Změna klimatu: Stále více Němců chce povinné pojištění proti přírodním rizikům


			Změna klimatu: Stále více Němců chce povinné pojištění proti přírodním rizikům
4.6.2025 Škody, Zahraničí

Přírodní pohromy již nejsou na našem kontinentu vzdálenou hrozbou, ale opakující se realitou v mnoha regionech. Jak ukazuje nový průzkum německého vnímání hrozeb extrémních výkyvů, majitelé nemovitostí se cítí ohroženi a požadují systémové řešení včetně povinného pojištění proti živelním katastrofám.

Miliardové škody mění pohled na pojištění

Podle Celostátního svazu německých pojišťoven (GDV) způsobily jen v roce 2024 bouřky a povodně v Německu škody za více než 5,5 miliardy EUR. Tyto dramatické události nejenže zvyšují statistiky škod, ale také výrazně mění povědomí o rizicích a vztah veřejnosti k pojištění přírodních rizik.

Průzkum institutu Civey, který si nechala vypracovat německá pojišťovna DEVK (Německá železniční pojišťovna), přinesl překvapivě silná zjištění: 44 % vlastníků nemovitostí nyní podporuje zavedení povinného pojištění proti přírodním rizikům. Tento závěr vrací do hry v Německu už delší dobu diskutované téma a dává mu novou politickou váhu.


Mohlo by vás zajímat: Miloš Velíšek: U ČPP významně roste zájem o komplexní havarijní pojištění


Strach předbíhá zkušenost

Zajímavým zjištěním průzkumu je, že subjektivní pocit ohrožení nyní výrazně převyšuje skutečné prožitky a zkušenosti s přírodními katastrofami. Zatímco pouze 17 % dotázaných Němců osobně zažilo zasažení přírodními pohromami, celých 23 % očekává, že je takové škody v příštích 10 letech postihnou, a dalších 15 % tuto možnost nevylučuje. „Více než třetina populace považuje za možné, že bude v budoucnu přírodními živly zasažena a poškozena – což je více než dvakrát tolik, než kolik jich bylo dosud skutečně postiženo,“ uvádí zpráva z průzkumu.

Mnoho lidí navíc zažívá následky přívalových dešťů nebo záplav ve svém bezprostředním okolí – ať už proto, že postižené osoby osobně znají, nebo sami pomáhali s odklízecími pracemi. Na pozadí rostoucích extrémních povětrnostních jevů není toto hodnocení v žádném případě přehnané. Rostoucí počet přívalových srážek a povodní v posledních letech ukazuje, že přírodní rizika již nejsou výjimečným případem – ale v mnoha regionech reálným rizikem.

Další hrozby jsou také stále akutnější. Téměř čtvrtina dotázaných se obává škod způsobených zemětřesením, sesuvy půdy nebo pohyby a klesáním půdy. Tíha sněhu, laviny nebo sopečné erupce jsou naopak vnímány spíše jako okrajové jevy.

Veřejnost volá po systémovém řešení

Poptávka po povinném pojištění je jen jednou částí širší nálady: Mnoho lidí by si přálo, aby stát konečně účinně reagoval na rostoucí klimatická rizika. 57 % dotázaných považuje za naléhavé investice do protipovodňové ochrany – mezi majiteli domů je to dokonce 61 %. Volají především po konkrétních opatřeních, jako jsou retenční nádrže, odstraňování nepropustných ploch a revitalizace půdy za účelem lepšího vsakování nebo vylepšené systémy včasného varování.

Samotná prevence však nestačí: 41 % požaduje více finančních prostředků na ochranu před katastrofami, 37 % účastníků studie by chtělo provést změny ve stavebním právu. Na pozadí se objevuje kritika, že na mnoha místech je výstavba v záplavových oblastech stále povolena, a to se souhlasem úřadů.


Mohlo by vás zajímat: Jan Matoušek členem poradního orgánu EIOPA


Pojišťovny reagují na novou realitu

Některé pojišťovny již na změněnou náladu a vnímání rizik reagují. DEVK například od roku 2011 automaticky zahrnuje krytí přírodních rizik do pojistných smluv týkajících se obytných budov a domácností, pokud klient tuto možnost aktivně neodmítne. „Tímto způsobem chráníme naše pojistníky před drsným probuzením, pokud se něco stane,“ vysvětluje Michael Zons, Chief Claims Officer společnosti DEVK. Podle společnosti je tento model široce přijímán a ukazuje, že promyšlená pojistná řešení mohou významně přispět k prevenci rizik.

Nová realita vyžaduje nová řešení. Některé státy jsou napřed

S rostoucím počtem extrémních povětrnostních jevů se přírodní rizika stávají běžnou hrozbou pro mnoho regionů. Tento trend vyvolává nejen v Německu diskuzi o tom, jak efektivně rozdělit odpovědnost mezi jednotlivce, pojišťovny a stát, a jak co nejrychleji obnovit poškozený a zničený majetek lidí i obcí. Německo se dostalo v diskusích za uplynulých několik let už dál než Česko, a nyní stojí na křižovatce, kde občané stále hlasitěji volají po systémovém řešení, které by spojilo prevenci, pojištění a veřejnou podporu do uceleného rámce ochrany proti přírodním katastrofám.

V Evropě existuje několik zemí, které zavedly různé formy povinného pojištění proti přírodním katastrofám pro majitele nemovitostí. Tyto systémy se liší svým rozsahem a implementací.

Francie má jeden z nejrozvinutějších systémů. Od roku 1982 funguje tzv. systém Cat-Nat (Catastrophes Naturelles), který vyžaduje, aby všechny standardní pojistné smlouvy majetku povinně zahrnovaly krytí přírodních katastrof. Tento systém je podporován státní zajišťovnou CCR (Caisse Centrale de Réassurance), která poskytuje zajištění pojišťovnám s neomezenou státní zárukou.

Španělsko má podobný systém prostřednictvím Consorcio de Compensación de Seguros, což je veřejná obchodní organizace připojená k ministerstvu hospodářství. Pokud máte ve Španělsku pojištění majetku, automaticky přispíváte do tohoto poolu, který pak pokrývá škody způsobené mimořádnými událostmi včetně přírodních katastrof.

I Švýcarsko má v některých kantonech povinné pojištění budov proti přírodním katastrofám, které spravují kantonální pojišťovny (např. v 19 z 26 kantonů). V ostatních kantonech je pojištění nabízeno soukromými pojišťovnami, ale stále je povinné pro majitele nemovitostí.

Turecko má od roku 2000 povinné pojištění proti zemětřesení pro všechny obytné budovy v městských oblastech, spravované Tureckou pojišťovnou přírodních katastrof (TCIP).


Mohlo by vás zajímat: Hank Greenberg: Veterán z Normandie a legenda pojišťovnictví slaví 100 let


I další země mají více či méně pokročilé povinné pojištění proti škodám z přírodních živlů, které je nejvíce ohrožují. V České republice zatím povinné pojištění proti přírodním katastrofám zavedeno není, ačkoli diskuse o něm čas od času probíhají, zejména po významných povodňových událostech v posledních desetiletích (naposledy na podzim 2024). Nicméně systémové řešení není zatím na dohled ani ve formě návrhu. Politici musí přijít s řešením, které bude kombinovat osobní, soukromé i veřejné prostředky na prevenci i nápravu škod v takové podobě, aby motivovali soukromé majitele domů ke komerčnímu pojištění doplněnému státními zárukami. Kombinace musí podporovat osobní odpovědnost každého občana.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články