Škody a dopady
Masivní výpadek elektřiny nastal krátce po pátečním poledni a zasáhl rozlehlé území od Prahy přes Středočeský kraj až po severní a východní Čechy. Bez proudu se ocitla zhruba třetina hlavního města – výpadek postihl zejména městské části Praha 4, 9 a 10. V celé republice vypadlo osm z 44 rozvoden přenosové sítě, což mělo za následek přerušení dodávek elektřiny statisícům odběratelů. Ministr vnitra Vít Rakušan svolal zasedání Ústředního krizového štábu, aby koordinoval řešení situace. Podle provozovatele soustavy ČEPS nešlo o výpadek v pražské distribuční síti, ale o poruchu na nadřazené přenosové soustavě, která znemožnila přívod elektřiny do metropole zvnějšku.
Mohlo by vás zajímat: Exkluzivní fotogalerie: Jaký byl galavečer Pojišťovny roku 2024?
Kolaps dopravy
Výpadek proudu okamžitě ochromil hromadnou dopravu ve městech i železniční spojení v postižených regionech. V Praze se na desítky minut zastavil provoz na všech třech linkách metra a nejméně na tři hodiny ustala většina tramvajových spojů na pravém břehu Vltavy. Naopak tramvaje na levém břehu a provoz letiště Praha fungovaly bez omezení. Železniční doprava byla přerušena na řadě tratí – vlaky nejezdily například v úsecích Praha–Děčín, Praha–Kolín nebo Ústí nad Labem–Most. Hlavní koridory a příměstské spoje byly obnoveny zhruba po dvou až třech hodinách, i tak však vlaky nabíraly značná zpoždění (například mezi Prahou a Českými Budějovicemi až kolem jedné hodiny).
Hasiči museli z několika souprav evakuovat cestující uvízlé na trati. Podobné problémy hlásila i jiná města – například v Liberci zůstalo na tramvajových tratích stát 11 souprav a plný provoz se podařilo obnovit až po téměř čtyřech hodinách, což je podle dopravního podniku nejdelší výpadek za posledních 41 let.
Další postižené služby
Významné komplikace nastaly také v silniční dopravě a běžném občanském životě. Kvůli výpadku nesvítila světelná signalizace na křižovatkách, což v Praze způsobilo dopravní chaos až do opětovného zprovoznění semaforů techniky. Mnohé obchody, supermarkety a restaurace dočasně uzavřely provoz nebo byly schopny přijímat platby pouze v hotovosti. Výpadek postihl i telekomunikační sítě a internetové připojení – zejména v některých částech Libereckého kraje měli lidé problémy dovolat se či připojit k internetu. Vodohospodářská infrastruktura rovněž zaznamenala výpadky: například některé menší obce na Kolínsku zůstaly bez dodávek pitné vody, neboť vodárenské čerpadlo bez proudu nebylo schopno doplňovat vodojemy. Obyvatelé těchto lokalit byli vyzváni k šetř;ení vodou do obnovení dodávky elektřiny.
Mohlo by vás zajímat: 1Q 2025: Allianz SE s provozním ziskem 6,3 %. AXA rostlo celkové pojistné o 7 %
Zásahy hasičů a nemocnice
Během blackoutu se naplno projevila závislost běžného života na elektřině. Hasiči napříč zasaženými kraji zaznamenali stovky zásahů: jen v Praze a Středočeském kraji řešili přes 300 mimořádných událostí, zejména záchranu osob uvízlých ve výtazích a technickou pomoc při poplachu zabezpečovacích zařízení. V Libereckém kraji musely jednotky mezi polednem a 14. hodinou vyprostit desítky lidí ze zaseknutých výtahů a ve čtrnácti případech zajišťovaly náhradní zdroje elektřiny pro ohrožené pacienty (například závislé na dýchacích přístrojích).
Ve zdravotnictví pomohly zabránit nejhorším následkům nouzové agregáty – fakultní nemocnice v Praze (Bulovka, Královské Vinohrady a IKEM) přepnuly na záložní zdroje a péče o pacienty nebyla ohrožena. Do 14:00 se ve všech těchto zařízeních podařilo obnovit běžné napájení ze sítě. Podobně Krajská nemocnice v Liberci potvrdila, že výpadek zvládla díky generátorům a brzy nato přešla zpět na standardní dodávky proudu.
