Počet obyvatel České republiky mezi 1. lednem a 31. prosincem roku 2020 vzrostl o 7,8 tisíce, což představovalo ani ne pětinový přírůstek ve srovnání s rokem 2019. Saldo zahraniční migrace zůstalo kladné, když dosáhlo 26,9 tisíce, meziročně ale bylo o 39 % nižší. Výrazný úbytek obyvatel, od počátku století nejvyšší, o 19,1 tisíce, byl zaznamenán přirozenou měnou. Bilance obyvatel podle rodinného stavu ke konci roku 2020 vykázala oproti předchozím letům větší meziroční nárůst svobodných, resp. pokles sezdaných osob v populaci.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovací poradci ve 3Q 2021: +607 zprostředkovatelů
Po šestiletém období růstu se v roce 2020 výrazně snížil počet sňatků (o 9,5 tisíce na 45,4 tisíce) a také intenzita sňatečnosti. Méně bylo i rozvodů (21,7 tisíce), rozvodovost byla nejnižší od počátku století. Počet živě narozených dětí třetím rokem v řadě mírně poklesl (na 110,2 tisíce), úhrnná plodnost však stagnovala na úrovni 1,71 dítěte na jednu ženu. Počet zemřelých se v roce 2020 vyšplhal k 129,3 tisíce (meziročně o 16,9 tisíce výše) a byl nejvyšší od roku 1987. Rekordně vysoké počty zemřelých byly koncentrovány v posledních třech měsících roku, kdy v Česku propukla podzimní vlna epidemie koronaviru. Zhoršené úmrtnostní podmínky srazily dosud rostoucí střední délku života zhruba o sedm let zpátky, u mužů o 1 rok na 75,3 let a u žen o 0,7 roku na 81,4 let.
V průběhu roku 2020 vzrostl počet obyvatel České republiky o 7 838, z počátečního stavu 10 693 939 osob (k 1. 1.) na koncových 10 701 777 (k 31. 12.). Šlo o nejmenší meziroční nárůst v poslední uplynulé dekádě, odhlédneme-li od výjimečného úbytku osob v roce 2013. Od počátku roku 2011, kdy byl poprvé počet obyvatel založen na výsledcích sčítání lidu z roku 2011, se populace Česka rozrostla celkem o 215,0 tisíce osob. Pro její růst nejen v úhrnu za období let 2011–2020, ale i v roce 2020, byly klíčové přírůstky obyvatel zahraniční migrací (úhrnný migrační zisk za posledních deset let činil 221,7 tisíce). Přirozená měna v úhrnu počet obyvatel snížila (o 6,6 tisíce za roky 2011–2020), když výrazný přirozený úbytek o 19,1 tisíce osob byl zaznamenán právě v roce 2020, mírný také v letech 2013, 2015 a 2019, a přirozený přírůstek v ostatních letech navyšoval počet obyvatel pouze okrajově (nejvyšší bilance 4,9 tisíce v roce 2016).
Mohlo by vás zajímat: Filip Král: Odpovídá vaše pojištění hodnotě nemovitosti?
Počet obyvatel ve třech hlavních věkových skupinách se i přes specifičnost roku 2020 vyvíjel nadále stejným směrem jako v předchozích letech. Dětská složka populace (0–14 let) se v průběhu roku 2020 rozrostla o 9,5 tisíce osob na 1,72 milionu a představovala tak 16,1 % všech obyvatel (o 1,6 p. b. více než na počátku roku 2011). V početním růstu pokračovala dále také populace seniorů ve věku 65 a více let, a to o 26,7 tisíce na 2,16 milionu osob. Podíl seniorů v populaci při tom poprvé přesáhl jednu pětinu (činil 20,2 %, o 4,6 p. b. více než na počátku roku 2011). Jak u dětí, tak u seniorů však bylo tempo růstu v roce 2020 v rámci dekády vůbec nejnižší. Do nejširší hlavní věkové skupiny osob produktivního věku (15–64 let) se na konci roku 2020 řadilo 6,82 milionu obyvatel, tj. 63,8 % z celku (na počátku roku 2011 tvořily 69,9 %). Skupina osob v produktivním věku již dvanáct let v řadě početně klesá, v roce 2020 o 28,4 tisíce, nicméně její meziroční úbytky byly v posledních třech letech již mírnější než na počátku desetiletí.
