Celé oblasti pod vodou, domy se střechami a zdmi děravými od krupobití: v mnoha regionech dosáhly ztráty způsobené záplavami, silnými bouřkami a požáry v posledních letech bezprecedentního rozsahu. V pojišťovacím žargonu se tyto události tradičně označují jako "nebezpečí bez špičky" nebo "sekundární nebezpečí". Je tomu tak proto, že po mnoho let se hlavní důraz v pojišťovnictví zaměřoval na extrémní rizika ("vrcholová nebezpečí"), jako jsou tropické cyklóny nebo zemětřesení, kde jediná událost mohla způsobit rozsáhlé a ničivé ztráty. Neměli bychom se však nechat zmást nálepkami jako "mimo špičku" a "sekundární": když se všechny takové výkyvy sečtou ve škodách za rok, potenciální ztráty se nyní staly obrovskými – a nadále rostou kvůli socioekonomickým faktorům a dopadům změny klimatu.
Mohlo by vás zajímat: Po Dominiku Štrosovi přichází nová éra. Kdo povede Colonnade Insurance?
Od počátku roku 2000 se celkové ztráty připisované těmto přírodním rizikům více než ztrojnásobily, zatímco pojištěné ztráty se zvýšily téměř šestinásobně: v letech 2000 až 2004 činily průměrné roční globální ztráty, upravené o inflaci, přibližně 47 miliard USD; u pojištěných škod to bylo 12 miliard USD. V posledních pěti letech byla "nevrcholná nebezpečí" zodpovědná za roční ztráty očištěné o inflaci ve výši 160 miliard USD, z nichž bylo pojištěno jen asi 73 miliard USD. Pro srovnání: jen v první polovině roku 2025 způsobily tyto přírodní katastrofy celosvětové ztráty ve výši cca 106 miliard USD, z čehož 77 miliard USD bylo pojištěno.
Klimatická změna jako katalyzátor
Vědecká komunita dlouhodobě dokládá, že i tyto "menší" extrémní povětrnostní jevy jsou stále více ovlivňovány změnou klimatu. Teplejší atmosféra pojme o 7 % více vodní páry na každý stupeň oteplení. Spolu s vyšším energetickým obsahem to vede k intenzivnějším přírodním katastrofám – které jsou podle regionu častější, závažnější, nebo obojí najednou.
Regionální rozdíly povětrnostních dějů jsou výrazné, ale spojuje je jeden společný jmenovatel: klimatická změna. V USA, odkud pochází nejméně 40 % celkových globálních ztrát a přes dvě třetiny pojištěných škod, jsou hlavním viníkem silné bouřky. Počet dnů s extrémním počasím (více než 30 tornád denně, kroupy přes 5 cm) výrazně roste. Navíc se těžiště bouřkové aktivity přesouvá na východ, kde je koncentrováno více majetku.
Podle Munich Re můžeme vývoj zobecnit takto: vrcholová nebezpečí, jako jsou tropické cyklóny a zemětřesení, která mají obrovský ničivý potenciál, jsou zodpovědná za roky charakterizované extrémně vysokými ztrátami způsobenými přírodními katastrofami, zatímco nenápadnější nebezpečí bez vrcholu jsou zodpovědná za obecný trend – který je na vzestupu.
V Evropě vzrostly celkové roční ztráty od roku 2000 pětinásobně a pojištěné ztráty ztrojnásobily. Krupobití v severní Itálii v létě 2023 vyprodukovalo kroupy o průměru až 19 cm. Opakovaně je kontinent konfrontován s rekordními přívalovými dešti, jako v Rakousku a střední Evropě koncem léta 2024 – vědci v tom vidí jasnou stopu klimatické změny.
V asijsko-pacifickém regionu dominují povodně, které zodpovídají za 37 % celkových ztrát a téměř čtvrtinu pojištěných škod od roku 1980. Většina pochází z Číny s jejími sezónními záplavami a rychle rostoucími finančními centry v povodňových oblastech. Nejdražší lesní požáry v historii zasáhly metropolitní oblast Los Angeles v lednu 2025 a zničily pojištěný majetek za zhruba 40 miliard dolarů. Změna klimatu s rostoucími teplotami a častějšími suchy zvyšuje pravděpodobnost požárů po celém světě.
Co s tím? Prevence a dostatečné pojištění jako priority
Na rozdíl od hurikánů a zemětřesení, které přinášejí extrémní ztráty najednou, události „mimo vrchol" vedou k individuálně mírnějším škodám. Jejich kumulativní roční dopad je však devastující – a opakuje se rok za rokem. Proto musí být v centru pozornosti prevence.
Klíčem jsou robustní budovy a plánování založené na rizicích. Vhodná ochranná opatření – hráze, záplavové oblasti daleko od obydlených center, rozvojové plány respektující povodňová rizika – to vše může ztráty výrazně snížit. U bouří a krupobití pomáhají správné stavební metody: ve Švýcarsku existuje „registr krupobití" s certifikovanými odolnými stavebními materiály, v USA podporuje pojišťovací sektor Institut pro bezpečnost podnikání a domácnosti testující odolnost domů vůči různým extrémním povětrnostním jevům.
Přetrvává také problém nedostatečného pojištění. Zatímco v průmyslových zemích je u krupobití, bouří a lesních požárů procento pojištěných škod poměrně vysoké, u povodní zůstává většina ztrát nepojištěna. Ve finančně slabších zemích musí lidé nést téměř všechny náklady sami – pojištění není běžné nebo si ho nemohou dovolit.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: O transformaci pojistného trhu a dilematech současnosti
Menší škody táhnou trend zvětšování ztrát
Škody z "vedlejších" klimatických rizik již dávno nejsou vedlejší. Jejich rostoucí trend tvoří páteř celkových ztrát z přírodních katastrof a pojišťovny musí přizpůsobit své modely realitě měnícího se klimatu. To se týká prakticky všech kontinentů. Je načase, aby i tyto pustošící "nemimořádné“ výkyvy počasí byly vnímány s naprostou vážností, protože kumulativně promlouvají každoročně do finálních statistik. Munich Re postupně zdokonaluje své rizikové modely, aby i za zhoršených podmínek nabídla dostatečnou kapacitu. Rizikové modely musí dnes přesněji odrážely měnící se potenciály ztrát, včetně těch z rizik mimo vrchol. Klíčem k budoucnosti však není jen lepší pojištění, ale především účinná prevence – jinak budeme jen bezradně počítat stále vyšší ztráty.
Komentáře
Přidat komentář