Výpadky továren a podniků
Blackout významně zasáhl také průmysl a podnikatelský sektor. Automobilka Škoda Auto musela kolem poledne přerušit výrobu ve svých závodech v Mladé Boleslavi, Kvasinách i Vrchlabí. Přibližně od 13:30 se podařilo provoz linek postupně obnovit, podle mluvčího automobilky však náběh výroby probíhal postupně s ohledem na kapacitu dodávek proudu. V chemickém průmyslu došlo k nouzovému odstavení provozů – areál rafinerie a chemičky Orlen Unipetrol v Litvínově najel na havarijní režim a musel řízeně spalovat přebytečné plyny na polních hořácích (flérovat), což provázely husté černé dýmy stoupající z areálu. Také Spolchemie v Ústí nad Labem přerušila výrobu a čekala na obnovení přívodu elektřiny. Energetický výpadek citelně postihl rovněž řadu menších podniků a služeb – například e-shopy s potravinami varovaly zákazníky před zpožděním dodávek zboží a některé čerpací stanice dočasně nemohly vydávat pohonné hmoty.
Příčina a řešení krizové situace
Podle dostupných informací nebyl výpadek způsoben cizím zaviněním, ale šlo o technickou poruchu v přenosové soustavě. Provozovatel ČEPS uvedl, že těsně po poledni došlo k pádu jednoho z fázových vodičů na vedení V411, což následně vedlo k domino efektu v síti. Z bezpečnostních důvodů vypadl z provozu jeden výrobní blok tepelné elektrárny Ledvice na Teplicku a došlo k odpojení rozvodny Krasíkov na Šumpersku. Severní a střední část republiky se tím dočasně oddělila od zbytku elektrizační soustavy a ocitla se bez napájení. Kybernetický ani teroristický útok se nepotvrdil – Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a policejní centrála pro extremismus a terorismus shodně oznámily, že nenašly indicie o cizím zásahu.
Premiér Petr Fiala i členové vlády ocenili rychlou reakci složek integrovaného záchranného systému a energetiků na tuto mimořádnou událost. Již kolem 14:30 hlásil ČEPS postupné obnovování dodávek proudu v distribučních sítích jednotlivých krajů. Krátce před 15. hodinou bylo potvrzeno, že všechny klíčové rozvodny v zemi byly znovu uvedeny do provozu a většina postižených odběratelů tak měla elektřinu opět k dispozici. Ve zbylých lokalitách se dodávky proudu podařilo zprovoznit během dalších desítek minut.
Mohlo by vás zajímat: Hele, motorka! Nová kampaň BESIPu a ČAP učí řidiče předejít nehodám s motorkáři
Blackout na Pyrenejském poloostrově
Nedávný případ ukazuje, že rozsáhlé blackouty nejsou jen lokálním problémem Česka. V pondělí 28. dubna 2025 postihl bezprecedentní výpadek elektřiny celé pevninské Španělsko a Portugalsko a zasaženy byly i přilehlé oblasti jihozápadní Francie. Obdobně jako nyní v ČR ochromil blackout na Pyrenejském poloostrově veškerou hromadnou dopravu – v metropolích Madridu a Barceloně zůstaly v tunelech stát desítky souprav metra a přes 150 tisíc lidí muselo být evakuováno, přerušila se železniční spojení napříč zemí a nemocnice i další kritické provozy musely přejít na záložní generátory. Příčina jihoevropského blackoutu se dosud vyšetřuje – tamní provozovatel sítě Red Eléctrica vyloučil kybernetický útok a analyzuje technické faktory, například možnou souvislost s vysokým podílem obnovitelných zdrojů v síti.
Obě události jsou varováním, že moderní infrastruktura je na elektřině životně závislá a rozsáhlý výpadek proudu může ochromit chod celé společnosti během několika minut. Připravenost na krizové scénáře a robustní opatření v přenosové soustavě jsou proto klíčové pro minimalizaci škod v budoucnu.
Komentáře
Přidat komentář