Jak potvrzují další ukazatele, vývoj věkové struktury pokračoval v roce 2020 ve směru stárnutí populace. Průměrný věk obyvatel ČR se meziročně zvýšil o 0,1 roku na 42,6 let, věkový medián o 0,3 roku na 43,3 let a index stáří vzrostl ze 125 na 126 seniorů ve věku 65 a více let na 100 dětí do 15 let věku (nejmenší meziroční nárůst v uplynulé dekádě). Na sto osob ve věku 20–64 let připadlo k 31. 12. 2020 (tzv. index ekonomické závislosti) celkem 69 osob ve věku 0–19 či 65 a více let (o 1 více než o rok dříve).
Výsledky bilance obyvatel podle rodinného stavu ke konci roku 2020 ukázaly na výraznější vzestup podílu svobodných a naopak pokles podílu sezdaných osob v populaci ČR, než k jakému docházelo v předchozích letech. V populaci osob ve věku 15 a více let bylo celkem 32,1 % osob svobodných (o 0,4 p. b. více než v roce 2019 a o 2,5 p. b. více než na počátku roku 2011), 46,1 % osob v rodinném stavu ženatý/vdaná (o 0,4 p. b. méně meziročně, resp. o 3,6 p. b. méně než v roce 2011), 13,7 % rozvedených (meziroční stagnace podílu, ale o 1,6 p. b. více než v roce 2011) a 8,1 % ovdovělých (meziroční stagnace podílu, ale o 0,4 p. b. méně než v roce 2011). Nejvíce se přitom v průběhu desetiletí proměnilo složení obyvatel ve věku mezi 30 a 44 lety. V pozadí lze vidět zejména změny ve sňatečnosti.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Fascinace koláči...
Zatímco v předchozích šesti letech počty sňatků pravidelně rostly, v průběhu roku 2020 vstoupilo do manželství 45 415 párů snoubenců, o 9,5 tisíce méně než o rok dříve. Výrazný meziroční pokles sňatků (o 17 %) vyvolala zejména protiepidemická opatření, resp. vládní nařízení regulující možnost a velikost svatebních obřadů co do (maximálně možného) počtu účastníků. Březnový počet sňatků (647) představuje nově vůbec nejnižší měsíční úhrn sňatků ve více než stoleté historii české statistiky a nízký zůstal počet sňatků i v dubnu (742). Nejvíce svatebních obřadů se tentokráte konalo v srpnu (10 084) a září (8 629).
Úbytek sňatků se projevil i na úrovni sňatečnosti, která poklesla jak u svobodných, tak u rozvedených osob2. Při zachování intenzity sňatečnosti svobodných na úrovni roku 2020 by do prvního manželství před 50. rokem věku vstoupilo pouze 51,9 % mužů a 60,8 % žen, o 7 p. b. méně než za situace roku 2019 a obdobně (zejména u mužů) jako v roce 2013, kdy byla sňatečnost prozatím historicky nejnižší. Průměrný věk mužů a žen při vstupu do jejich prvního manželství, který se v předcházejících letech již významně neměnil, přitom meziročně vzrostl u mužů o 0,5 na 32,6 let a u žen o 0,6 na 30,4 let. Další sňatek by při mírách sňatečnosti rozvedených z roku 2020 uzavřelo 40,8 % rozvedených mužů a 39,4 % rozvedených žen. I zde byl po šestiletém růstu zaznamenán nemalý meziroční pokles (o 5 p. b.).
