„V loňském roce počasí zasáhlo velmi dramaticky do života nejen běžných lidí, ale také podnikatelů, obcí a měst i zemědělců, a to mnohdy extrémními způsoby. Skutečnost podtrhuje fakt, že jsme se v průběhu celého roku potýkali hned s několika kalamitami. Díky speciálnímu režimu jsme pak byli schopní na vzniklé situace reagovat extrémně rychle. Což platí i pro takovou katastrofu, jako byly podzimní povodně a záplavy na Moravě. Ty se na celkových číslech podílely téměř polovinou případů,“ shrnuje uplynulé období Jozef Hrdý, šéf útvaru likvidace pojistných událostí v Generali České pojišťovně.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pojištění velkých rizik je problém. Blíží se regulace srovnávačů?
S rozmary počasí, které se dávají do souvislosti s pokračující klimatickou změnou, tak bude velmi vážně potřeba počítat i v následujících letech. Správně nastavená rizika v rámci jednotlivých pojištění, stejně jako adekvátní a pravidelně aktualizované pojistné částky hrají v případech vypořádávání se s následky pohrom klíčovou roli. Jsou to právě ataky přírodních živlů, které zanedbané pojistné smlouvy nemilosrdně odhalí.
Zdrcující návrat záplav
Statistiky Generali České pojišťovny přinášejí jasná svědectví o typu a množství živelních škod. Celková čísla jednoznačně ovlivnila tzv. velká voda, která Česko zasáhla v září loňského roku. Kvůli mohutným a dlouhodobým přívalům srážek tak mezi nejčastěji na majetky útočící živel patřila záplava. Zatímco do předloňských statistik se de facto nezapsala a byla okrajovou záležitostí, loňský rok „oslavila“ triumfální návrat. Záplava způsobila 24 497 škod (meziročně o téměř 800 % více), a to zároveň v absolutně nejvyšší hodnotě, konkrétně za 3,5 miliardy korun (meziroční nárůst o víc než 2800 %). Přitom 78 % těchto škod vzniklo právě při zářijové velké vodě.
Co do četnosti následují škody způsobené prudkými dešti (13 343 případů) a vichřicí (12 470 případů), která tak opustila své prvenství roku 2023. Zkázonosnou pětici doplňují další projevy bouřek – krupobití (7 953 případů) a blesky (3 948 případů). Pohled na absolutní výši způsobených škod za již zmiňovanými záplavami odhaluje povodně (2,3 miliardy Kč) – u nich jde co do finančního vyjádření škod o dramatický nárůst o témeř 9 tisíc procent! Další v pořadí jsou požáry (1,03 miliardy Kč) a krupobití (961 milionů Kč). Kromě toho se likvidátorky a likvidátoři Generali České pojišťovny vypořádávali rovněž se sesuvy půdy a mimo jiné i tíhou sněhu či zemětřesením.
Mohlo by vás zajímat: ČAP k 2024: Pojišťovnám dramaticky rostly náklady na pojistné plnění
Poškození podle odvětví
Následky řádění přírodních živlů Generali Česká pojišťovna svým klientům hradila nejčastěji z občanského pojištění, šlo konkrétně o 63 277 pojistných událostí za 3,17 miliardy korun (80 % všech škod). Následují škody hrazené z podnikatelského pojištění, kde šlo o 10 458 pojistných událostí za 4,8 miliardy korun. „Co do četnosti jde o významně nižší počet škod, finančním vyjádřením ale překonávají ty občanské. Je to dáno charakterem pojistných událostí, kde došlo k poškození řady velkých areálů nejen výrobních firem,“ vysvětluje Jozef Hrdý. Následují škody hrazené z pojištění motorových vozidel, kde Generali Česká pojišťovna evidovala za celý rok 2024 celkem 3617 živelních událostí. Účet za ně byl 212 milionů korun.
