Tento článek je pokračováním informací na téma Veřejné zakázky a pojištění. Vyvrcholením bude podrobný pohled na to, jak se v praxi veřejné zakázky na pojištění majetku zadávají. Je nám jasné, že dnes jde o poněkud „nezáživný“ výklad zákona. Ale určitě oceníte, že jako zdroj jasných a stručných informací je takový výklad nadmíru užitečný. Jen pozor: nejde o právně závazný text.
Zadavatel veřejných zakázek
Zadavatel veřejných zakázek je tím, kdo je určující pro to, že se jedná o veřejnou zakázku. Existují tři druhy zadavatelů – veřejný zadavatel, dotovaný a sektorový zadavatel. Nejznámější je veřejný zadavatel.
Dotovaní zadavatelé jsou ti, kteří zadávají nadlimitní veřejné zakázky. Zakázka je v tomto případě z 50 % dotována z prostředků, poskytnutých veřejným zadavatelem. A konečně je tu i sektorový zadavatel (obvykle jde o služby ve prospěch veřejnosti). Proces se aplikuje pouze na nadlimitní veřejné zakázky.
Zastoupení zadavatele
Zadavatel může být ve veřejném řízení zastoupen. Zástupce zadavatele ale nesmí být podjatý! Nesmí se zúčastnit příslušného zadávacího řízení a nemůže zastupovat zadavatele v úkonech, které se týkají vyloučení jednotlivých účastníků.
Rozdělení veřejných zakázek
Podle hodnoty se veřejné zakázky dělí na nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu. V případě služeb, kam spadají veřejné zakázky na pojišťovací služby, je zakázka malého rozsahu do 2 miliónů, od 2 miliónů výše se jedná o podlimitní zakázku.
Zadávací řízení
Existuje několik druhů zadávacího řízení – v praxi se používá zejména otevřené řízení a užší řízení. Otevřené řízení se obrací na neomezený počet dodavatelů, kteří podávají svou nabídku, společně s ní předkládají dokumenty a prokazují splnění kvalifikačních předpokladů.
Užší řízení probíhá tím způsobem, že je vyzván neomezený počet zadavatelů, aby podali žádost o účast v užším řízení, a v této fázi uchazeči dokazují své kvalifikační předpoklady. Ti, kteří splní požadavky, jsou poté vyzváni, aby podali konkrétní nabídky. Zadavatel je povinen takto vyzvat nejméně 5 zájemců. Zákon stanoví rovněž náležitosti pro tuto výzvu, zahájení i průběh zadávacího řízení.
Zadávací dokumentace
Zadávací dokumentace je soubor dokumentů a technických podmínek, stanovených zadavatelem a vymezujících předmět veřejné zakázky. Jedná se o veškerou dokumentaci, kterou zadavatel vydává, aby mohl obdržet nabídky nebo žádosti o účast v zadávacím řízení.
Kvalifikace dodavatelů
Podle zadávacího řízení se zjišťuje kvalifikace jednotlivých dodavatelů – je to z toho důvodu, aby se zadávacího řízení nemohly zúčastnit osoby, které k tomu nemají oprávnění nebo k tomu nemají dostatek předpokladů.
Jde o základní kvalifikační předpoklady, profesní, ekonomické a finanční, včetně technických předpokladů. Celé řízení by mělo být vedeno tak, aby nedocházelo k diskriminaci a k netransparentnosti. „Nelze to nastavit tak, aby požadované předpoklady splňoval jen jeden jediný vybraný dodavatel nebo určitá specifická skupina,“ uvedl Pavel Kejla.
Složení finanční jistoty
Zadavatel může u veřejných zakázek požadovat složení jistoty. Jde o částku, která by měla sloužit k tomu, aby uchazeč demonstroval, že je připraven k plnění požadavků veřejné zakázky. Pokud hrozí, že by se do zadávacího řízení přihlásilo příliš mnoho dodavatelů a řada z nich by nevěděla, zda vůbec chtějí zakázku realizovat, tak se zavádí složení jistoty. Částka smí činit maximálně 2 % z hodnoty veřejné zakázky.
Posouzení nabídek
K posouzení a hodnocení nabídek sestavuje zadavatel komisi, která písemné nabídky po jejich otevření hodnotí z hlediska plnění zákonných požadavků. Pro výběr a hodnocení nabídek lze použít dvě kritéria, přičemž významně férovější je nejnižší nabídková cena.
Druhé možné kritérium, které se používá, je ekonomická výhodnost nabídky, kdy se vlastně aplikují různá dílčí kritéria (např. kvalita a úroveň nabízeného řešení, případně další prvky). O hodnocení nabídek vyhotoví komise písemnou hodnotící zprávu.
Výběr vítěze
Zadavatel je povinen vybrat nejvhodnější nabídku. Zadavatel posílá informaci o výběru všech uchazečům.
Obrana proti nesprávnému postupu zadavatele
Obranou proti nesprávnému postupu zadavatele je podání námitek. V té době nelze uzavírat smlouvu s jiným uchazečem. Současně s tím se informují dva „náhradníci“, aby počítali s tím, že na ně může přijít řada.
Námitky lze podat proti jakémukoliv úkonu zadavatele. A to do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovat dozví o porušení zákona. Většinou se to datuje od doručení rozhodnutí.
O námitkách rozhoduje zadavatel, v případě, že s vyřízením námitek není stěžovatel spokojen, má možnost navrhnout zahájení řízení o přezkoumání tohoto úkonu zadavatele před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
V případě, že stěžovatel není spokojen s rozhodnutím ÚOHS, má možnost podat rozklad k předsedovi úřadu a pokud ani tady neuspěje, může podat žalobu. V případě, že žalobce ani tady neuspěje, má možnost ve lhůtě 2 měsíců podat kasační stížnost.
Tolik velmi stručně zákon.
Příště už se dostaneme k tomu, co je tak důležité, a sice k veřejným zakázkám na pojišťovací služby.
Budeme rozebírat fingovanou bezplatnost poskytování pojišťovacích služeb i to, jak si poradit s honorářem od pojišťovny. A kým by měl být vlastně pojišťovací makléř placen.
Dagmar Šístková
Komentáře
Přidat komentář