Mohlo by vás zajímat: Šichtařová a Vavruša: Máme nejlepší zdravotnictví na světě. Jen zabíjí lidi…
Podle údajů Ministerstva spravedlnosti ČR bylo v roce 2020 rozvedeno 21 734 manželství, o 2,4 tisíce méně než v roce 2019 a nejméně od počátku století. Stejně jako v případě sňatků přispěla k nižšímu počtu rozvodů epidemická situace, nicméně počty rozvodů měly mírně klesající trend již v předchozích letech. Podíl rozvodů druhého či vyššího pořadí zůstal na úrovni jedné pětiny. V 58,5 % rozvodů šlo o rozvod manželství, ve kterých žilo (žily) nezletilé dítě (děti). Při setrvání intenzit rozvodovosti v jednotlivých délkách trvání manželství na úrovni roku 2020 by rozvodem skončilo 40,6 % manželství, meziročně o 4,2 p. b. méně a nejméně od počátku století. Oproti roku 2019 se intenzita rozvodovosti snížila v podstatě ve všech délkách trvání manželství. Průměrná délka trvání manželství při rozvodu se dále zvýšila o 0,2 roku na 13,7 let.
V roce 2020 se živě narodilo 110 200 dětí, o 2 031 méně než v předchozím roce, přičemž šlo o třetí meziroční pokles v řadě. Nižší byl přitom jak počet živě narozených prvorozených dětí, tak druhorozených i dětí narozených ve třetím či vyšším pořadí. Úroveň plodnosti však stagnovala na úrovni 1,71 dítěte na jednu ženu a neměnný zůstal také průměrný věk matek při narození dítěte (30,2 let). Podíl dětí narozených mimo manželství se po dvouletém poklesu zvýšil o 0,3 p. b. na 48,5 %. K nárůstu přispěl zejména vyšší podíl narozených mimo manželství u prvorozených (z 57,3 na 58,1 %).
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Dohledové zátěžové testy opět prokázaly odolnost pojišťoven
V průběhu roku 2020 zemřelo 129 289 obyvatel Česka, meziročně o 16 927 více a nejvíce od roku 1987. Téměř veškerý přírůstek připadl na čtvrté čtvrtletí, kdy v Česku propukla vlna epidemie onemocnění covid- 19. Meziročně vyšší byl počet zemřelých ve všech pětiletých věkových skupinách nad 30 let věku. Počet zemřelých dětí do jednoho roku věku byl naopak nižší – činil 249 (o 39 méně než v roce 2019) a kojenecká úmrtnost se snížila z 2,6 na 2,3 ‰. Zhoršené úmrtnostní podmínky vedly v roce 2020 k výraznému poklesu naděje dožití při narození, u mužů meziročně o 1,0 roku a u žen o 0,7 roku, když střední délka života dosáhla u mužů na 75,3 let a u žen na 81,4 let. Nejčastějšími příčinami smrti zůstaly i v roce 2020 nemoci oběhové soustavy (36,5 % všech úmrtí mužů a 43,1 % všech úmrtí žen) a novotvary (23,9 % u mužů a 20,4 % u žen). Třetí největší skupinu zemřelých nově představovali zemřelí na onemocnění covid-19 (8,9 % u mužů a 7,3 % u žen), když jako základní příčina úmrtí byl stanoven u 10 539 zemřelých.
Bilance zahraniční migrace v roce 2020 dosáhla 26 927 osob a byla tak o 17,3 tisíce nižší než v roce předcházejícím, nicméně stále vyšší než v letech 2011–2016. Meziročně poklesl počet přistěhovalých (o 9 910 na 55 661) a zároveň se zvýšil počet vystěhovalých (o 7 433 na 28 734). Objem i strukturu migračních proudů přitom ovlivnila protiepidemická opatření omezující pohyb přes hranice země a novelizace zákona o pobytu cizinců na území České republiky. V saldu zahraniční migrace opět výrazně dominovali Ukrajinci, s náskokem před Slováky. Meziročně nižší byl v roce 2020 také objem vnitřní migrace, když poklesl o 10,7 tisíce na 231 989.
Komentáře
Přidat komentář