Extrémní rok pro zemědělce
Nejhorší bilanci za posledních 15 let způsobilo proměnlivé počasí českým zemědělcům. „V loňském roce jsme řešili hned dvě významné kalamity. V prvním případě šlo o škody způsobené jarními mrazy, kde jsme klientům-pěstitelům vyplatili škody přesahující 130 milionů korun. V druhém případě pak šlo o následky letních bouřek, zde škody dosáhly téměř 600 milionů korun. Celková čísla za rok 2024 se pohybují na úrovni 800 milionů korun jen na plodinách. Připočteme-li škody v souvislosti s chovy zvířat, pak jde o bezmála 900 milionů korun. Z pohledu čísel i působících rizik lze loňský rok označit u zemědělského pojištění jako extrémní,“ upřesnila Alena Stiborová, ředitelka zemědělského pojištění Generali České pojišťovny. Pro srovnání – jednička v zemědělském pojištění vyplatila v roce 2023 za veškeré škody 341 milionů korun.
Nejpostiženější morava
Byla to mimořádná bouřková činnost v září, která do Česka přinesla záplavy a povodně. Není tak překvapivé, že vůbec nejpostiženější oblastí Česka podle počtu pojistných událostí i výší škody je zejména Morava. Konkrétně Moravskoslezský kraj, kde Generali Česká pojišťovna evidovala 22 777 škod za 4,36 miliardy korun. Dominantním živlem byla zcela suverénně záplava (12 256 škod za 2,2 mld. Kč), silné deště (2974 škod za 46 mil. Kč) a vichřice (2588 škod za 136 mil. Kč). Druhé místo obsadil Středočeský kraj, kde klienti nahlásili v průběhu loňského roku celkem 9687 živelních škod v úhrnu za 765 milionů korun. Zde nejvíce ničilo majetek krupobití. Třetí příčku zaujal Olomoucký kraj, kde lidé a firmy nahlásili 8195 škod za 1,28 miliardy korun. Dominantní živly? Záplava, povodeň a vichřice. Pětici krajů uzavírají Jihomoravský (5964 škod za 269 mil. Kč) a Praha (5099 škod za 512 mil. Kč).
Mohlo by vás zajímat: Jan Matoušek: Podpojištění, zdravotnictví a geopolitika. Trh je připraven!
Zajímavost #1
Pojmy povodeň a záplava se mnohdy zaměňují. Podstatnou je skutečnost, že v rámci pojištění jsou kryta obě tato rizika současně! Toto riziko pak vždy nemusí být součástí základní varianty pojištění. Povodeň - jedná se o situaci, kdy se voda vylije z břehů například řeky, rybníka nebo jiného vodního toku. Povodně jsou často způsobeny intenzivními dešti, táním sněhu nebo hrázemi, které se protrhnou. Záplava - jde o situace, kdy jsou půda nebo oblast zaplavena souvislou vodní plochou, která na dané lokalitě po určitou dobu zůstává stát nebo velmi pozvolna proudí. Záplavy jsou způsobeny nejčastěji přívalovými dešti, extrémními bouřkami nebo poruchami v kanalizačním systému.
Zajímavost #2
Korektní terminologie je při referování o živlech důležitá. Proč jsou škody živelní a ne živelné? V pojišťovnictví se používá zejméná varianta s příponou -ní (živelní). Ta podle Ústavu pro jazyk český AV ČR vyjadřuje obecný vztah k tzv. základovému neživotnému podstatnému jménu. Tedy působené nebo se týkající přírodních živlů. Naproti tomu přípona -ný (živelný) obvykle odvozuje přídavná jména, která vyjadřují hodnocení kvality nebo intenzitu vlastnosti, kterou přídávané jméno pojmenovává. Na základě tohoto lingvistického okéna je tedy zřejmé, že živelní škody se týkají přírodních živlů. Ale neznamená to nutně, že tyto se projeví s živelnou intenzitou. Příčina katastrofy je zde klíčová – nezůsobili ji lidé, ale živly.
Komentáře
Přidat komentář