Ztráty z živelních pohrom zatěžují švýcarský Fond pro přírodní rizika

Rekordní škody z přírodních pohrom

Přírodní události způsobily v roce 2024 pojištěné ztráty ve výši přibližně 300 milionů švýcarských franků (CHF). Tyto škody pomáhá vyrovnat švýcarský Fond pro přírodní rizika (ES-Pool), který slouží k vypořádání pojistných událostí mezi pojišťovnami. Částka zahrnuje jak uhrazené, tak rezervované škody na budovách, vybavení domácností a dalším majetku.

Nejkatastrofálnějším rokem zůstává rok 2005 se srpnovými stoletými povodněmi, které způsobily škody za 872 milionů CHF. Mezi další „silné" roky patří 2021 a 2023. Před 2 lety srpnové krupobití v Locarnu vyústilo ve ztráty za přibližně 300 milionů CHF.

Mohlo by vás zajímat: Skupina Direct kupuje rakouskou banku A1

Kantony Valais a Ticino nejhůře postižené

Zvláště zasaženy byly v roce 2024 kantony Valais a Ticino, kde letní bouře vedly k rozsáhlým záplavám. Samotný kanton Valais zaznamenal škody ve výši přibližně 150 milionů CHF. Pozitivní zprávou je, že protipovodňová opatření na řece Rhôně této zkoušce odolala a prokázala svou účinnost. Investice do preventivních opatření se tak ukázaly jako opodstatněné.

Bezprecedentní událost v Blattenu

Se sesuvem kamení v Blattenu dne 28. května 2025 se Švýcarsko potýká s událostí, která nemá v 70leté historii pojistných událostí řešených privátními pojišťovnami obdoby. „Myslíme především na postižené lidi, kteří se v současné době nacházejí ve velmi stresové situaci. Pojišťovny se jim snaží poskytnout co nejlepší a nebyrokratickou podporu,“ uvedl Eduard Held, výkonný ředitel Fondu pro přírodní rizika.

Ačkoli je pro konkrétní odhad škod stále příliš brzy, Held očekává ztrátovou událost ve výši několika stovek milionů CHF. Tato suma by velmi pravděpodobně mohla výrazně překročit průměrnou roční výši výplat fondu.

Rostoucí podíl škod z krupobití

Z pojištěných přírodních rizik – povodeň a záplava, vichřice, krupobití, laviny, tlak sněhu, sesuvy skal, skalní řícení a sesuvy půdy – způsobují tradičně největší škody povodně. V roce 2024 představovaly 85 % všech ztrát, následovaly bouře s vichřicemi a lijáky se 7 %. Krupobití mělo na svědomí 4 % vzniklých škod. Zbývající přírodní rizika dohromady způsobila přibližně 4 % celkových škod.

Znepokojivým trendem je však neustálý nárůst podílu škod způsobených krupobitím, typickým nebezpečím švýcarské náhorní plošiny. V posledních 20 letech se jejich podíl dlouhodobě pohybuje kolem čtvrtiny všech škod. Stačí přitom jen několik minut intenzivního krupobití a vzniknou škody za miliony franků – jak ukázal příklad z Locarna v srpnu 2023, kde během velmi krátké doby vznikla škoda přesahující 300 milionů CHF.

Mohlo by vás zajímat: Čína přitvrzuje: Konec matoucí reklamy o „chytrých" vozidlech

Unikátní systém solidarity

Švýcarské obyvatelstvo a ekonomika jsou proti přírodním rizikům výjimečně dobře chráněny. Téměř 100 % budov, vybavení domácností a věcí je pojištěno proti živelním rizikům. Zatímco ve většině kantonů jsou za pojištění vybavení domácností a majetku zodpovědné komerční pojišťovny, v tzv. kantonech GUSTAVO (Ženeva, Uri, Schwyz, Ticino, Appenzell Innerrhoden, Valais, Obwalden) přebírají i pojištění budov.

Dokonce i v kantonech, kde pojištění budov není povinné, dosahuje pokrytí velmi vysoké úrovně. Klíčovou roli v tomto systému hraje Fond přírodních rizik (ES-Pool), který vyrovnává zátěž pojistných událostí mezi zúčastněnými pojišťovnami. „Fond přírodních rizik odlehčuje těm pojišťovnám, které jsou regionálně neúměrně postiženy. Tento systém zajišťuje, že pojistné zůstává dostupné a že přírodní rizika mohou být i nadále pokryta pojistnou ochranou, a to i v oblastech s nadprůměrnými riziky,“ konstatoval šéf poolu Eduard Held.

Fungování fondu v praxi

Švýcarský Fond pro přírodní rizika funguje od roku 1936 jako dobrovolný sdružený systém. Spojuje hlavní privátní pojišťovny pokrývající přes 90 % trhu a nabízí jednotné a finančně udržitelné pojistné. Systém představuje solidaritu v praxi: všichni pojistníci platí stejné pojistné bez ohledu na konkrétní region, náklady jsou tak rozloženy napříč kraji s různou mírou rizika. ES-Pool spravuje Sdružení švýcarských nemovitostních pojišťoven, a i když jde o soukromý pool, dodržuje státní regulace: pojistné sazby, spoluúčasti i podmínky jsou zákonem stanovené.

Zemětřesení není zahrnuto do základního krytí – existuje pro něj samostatný pool založený v roce 1978, sdružující 18 kantonálních pojišťoven. Celostátní pojištění zemětřesení není povinné, většina Švýcarů tedy není proti tomuto riziku chráněna.

Švýcarský model pojištění přírodních rizik představuje vzor solidarity a efektivní správy rizik, který se právě nyní potýká s výzvami klimatické změny a rostoucí frekvencí extrémních událostí. Otázkou zůstává, zda tento osvědčený systém dokáže dlouhodobě čelit narůstajícím škodám, nebo bude muset projít zásadními reformami. Zkušenosti ze Švýcarska mohou posloužit jako inspirace pro ostatní země při hledání optimálních modelů pojištění proti přírodním katastrofám.