Severoamerické pojišťovny pod tlakem. Co ho způsobuje?

Medicína, soudy a podvody: trojí tlak na náklady

Základní čísla mluví jasně. Podle zprávy Gallagher Bassett Carrier Report 2026, která vychází z globálního průzkumu mezi vedoucími pracovníky pojišťoven, manažery upisování a odborníky na pojistné události, uvádí 64 % severoamerických pojišťoven zvýšenou složitost případů za poslední rok.

Nejčastěji zmiňovaným faktorem je „medicínská inflace“ – označuje ji 56 % respondentů. Delší doba zotavení, prodloužené výplaty náhrad mzdy a rostoucí počet nároků spojených s psychickou újmou vytvářejí tlak na likvidátory, kteří musejí zvládat stále více vrstevnatých a náročných případů. „Jde o to, aby předběžné vyhodnocení všech faktorů bylo co nejdůkladnější a nejúplnější,“ komentuje Kamil Mohan, hlavní ředitel Gallagher Bassett pro řízení rizik a provoz.

Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny vidí v AI obrovský potenciál. Integrace však vázne

Druhým velkým tlakem jsou právní spory. Téměř polovina severoamerických pojistitelů označuje sociální inflaci a soudní tlak za hlavní příčiny rostoucí závažnosti škod. Velké rozsudky, prodlužované spory a koordinované strategie žalobců mění výsledky v oblasti obecné odpovědnosti, pojištění majetku i pojištění vozidel. „V praxi existují hrubé rozsudky, které jsou často nepřiměřené základní odpovědnosti,“ konstatuje Kamil Mohan.

Třetím a nejrychleji rostoucím faktorem jsou podvody s pomocí umělé inteligence. 42 % severoamerických pojišťoven uvádí, že AI a digitální nástroje jsou aktivně zneužívány k podvodným aktivitám, a téměř polovina respondentů se setkala s podezřelými nároky podloženými dokumentací generovanou AI. Falzifikace přitom dosáhla znepokojivé úrovně dostupnosti: „Dnes je tak snadné použít AI ke generování falešných faktur – ať už nafouklých nebo zcela vymyšlených. Týká se to účtů za opravy majetku i vozidel nebo účtů za lékařskou péči. Lze také generovat falešné obrázky nehod tak přesvědčivé, že výsledný obraz působí jako zničující havárie,“ popisuje Mohan.

Pojišťovny odpovídají: AI proti AI

Reakce odvětví je logická – nasazovat technologii proti technologii. Pojišťovny rozšiřují investice do nástrojů pro detekci podvodů: forenzní analýzy obrazu, ověřování geotagování i systémy pro autentizaci dokumentů. Prediktivní analytiku řízenou AI využívá k odhalování podvodů již 67 % severoamerických pojistitelů – meziročně o 16 % více, což z ní činí nejrychleji přijímanou aplikaci AI v celém odvětví. Generativní AI navíc pojišťovny nasazují i do rutinního zpracování škodních hlášení, ověřování dokumentace a sumarizace složitých spisů, čímž zkracují škodní cykly a uvolňují kapacity zkušených likvidátorů pro skutečně komplexní případy.

Přes tento technologický pokrok však odvětví naráží na limit, který žádný algoritmus nevyřeší: nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Potíže s nalézáním vhodných kandidátů uvádí 68 % respondentů v globálním měřítku. Nejvíce postiženy jsou oblasti škodního managementu, specializovaných oborů a zákaznického servisu. Pojišťovny investují do školení a odměňování, aby zlepšily loajalitu zaměstnanců – zároveň ale zpřísňují nároky na jejich znalosti a dovednosti, jak roste složitost případů. Tento paradox – vyšší nároky na lidi v době, kdy je lidí méně – se stává jedním z nejpalčivějších problémů celého odvětví.

Strukturální zlom, ne dočasný výkyv

Zpráva Gallagher Bassett přináší závěr, který by pojišťovny neměly číst jako varování před krizí, ale jako popis nové reality: nejde o přechodný nárůst nároků, ale o trvalou strukturální změnu prostředí, v němž pojišťovny operují. Medicínská inflace nezpomalí, soudní kultura se nezmírní a AI nástroje dostupné podvodníkům se budou jen zdokonalovat.

Odvětví tak (nejen) v Severní Americe vstupuje do éry, v níž nestačí být dobrým pojistitelem v tradičním smyslu. Nestačí správně ocenit riziko, vybrat pojistné a vyplatit škody. Pojišťovny budou muset být zároveň technologickými firmami schopnými detekovat sofistikované podvody, analytickými centry schopnými modelovat stále komplexnější rizika a atraktivními zaměstnavateli schopnými přitáhnout a udržet talenty v prostředí, kde o ně soupeří celá ekonomika. Kdo zvládne všechny tři výzvy najednou, posílí svou pozici na trhu. Kdo bude řešit jen jednu nebo dvě, bude nevyhnutelně zaostávat – a jeho klienti to pocítí dříve, než si to pojišťovna sama připustí.

Mohlo by vás zajímat: Podcast: Geopolitická nejistota mění pravidla hry i pro pojišťovnictví

A co Evropa?

Evropské pojišťovnictví čelí regulatorní zátěži, která nemá v USA ani Kanadě srovnání. Za poslední desetiletí vzrostl počet klíčových legislativních předpisů pro pojišťovny z přibližně 12 na téměř 70 – mnoho z nich vysoce technických, překrývajících se nebo vzájemně nekonzistentních. Insurance Europe to komentuje bez příkras: tato komplexita odvádí zdroje od inovací. Poslední významná iniciativa se týká umělé inteligence: AI Act z EU klasifikuje systémy AI pro oceňování rizik v životním a zdravotním pojištění jako vysoce rizikové, s přísnými požadavky na transparentnost a lidský dohled – s účinností od srpna 2026.

Zatímco severoamerické pojišťovny pociťují dopady cel především jako zdražení náhradních dílů a stavebních materiálů v domácím prostředí, pro Evropu jsou geopolitické otřesy systémovější hrozbou, včetně nevyřešených obchodních vztahů s USA. Exportně orientované ekonomiky jsou vůči těmto výkyvům obzvláště zranitelné, protože pojistné škody z přerušení dodavatelských řetězců se v takovém prostředí kumulují rychle.

Medicínská inflace sice trápí obě strany Atlantiku, ale evropský demografický kontext ji zasazuje do odlišného rámce. Stárnoucí populace zvyšuje poptávku po důchodových produktech a dlouhodobé péči, zároveň však mění skladbu pojistných událostí. Nedostatek talentů je rovněž sdílený problém – tradiční velké evropské pojišťovny čelí navíc vedle nedostatku odborníků a rostoucí volatilitě škod i problémům zastaralých systémů a roztříštěných dat. A konečně kybernetická rizika jsou rovněž sdíleným tématem, ale v Evropě dostávají specifický rozměr kvůli přeexponovanému regulatornímu prostředí.