázaly vysokou odolnost domácích pojišťoven

Globální kontext je stejně znepokojivý. Celosvětové ztráty způsobené extrémním počasím dosáhly v loňském roce 320 miliard USD, což je téměř dvojnásobek třicetiletého průměru. Rakousko je přitom kvůli své topografické poloze obzvláště zranitelné. Již nejde pouze o klasické říční povodně – stále častěji přicházejí přívalové srážky, které mohou postihnout kohokoli a kdekoli. V kombinaci se zvyšující se výstavbou a vyšší hustotou osídlení lze očekávat další dramatický nárůst škodních událostí.

Franz Prettenthaler, ředitel LIFE Institutu pro klima, energetické systémy a společnost, upozorňuje na fyzikální zákonitosti: „Vysokohorské masy uchovávají více tepla. To vede k většímu množství srážek, protože s každým stupněm oteplení může vzduch absorbovat o 6 až 7 % více vody.“ Alpské regiony jsou tak změnou klimatu zasaženy neúměrně silně, což potvrzuje i fakt, že v teplejším podnebí roste riziko silných lijáků a přívalových dešťů.

Nebezpečná pasivita: pouze čtyři z deseti Rakušanů cítí odpovědnost

Zatímco rizika rychle narůstají, příprava Rakušanů na ně zaostává. Podle nedávné studie Kuratoria pro bezpečnost provozu (KFV) se 61 % obyvatel cítí nepřipraveno nebo nedostatečně připraveno na přírodní katastrofy. Ještě více znepokojuje fakt, že pouze 38 % dotázaných vidí odpovědnost za prevenci také u sebe samých.

Většina Rakušanů očekává, že ochranná opatření přijme obec (68 %), spolková vláda (50 %), okres (48 %) nebo orgán ochrany před katastrofami (42 %). (Ve studii byla možná vícenásobná odpověď.) „Rizika jsou stále velmi podceňována. Ohroženy nejsou jen vybrané regiony vzdálené od vlastního bydliště, ale všechny spolkové země stejně,“ varuje Klaus Scheitegel, místopředseda asociace VVO.

Mohlo by vás zajímat: Největší globální zajišťovací makléři v roce 2024 podle výnosů

Christian Schimanofsky, ředitel preventivního institutu KFV, zdůrazňuje klíčový problém: „V případě katastrofy jsou nesmírně důležitá právě osobní rozhodnutí a opatření. Každé opatření, jakkoli malé, ale správně aplikované v oblasti prevence, je užitečnější než nedělat vůbec nic.“ Franz Prettenthaler dodává: „V Rakousku bohužel stále panuje dojem, že fond pro katastrofy může uhradit všechny škody, pokud dojde k nejhoršímu. Ve skutečnosti musíme jako společnost počítat s průměrnými povodňovými škodami ve výši 240 až 285 milionů EUR ročně. Tuto částku ale lze výrazně snížit větší prevencí.“

Cesta vpřed: od povědomí k akci

Účinná ochrana před přírodními riziky vyžaduje komplexní přístup na více úrovních. Kromě udržitelné ochrany v celém Rakousku musí být ústřední složkou především prevence. Pozitivním příkladem je interaktivní mapa nebezpečí HORA (www.hora.gv.at), která ukazuje přírodní rizika pro každé místo v Rakousku. Tato digitální aplikace je mezinárodně uznávaným ukázkovým projektem a získala několik ocenění.

Christian Eltner z VVO nabízí perspektivu pojišťoven: „Pojišťovnictví je připraveno být součástí řešení a přispět k ochraně rakouského obyvatelstva.“ Finanční zátěž pro postižené je totiž enormní a bez dostatečného pojištění mohou přírodní katastrofy zničit celoživotní úspory. Franz Prettenthaler uzavírá výzvou: „Zvyšování informovanosti mezi všemi je zásadním aspektem přizpůsobení se změně klimatu. Posilujme vnímání naléhavosti veřejností nad rámec prožitých akutních závažných incidentů.“ Je třeba zaměřit informovanost na stabilní povědomí o rizicích, které mohou hrozit kdykoli.

Mohlo by vás zajímat: Počty poradců ve třetím čtvrtletí: Historický rekord…

Rakousko stojí na křižovatce. Populace může pokračovat v dosavadním přístupu a spoléhat se na státní pomoc, nebo může převzít osobní zodpovědnost a aktivně se připravit. Všechny ostatní dotčené složky s tím musí pomáhat. S pojistnými škodami ve výši 1,7 miliardy EUR ročně a rostoucím trendem je jasné, že druhá cesta není jen žádoucí – je naprosto nezbytná. Pro pojišťovny to znamená pokračovat v osvětě a nabízet produkty šité na míru sílícím přírodním rizikům. Pro jednotlivce pak investovat do prevence, myslet s perspektivou dopředu, využívat dostupné nástroje jako mapu HORA a brát varování vážně. Otázka již nezní, zda přírodní katastrofa přijde, ale kdy – a jak dobře bude Rakousko připraveno.